Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901. V Číně za desítky let
2.1.2025 01:01 | DILLÍ/PEKING
(ČTK)
"Rok 2024 byl nejteplejším od roku 1901," řekl mezitím novinářům ředitel Indického meteorologického úřadu Mrutjundžaj Mohapatra. "Průměrná roční teplota vzduchu při zemském povrchu byla v roce 2024 napříč Indií o 0,65 stupně vyšší, než byl dlouhodobý průměr v období let 1991 až 2020," dodal. Průměrná roční teplota v této zemi loni činila podle serveru Times of India 25,75 stupně Celsia.
Indie loni zažila nejdelší zaznamenanou vlnu veder, kdy teploty přesahovaly 45 stupňů Celsia, podotkla AFP a upozornila, že tato země je třetím největším producentem skleníkových plynů na světě. Více než miliardový stát chce do roku 2070 dosáhnout nulových emisí, zatím nicméně při výrobě elektřiny zůstává závislý na uhlí.
Největším světovým producentem skleníkových plynů, které podle vědců stojí za globálním oteplováním a změnou klimatu, je Čína. Peking se dříve zavázal, že nulových emisí oxidu uhličitého dosáhne do roku 2060. Druhým největším producentem skleníkových plynů jsou Spojené státy, které se připravují na předání moci, kdy se do prezidentského úřadu tento měsíc vrátí republikán Donald Trump, jehož tým podle dřívějších informací médií chystal opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu.
Světová meteorologická organizace (WMO) před několika dny uvedla, že loňský rok se jeví nejteplejším v historii. S podobnou prognózou o něco dříve přišla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle níž měl rok 2024 namířeno prakticky jistě k označení nejteplejšího roku v historii měření a mohl by se stát prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Globální oteplování podle vědců snižuje pálivost chilli papriček
Kde leží klíč k lepší kvalitě vody a udržitelnému hospodaření s dešťovou vodou?
Vláda chce do ČR přilákat výrobu baterií, solárních panelů či elektrolyzérůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
PE
Petr Elias
2.1.2025 08:24Není možná! Vždyť jupiteránský cyklista vyřvával ve sněmovně, že se už několik let ochlazuje! :D
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.1.2025 08:26 Reaguje na Petr EliasOpět ta lživá MM našeho ultraodborníka Kalendu ignorují. :(
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2025 09:18 Reaguje na Petr EliasPan Kalenda něco mlel ve Sněmovně? Fakt? To nevím. Ale jeho integrál TSI mě velmi zaujal, to jsem nevěděl, jestli nejsem sám mišuge, že to nechápu a považuji to za zcela kolosální nesmysl.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.1.2025 09:48 Reaguje na Pavel HanzlMyslí, že zrovna vy nejste schopen posuzovat Kalendu. A nebojte se, on Kalenda pochopil marnost vysvětlovat to lidem jako vy, vůbec se nedivím, že zde již nemá potřebu vystupovat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
2.1.2025 16:10 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že Kalenda, který si není schopen ověřit své řešení dosazením do rovnice a poznat tak, že není správné, nemá komu co vysvětlovat. Divím se, že se ho jaksi zastáváte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2025 18:28 Reaguje na pavel peregrinPana Kalendu neposuzuji já, ale realita. Před čtyřmi? lety tvrdil, že oteplování se už brzdí, příští rok bude zlomový a pak se začne ochlazovat. To je celý.
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.1.2025 10:13 Reaguje na Pavel HanzlJojo, byl tam s týmem zoufalců z clintelu. :D Taky jsem koukal co tam ti exoti dělají. :D To víte že to jsou kraviny - celý ten jeho blábol je založený na pečlivě vybraných datech. A chyby ve výpočtech mu našli i zde v diskuzi. :D Chudák se tak zesměšnil, že neleze ani sem. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2025 18:31 Reaguje na Petr EliasDobrý, ale tvrdit, že se otepluje proto, že mají horniny nastřádané teplo které dnes vyzařují, je přece úplně mišuge, ne? Před námi byla 300 let malá doba ledová a co tehdy kam nastřádal?
