https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mapa-v-krkonosich-plati-kvuli-ochrane-tetrivka-zakaz-vstupu-na-11-cest
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mapa: V Krkonoších platí kvůli ochraně tetřívka zákaz vstupu na 11 cest

15.3.2021 11:35 | VRCHLABÍ (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
V Krkonoších kvůli ochraně ohroženého tetřívka a dalších živočichů začala platit uzávěra jedenácti turistických cest nebo jejich částí. Zákaz vstupu na cesty potrvá do konce května. Opatření souvisí s loňským vyhlášením osmi takzvaných klidových území v Krkonoších. Na polské straně Krkonoš budou z obdobného důvodu od 1. dubna do 31. května uzavřeny čtyři cesty.
 

Uzavřením cest se Správa KRNAP snaží zamezit rušení citlivých druhů živočichů, především tetřívka obecného. Lidé se vyhnou místům, která tetřívci pravidelně využívají jako tokaniště, a to v nejcitlivějším období jejich toku a rozmnožování. Omezení bude platit i v dalších letech.

V terénu je zákaz vstupu na cesty vyznačen cedulemi. "Většinu uzavřených tras budou moci turisté obejít po sousedních turisticky značených cestách," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Uzavřená je například žlutě značená turistická cesta ve směru ze Zadních Rennerovek na Hanapetrovu Paseku, zelená turistická cesta v úseku Vosecká bouda až Labská louka a část modré turistické cesty z Davidových bud na Špindlerovku. Turisté nemohou vstoupit ani na zimní, tyčemi značenou, cestu z Malého Šišáku k Luční boudě. Uzavřena bude část naučné stezky Černohorské rašeliniště.

Podle vládních epidemických opatření k omezení pohybu mohou do hor od 1. března jen místní. Opatření by mělo platit do 21. března, pak by se do hor mohli vrátit turisté i z jiných regionů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

15.3.2021 15:55
Poznamka v souvislosti s nedelnimi lavinami na severnim uboci Krkonos https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/lavina-krkonose-zena-zemrela-zavalena-zachrana-obet-kralovehradecky.A210315_090352_hradec-zpravy_klu
Krnap takto jiz tradicne zavira radu dulezitych zimnich spojnic/zkratek lyzarskych cest pobliz hranice lesa v Krkonosich z duvodu predjarni ochrany tetrivka. Napriklad od Petrovky na Labskou boudu to bude znamenat zvyseny provoz lyzaru po hranicni ceste v useku Divci - Muzska kameny - Martinovka m.j. prave v okoli Cerneho kotle, a take se napriklad zkomplikuje pripadny rychlejsi ustup lyzaru z Labske louky pri zhorsenem pocasi uzavrenim cesty na Voseckou pod Sokolnikem. Je jasne, ze tato omezeni zvysi nebezpecnost navstev hrebenu pri nepriznivych povetrnostnich podminkach...
Odpovědět
bu

běžný uživatel

15.3.2021 16:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Tak hold budou muset být lyžaři a další návštěvníci opatrnější.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.3.2021 18:45 Reaguje na běžný uživatel
To po některých nemůžete chtít. Viz. koment pana Daneše níže. I ty naše "kopečky" si zasluhují respekt a opatrnost... furt to jsou hory (byť je tak mnozí nevnímají). Že se může stát podobná katastrofa (zvlášť v tuto dobu), tak s tím se hold musí počítat a s tímto rizikem tam i jdu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 17:17 Reaguje na Miloš Zahradník
Hlavně, že ti tetřívci se budou cítit dobře, co je to jedna mrtvá ženská pro ochránce NP, takových ženských chodí po světě ... Jo, kdyby ta lavina spadla na tetřívka, to by bylo horší.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

15.3.2021 19:23 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně tak - souhlas.
Odpovědět
VJ

Václav John

15.3.2021 21:26 Reaguje na Miloš Zahradník
Ten případ, který uvádíte se podle všeho stal v souvislosti s několikanásobným porušením zákona (omezení pohybu během výjimečného stavu + vstup mimo značené cesty), aspoň je to tak prezentováno. Pokud si dobře vybavuju, tak když se stala podobná tragická událost, včetně té letošní v Jeseníkách, tak prakticky vždycky šlo o porušení zákazu vstupu. Možná jsou i nějaké výjimky, hory není dobré podceňovat, ale nevybavuju si je. No a pokud některé lidi neodradí od nelegálního vstupu někam, kde nemají co dělat ani možnost pokuty, aa dokonce ani nebezpečí, že můžou sami přijít o život, pak je téměř jistě neodradí ani to, že můžou ohrozit populaci tetřívka. Což je mimochodem jeden z několika mála našich druhů, který je skutečně extrémně citlivý na rušení a kde podobné zákazy mají smysl.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