Odpovědět
PE
Petr Elias
2.1.2025 20:35 Reaguje na Pavel HanzlJasně no. Je to takový ten typický gigantický objev, který ten zlý podplacený mainstream samozřejmě musí zničit. :D
A ta konference byla takových gigantů plná:
Kalenda podle kterého se má už pár let ochlazovat (a kterého rozeberou už i v diskuzi), Furst který se už x krát pletl a musel stáhnout své ,,odborné,, články, Zharkovová které se ty její blbosti neshodují s pozorováním (a které se v odborné diskuzi zmohla jen na kňučení o tom, jak jsou všichni její oponenti omezení), atd... ;)
Odpovědět
A ta konference byla takových gigantů plná:
Kalenda podle kterého se má už pár let ochlazovat (a kterého rozeberou už i v diskuzi), Furst který se už x krát pletl a musel stáhnout své ,,odborné,, články, Zharkovová které se ty její blbosti neshodují s pozorováním (a které se v odborné diskuzi zmohla jen na kňučení o tom, jak jsou všichni její oponenti omezení), atd... ;)
SV
Slavomil Vinkler
2.1.2025 08:57Jako vždy, jde o to proplout úžinou mezi Scilou a Charybdou, s co nejmenšími ztrátami posádky. Každé vychýlení na jednu či druhou stranu je smrtelné.
Je celkem jedno, zda se zvýší smrtnost teplem, nebo nedostatkem energie.
Dosud neumíme fosil nahradit dostatečně a jedině dostatek levné energie nás může provést bez ztrát.
Takže je třeba jít po dostaku levné energie a s postupným omezením fosilu, ihned jak bude ekvivalentní náhrada.
Odpovědět
Je celkem jedno, zda se zvýší smrtnost teplem, nebo nedostatkem energie.
Dosud neumíme fosil nahradit dostatečně a jedině dostatek levné energie nás může provést bez ztrát.
Takže je třeba jít po dostaku levné energie a s postupným omezením fosilu, ihned jak bude ekvivalentní náhrada.
PH
Pavel Hanzl
2.1.2025 09:27 Reaguje na Slavomil VinklerTo proplutí se může povést pouze v případě, že velmi silně zhubneme a to hned. Vůbec to není o žádné ceně něčeho, nebo energii atd. atd. Je to přežranosti, přemnoženosti a prostě o obezitě nejen fyzické, ale i mentální. Stálý růst HDP, stále více a více plastových krámů, stále víc aut a letadel a zbraní a víc a víc a víc....
Tím jsme nastoupili na spirálu smrti, ze které nemáme šanci vystoupit.
Odpovědět
Tím jsme nastoupili na spirálu smrti, ze které nemáme šanci vystoupit.
va
vaber
2.1.2025 09:50 Reaguje na Pavel HanzlHanzl,tloustnutí je nejzákladnější zákon kapitalizmu ,který tak zbožňuješ a hájíš.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.1.2025 18:25 Reaguje na vaberTo máte pravdu, kapitalismus doplněný sociálním státem, je nejlepší ekonomický systém ke zbohatnutí celého národa, nejlépe bojuje proti bídě.
Ale má negativní externality a pokud splní svoji úlohu (což dnes splnil x krát), je potřeba ho nahradit něčím, co dokáže eliminovat ty externality. Tj. ekologií.
Odpovědět
Ale má negativní externality a pokud splní svoji úlohu (což dnes splnil x krát), je potřeba ho nahradit něčím, co dokáže eliminovat ty externality. Tj. ekologií.
va
vaber
2.1.2025 09:46Jsme na dobré cestě, 45°stupňů po delší čas, by bez klimatizace přežilo tak 30% obyvatel. Staví se domy které bez klimatizace , při takové teplotě, zabijí vše uvnitř.
Optimisti si myslí ,že na severu bude líp .
Opět se předhazuje ta hloupá bezvýznamná průměrná teplota co se zvýšila jen o nějaký stupeň. To nikdo ani nepozná.
Odpovědět
Optimisti si myslí ,že na severu bude líp .
Opět se předhazuje ta hloupá bezvýznamná průměrná teplota co se zvýšila jen o nějaký stupeň. To nikdo ani nepozná.
Zejména zájmena
2.1.2025 10:54Já jsem v klidu. V diskuzích na Facebooku se stejně zase dozvím, že se oteplovalo vždy, dokonce za Karla IV. se v podhradí pěstovaly melouny, a Grónsko bylo zelené, takže je všechno v pohodě.
Odpovědět
va
vaber
2.1.2025 13:29 Reaguje na Zejména zájmenaBuď v klidu ,stejně vývoj teplot nikdo nedokáže změnit.To jak bylo kdysi jsou jen povídačky, které nikdo nemůže potvrdit, protože se šíří jen ústním podáním a teploměr nikdo neměl. Kdysi prý žili obři ,draci,čerti, čarodejnice , o všem takovém se povídá v ústním podání.
Fakt ale je, že v tajícím permafrostu se dnes objevují zachovalé měkké tkáně zvířat ,které musely být stále zmrzlé ,aby se uchovaly . Rozmrznuté by rychle dávno shnily. Jsou staré 30 000let, takže muselo být nejméně 30 000let vždy chladněji než je dnes. Jinak by se nic nedochovalo a to prý na Sibiři nebyl ledovec ,říkají odborníci. Prý tam bylo sucho ,jen permafrost je nacucaný vodou z toho sucha.
Myslím ,že i o prohlášení různých odborníků by měl každý přemýšlet a hledat sám pro i proti, pokud dnes lidé mají vůbec schopnost přemýšlet a jen slepě neopakují.
Odpovědět
Fakt ale je, že v tajícím permafrostu se dnes objevují zachovalé měkké tkáně zvířat ,které musely být stále zmrzlé ,aby se uchovaly . Rozmrznuté by rychle dávno shnily. Jsou staré 30 000let, takže muselo být nejméně 30 000let vždy chladněji než je dnes. Jinak by se nic nedochovalo a to prý na Sibiři nebyl ledovec ,říkají odborníci. Prý tam bylo sucho ,jen permafrost je nacucaný vodou z toho sucha.
Myslím ,že i o prohlášení různých odborníků by měl každý přemýšlet a hledat sám pro i proti, pokud dnes lidé mají vůbec schopnost přemýšlet a jen slepě neopakují.
VM
Vladimir Mertan
2.1.2025 13:56 Reaguje na vaberJe vedecky dokázané striedanie dôb ľadových a medziľadových, pričom doba ľadová trvá 100 000 rokov a medziľadová 15 -20 000 rokov. Deje sa tak už posledných 800 000 rokov.
Nález rozmrazeného živočícha, alebo človeka či náradia čo človek používal nemusí vždy dokazovať že bolo stále chladnejšie. Napríklad Otzi sa našiel v skalnej trhline, alebo ten posledný nález čo pravdepodobne myslíte je v kráteri Bajtagajka. Inak v z ľadovcov sa neustále vynárajú nálezy z doby bronzovej, čítal som že tak je vo Švédsku alebo aj vo Švajčiarsku https://spravy.pravda.sk/veda-a-technika/clanok/203998-alpsky-ladovec-vydal-5000-rocne-nalezy/
Odpovědět
Nález rozmrazeného živočícha, alebo človeka či náradia čo človek používal nemusí vždy dokazovať že bolo stále chladnejšie. Napríklad Otzi sa našiel v skalnej trhline, alebo ten posledný nález čo pravdepodobne myslíte je v kráteri Bajtagajka. Inak v z ľadovcov sa neustále vynárajú nálezy z doby bronzovej, čítal som že tak je vo Švédsku alebo aj vo Švajčiarsku https://spravy.pravda.sk/veda-a-technika/clanok/203998-alpsky-ladovec-vydal-5000-rocne-nalezy/
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 08:27 Reaguje na Vladimir MertanTo je přece jasný důkaz, že bylo tehdy o něco chladněji, než dnes, což odpovídá teplotním křivkám. Jakýkoliv předmět ztracený v ledovcové trhlině, nebo v zimě pod sněhem, se objeví až v době, kdy je dlouhodobě vyšší teplota a ledovec ustupuje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
2.1.2025 13:32Hoci bol možno priemerne najteplejší rok a horúčavy - (vedra) trvali možno najdlhšie, tak počet obetí boli stovky obetí pravdepodobne nie viac ako 300. Horúčavy v Indii nie sú žiadna zvláštna a výnimočná vec, v roku 2015 bolo 2200 obetí a podobné číslo bolo aj v roku 1995.
Tu je napríklad článok z roku 2022, zase tie horúčavy. Nie sú zjavne spôsobené skleníkovými plynmi, ale meteorologickou situáciou. Aby sa dokázalo, že skleníkové plyny spôsobujú meteorologické situácie kedy príde málo búrok zo stredozemného mora aby ochladili Indiu - neviem ako by sa to dalo naozaj preukázať.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/indie-pocasi-vedro-45-stupnu-celsia_2204291421_pj
"Nareš Kumár z indického meteorologického ústavu připisuje současnou vlnu veder místním atmosférickým faktorům. Jedním z nich je letošní malé množství bouří, které vznikají v oblasti Středozemního moře a přinášejí před monzunovým obdobím do severozápadní a střední Indie dešťové srážky. Výskyt tlakových výší rovněž vedl v březnu k horkému a suchému počasí v částech západní Indie."
Zaujímavý je aj odstavec o ďaľších vplyvoch a riešeniach:
Šéf ústavu studií klimatických změn Šivánanda Pai uvádí, že kromě klimatických změn je problémem i rostoucí počet obyvatel, který vytváří tlak na zdroje. Z tohoto důvodu pak dochází například k odlesňování či většímu využívání dopravy, což situaci dále zhoršuje.
„Máte-li více betonových silnic a budov, horko se hromadí uvnitř a nemůže stoupat k povrchu. Tím se vzduch dále otepluje,“ říká.
Od roku 2015 indická federální vláda a vlády jednotlivých států přijaly řadu opatření, která mají omezit dopady horka, jako je například zákaz práce venku v nejteplejší části dne či vydávání včasných varování. Tato opatření ale podle odborníků citovaných BBC mohou být účinná, jen když budou doprovázena změnou pracovních zákonů či zvětšením ploch zeleně ve městech.
Odpovědět
Tu je napríklad článok z roku 2022, zase tie horúčavy. Nie sú zjavne spôsobené skleníkovými plynmi, ale meteorologickou situáciou. Aby sa dokázalo, že skleníkové plyny spôsobujú meteorologické situácie kedy príde málo búrok zo stredozemného mora aby ochladili Indiu - neviem ako by sa to dalo naozaj preukázať.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/indie-pocasi-vedro-45-stupnu-celsia_2204291421_pj
"Nareš Kumár z indického meteorologického ústavu připisuje současnou vlnu veder místním atmosférickým faktorům. Jedním z nich je letošní malé množství bouří, které vznikají v oblasti Středozemního moře a přinášejí před monzunovým obdobím do severozápadní a střední Indie dešťové srážky. Výskyt tlakových výší rovněž vedl v březnu k horkému a suchému počasí v částech západní Indie."
Zaujímavý je aj odstavec o ďaľších vplyvoch a riešeniach:
Šéf ústavu studií klimatických změn Šivánanda Pai uvádí, že kromě klimatických změn je problémem i rostoucí počet obyvatel, který vytváří tlak na zdroje. Z tohoto důvodu pak dochází například k odlesňování či většímu využívání dopravy, což situaci dále zhoršuje.
„Máte-li více betonových silnic a budov, horko se hromadí uvnitř a nemůže stoupat k povrchu. Tím se vzduch dále otepluje,“ říká.
Od roku 2015 indická federální vláda a vlády jednotlivých států přijaly řadu opatření, která mají omezit dopady horka, jako je například zákaz práce venku v nejteplejší části dne či vydávání včasných varování. Tato opatření ale podle odborníků citovaných BBC mohou být účinná, jen když budou doprovázena změnou pracovních zákonů či zvětšením ploch zeleně ve městech.
RV
Richard Vacek
2.1.2025 15:45Třeba se dostane klima znovu tam, kde bylo za předchozí doby meziledové. Víme, že to tehdy žádná katastrofa nebyla, právě naopak. Katastrofou by bylo ochlazení.
A nesmyslem zůstává mrhání prostředků na ovlivňování klimatu.
Odpovědět
A nesmyslem zůstává mrhání prostředků na ovlivňování klimatu.
JO
Jarka O.
2.1.2025 19:43Tak pokrytec Eliáš častuje mezinárodní přírodovědce názvy jako exoti a sám jezdí ve spalováku. Shellu soud uznal, že IPCC není vědecký, nýbrž politický panel, takže opatření jsou řejmě založená jen na přáních některých politiků, ne na vědě.
Odpovědět
JO
PE
Petr Elias
2.1.2025 20:14 Reaguje na Jarka O.Sorry - nejsou to exoti, ale šašci. :D A kalenda je jejich korunovaný král. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 08:17 Reaguje na Jarka O.Co je to za ptákovinu, že ten panel je politický? Víte, co je to politika? Ta musí být založena na racionalitě, v tomhle případě na vědě - klimatologii. To někdo zase brutálně překroutil, ne?
Odpovědět
Karel Zvářal
2.1.2025 20:19Jestli mají svoje Klementinum v Delhi jako my Praza, tak se té rostoucí teplotě nemůže nikdo divit. Plechové střechy slumů fungují jako mikrovlnky, no ale oni tu mortalitu z horka doženou svou obdivuhodnou plodností.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 08:30 Reaguje na Karel ZvářalTohle všechno meteorologové znají a zavádí korekce. V Klementinu se používaly různé teploměry s různými stupnicemi a přesností a vše bylo nutno redukovat a přepočítávat.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.1.2025 09:10 Reaguje na Pavel HanzlOd r. 60 se počet obyvatel v I. více než ztrojnásobil. To, když si promítnu do odlesnění, hliněných tepelných gigatetelínů, rozlezlé zástavby..., tak ten zesílený tepelný ostrov vyprodukuje pěkný hic. Z toho není úniku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 15:10 Reaguje na Karel ZvářalA ten hic se dá dost přesně měřit a při těch statisících měření se dá udělat oprava asi velmi přesná.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.1.2025 18:43 Reaguje na Pavel HanzlKorekce výpočtu neřeší problém, neb lidé budou trpět především v těch vytvořených tepelných ostrovech (+10°C oproti necivilizované krajině). Jich se bude týkat většina zdr problémů, takže na to je třeba se zaměřit. A v první řadě na politiku dítěte, která se v sousední zemi osvědčila. A měli by bojovat za návrat zdravé krajiny, což přelidněné megapole rozhodně nejsou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 19:51 Reaguje na Karel ZvářalKdysi jsem jezdil po indii a Nepálu na motorce a to přemnožování lidí je tam fakt děsivé. Že má New Delhi 11 miliónů lidí je samo dost, když mají část šestiproudovek prašných, ale i zemědělská krajina je přemnožená lidmi.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.1.2025 09:35Otepluje se, budiž, ale připravuje se někdo na to? U nás se dělají pouze
kosmetické úpravy krajiny za peníze, které scházejí na podstatné úpravy,
které nás na ty změny připraví. Nevznikají žádné velké akumulační nádrže
na přívalové srážky sloužící ke zmírnění nevyužitých odtoků a k dotování
toků a krajiny za sucha. Stále více se pak musí drancovat spodní vody,
které lze nahradit těmi zadrženými z nádrží a nedokážeme ty spodní vody doplnit tak rychle, jako je drancujeme. A nejen my, ale na celém světě
a leckde jdou dokonce opačným směrem. Nezapomenu na mého dědu, který za
deště chodil po poli s motykou a vodu v řádcích a brázdách usměrňoval
k zásaku v místech, kde zasakovala a odkláněl ji z míst, kde jen stála
na místě. Dodnes na to vzpomínám při spodní závlaze ve skleníku, kde tak
rozvádím napouštěnou vodu k jednotlivým rostlinám. Voda byla, je a bude
základem života a kdo ji nebude mít dost, tak může mít klidně energii
pouze z OZE, ale bez vody ji bude mít k ničemu. Z OZE vodu nevyrobí
a z větších hloubek ji načerpá pouze do doby jejího vyčerpání. Jdeme
špatným směrem, ale to už tak u lokajů a vlezdoprdélků bývá. Pán pískne
a lokaj splní každé přání a vlezdoprdélka i to přání, které nestačil
pán ještě ani vyslovit. Být papežtějśí než papež za pochybnou pochvalu
je projev patolízalství, které se nám vymstí. Zaplácáme krajinu OZE,
uspěcháme odchod od fosilu i za cenu krachu průmyslu a zchudnutí lidí,
ale bude nám nakonec scházet to nejcennější: VODA !!!
Odpovědět
kosmetické úpravy krajiny za peníze, které scházejí na podstatné úpravy,
které nás na ty změny připraví. Nevznikají žádné velké akumulační nádrže
na přívalové srážky sloužící ke zmírnění nevyužitých odtoků a k dotování
toků a krajiny za sucha. Stále více se pak musí drancovat spodní vody,
které lze nahradit těmi zadrženými z nádrží a nedokážeme ty spodní vody doplnit tak rychle, jako je drancujeme. A nejen my, ale na celém světě
a leckde jdou dokonce opačným směrem. Nezapomenu na mého dědu, který za
deště chodil po poli s motykou a vodu v řádcích a brázdách usměrňoval
k zásaku v místech, kde zasakovala a odkláněl ji z míst, kde jen stála
na místě. Dodnes na to vzpomínám při spodní závlaze ve skleníku, kde tak
rozvádím napouštěnou vodu k jednotlivým rostlinám. Voda byla, je a bude
základem života a kdo ji nebude mít dost, tak může mít klidně energii
pouze z OZE, ale bez vody ji bude mít k ničemu. Z OZE vodu nevyrobí
a z větších hloubek ji načerpá pouze do doby jejího vyčerpání. Jdeme
špatným směrem, ale to už tak u lokajů a vlezdoprdélků bývá. Pán pískne
a lokaj splní každé přání a vlezdoprdélka i to přání, které nestačil
pán ještě ani vyslovit. Být papežtějśí než papež za pochybnou pochvalu
je projev patolízalství, které se nám vymstí. Zaplácáme krajinu OZE,
uspěcháme odchod od fosilu i za cenu krachu průmyslu a zchudnutí lidí,
ale bude nám nakonec scházet to nejcennější: VODA !!!
Karel Zvářal
3.1.2025 09:45 Reaguje na Břetislav MachačekPěkný popis. Když jako dítě jsem slyšel ty pojmy (vlezdoprdelka, patolízal), v dalších dnech jsem se rozhlížel, jestli někoho takového nezahlídnu... nikdo mi tu radost neudělal a druhým paty nelízal-/
A ano, je ta správná doba budovat záchytné nádrže na monzunovou vodu, aby nemusili vozit cisterny s podzemní. A také je třeba se naučit s vodou hospodařit, časté sprchování neprovádí ani horníci, proto to považuji za rozmařilost přežrané společnosti. Tipuji, že příští století bude stoletím vody.
Odpovědět
A ano, je ta správná doba budovat záchytné nádrže na monzunovou vodu, aby nemusili vozit cisterny s podzemní. A také je třeba se naučit s vodou hospodařit, časté sprchování neprovádí ani horníci, proto to považuji za rozmařilost přežrané společnosti. Tipuji, že příští století bude stoletím vody.
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 15:15 Reaguje na Karel ZvářalPříští století asi vůbec nebude (ty příšerné zbrojní závody to utnou), pokud ale ne, tak budou obydleny jen severní oblasti v nějaké vzdálenosti od pólů. Otázkou je, kdo tam bude bydlet, kdo se toho dožije, celé lidstvo se tam nevejde.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
3.1.2025 14:58Tohle je zprava stejne informacni hodnoty jako ze pocet obyvatel v Indii dosahl nejvyssi hodnoty za posledni desitky let :) Ani u tech obyvatel ani u pocasi klimatu totiz nevime, jak bude vypadat prislusne dynamika vyvoje za 20 nerku li za 50 let. A nemate nekdo cerstve letosni nebo i lonske atd. zpravy o katastrofickem ubyvani ledu v Severnim ledovem okeanu? Ja jen, ze tohle zhave tema minulych desetileti uplne zmizelo z medii. Ze by ekologove a celosvetova oteplovacska komunita byli uz tak otupeli a lhostejni vuci tomuto civilizaci ohrozujicimu jevu?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 15:20 Reaguje na Miloš ZahradníkDynamika oteplování je spočítána velmi dobře ve třech variantách, dle emisí CO2. (šestá zpráva IPCC). My jedeme neomylně tou nejhorší cestou a změna se očekávat nedá. Ty výpočty jsou opatrnické a nealarmistické, takže se dá počítat s výrazně horším vývojem. Ale máte pravdu, o kolik horší, to nevíme, ale i ten základ je Konečná, Stačilo!.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.1.2025 15:22 Reaguje na Miloš ZahradníkNic nikde nezmizelo, píše se pořád něco, někdy to bývají spíš mediální vlny.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.1.2025 15:22 Reaguje na Miloš ZahradníkTrochu neúspěšný whataboutismus. :D O severním ,,okeanu,, je informací dost. :D
https://earth.gsfc.nasa.gov/cryo/data/current-state-sea-ice-cover
Odpovědět
https://earth.gsfc.nasa.gov/cryo/data/current-state-sea-ice-cover
MZ
Miloš Zahradník
3.1.2025 22:48Tak tedy v Indii a Cine bylo letos nejtepleji za nekolik desetileti, pro nas zijici v CR je mozna ale zajimavejsi vzpomenout zajimavych "klimatickych" anomalii z nasi minulosti. V techto dnech uplynulo presne 100 let od velmi pozoruhodne udalosti. Vyroci velkeho pozaru na krkonosskem Kotli o vanocich roku 1924! Je tomu venovan velky clanek v aktualnim cisle casopisu Krkonose 12/24. Predvanocni inverse, chladno v udolich a teplo a sucho na hrebenech. To je docela obvykle prosincove pocasi - ale aby pritom roztal veskery snih v hrebenovych krkonosskych polohach, to bylo a je neco naprosto mimoradneho. Vyhorelo tehdy za noc 60 hektaru suche travy a kosodreviny v mistech, kde typicky byva/lo o vanocich nejmene metr snehu Takhle malo snehu na Kotli v obdobi tesne po vanocich - jak ukazuji dobove fotografie toho pozazru - nebylo od te doby nikdy, ani zdaleka ne dokonce i v tech nejhorsich zimach poslednich desetileti.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
4.1.2025 09:05 Reaguje na Miloš ZahradníkTotiž 20 - 30 roky minulého (20 teho) storočia boli veľmi teplé a suché. V polárnych oblastiach veľmi významným spôsobom ustúpil polárny ľad a v severných vodách sa objavili teplomilné ryby. Kalamita mníšky (bekyne) gradovala vdaka suchému a teplému počasiu a bolo zlikvidovaných 600 000 ha smrekových porastov.
Karel Čapek píše o nedostatku snehu, teplých zimách. Priebeh roku 1921 je podobný ako súčasné roky - zima nez snehu, horúce leto a rekordné sucho a pritom sú zaznamenané tornádo F3 a veľmi silné búrky s katastrofickými povodňami. https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
Odpovědět
Karel Čapek píše o nedostatku snehu, teplých zimách. Priebeh roku 1921 je podobný ako súčasné roky - zima nez snehu, horúce leto a rekordné sucho a pritom sú zaznamenané tornádo F3 a veľmi silné búrky s katastrofickými povodňami. https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-zima-jez-neni-v-poradku.A120113_115920_ln_nazory_glu