15.3.2021 22:56 Reaguje na Václav John
V mlze a vichrici je na krkonosskych hrebenech na mnoha mistech snadne ztratit se z dohledu orientacnich tyci a nechtene vstoupit do zon nejruznejsich prisnych zakazu. To byl nepochybne i ten vcerejsi pripad, podezirat tu skupinu z umyslneho "adrenalinoveho" sjezdu nekam dolu do Polska je nesmyslne. Tady se nam opravdu jasne dava najevo, ze blaho tetrivka jednoznacne stoji nad bezpecnosti lidskych navstevniku tech mist. Mimochodem - porad nechapu, cim je pro tetrivka tak atraktivni arkticke prostredi treba te horni Male Mumlavy, kde casto radi vichrice na dvoumetrove snehove pokryvce (ano i ja jsem tam pred par lety parkrat uvidel stopy tetrivka kousek od tech tyci) pred daleko pro nej prece pohodlnejsim prostredi vhodnych nizsich poloh? Kde dokazal po staleti dobre koexistovat s lidskou hospodarskou cinnosti. Co ho odtamtud vyhnalo a co zpusobuje jeho ubytek i v tech hrebenovych polohach Krkonos? Nejsou to spis - misto tam prejizdejicich lyzaru - rozmnozivsi se neumerne v poslednich desetiletich predatori? Kdyz "ekologove" jasaji nad kazdym nove objevivsim se rysem, vlkem,...
Odpovědět
bu

běžný uživatel

15.3.2021 23:42 Reaguje na Miloš Zahradník
Když je někdo hlupák a jde ve vichřici a v mlze po krkonošských hřebenech, tak musí počítat s tím, že tam může umrznout - jeho volba.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 03:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Já samozřejmě nevím, jaký byl důvod, proč tam zrovna ti konkrétní lidi byli, nechci nikoho obviňovat bez důkazu, ale vím, že je úplně běžné, že lidé lezou v lavinových katastrech úmyslně tam, kam se nesmí. V životě bych nechtěl dělat strážce, protože co jsem slyšel, tak časté reakce jsou takové, že ti lepší se jakoby omluví a otočí se (a za chvíli tam vlezou znova), a ti horší se neomluví a jsou agresivní, v lepším případě jen slovně. V Jeseníkách myslím dnes dělají hlídky společně s policií, já se jim vůbec nedivím.

Tetřívek je druhem bezlesí, ať už primárního nebo sekundárního. U nás prodělal dvě výrazné populační exploze - první v době gradace bekyně mnišky spojené s masivním odumíráním smrkových porostů tuším ve 20. letech 20. století - v té době bylo jen ve Středočeském kraji víc tetřívků než je dnes v celé republice. Paseky se ale zalesnily a tetřívci postupně z těch míst zase zmizeli. Druhá byla v době kyselých dešťů - všude kde masivně odumřely smrky šly stavy tetřívků neskutečně nahoru, nejvíc asi v Krušných horách, ale platí to i pro Krkonoše nebo Jizerské hory. Hodně velký problém je s rušením, na to jsou citliví všichni kurovití ptáci, ale tetřívek toká na volném prostranství a nechá se vyplašit na vzdálenost několika set metrů. Tetřev toká v řidším lese a na několik set metrů ho prostě v lesním porostu nevidíte. Takže v době kdy nebyl sníh se třeba v Krušných horách stalo, že tetřívci tokali na některých nezasněžovancýh sjezdovkách, prostě proto, že tam nikdo nechodil. Většina druhů není na vyrušování nějak extrémně citlivá, ale tetřívek je jedna z mála výjimek a dneska je prostě v horách násobně víc lidí, proto dřív mohli v klidu tokat ne až tak daleko od horských osad.

Tj. hlavní průšvih je ztráta bezlesí (zarůstání) a potom rušení. Predátoři samozřejmě můžou hrát vliv, ale tady je to spíš nepravděpodobné - v této nadmořské výšce není až tolik přemnožených divokých prasat jako v nížině a ani s liškami to není tak špatné. Navíc třeba v bezzásahových částech Šumavy jdou nahoru stavy tetřeva bez ohledu na predátory. Vliv predátorů samozřejmě nejde ignorovat a je potřeba s ním počítat, ale často se na ně naopak svádí příliš mnoho.

A proč tak vysoko ... no on tetřívek zvládá vysoké nadmořské výšky docela dobře, viz slušná populace v Alpách, kde se navíc stále pase a moc to nezarůstá. V nížinách jsou většina tokaniště zničená a pohyb lidí daleko větší, moc bych se nedivil, kdyby v tom ale přece jenom hráli nějakou roli i vysoké stavy třeba divokých prasat, kterých je v nížinách mnohem víc než vysoko v horách.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 03:22 Reaguje na Václav John
Koukám, trochu nešikovně řečeno - on je to samozřejmě lesní kur, ale bez bezlesých ploch, kde může tokat, se neobejde. Přinejmenším ne v našich podmínkách, kde tak řídké lesy jako v tajze, dávno nemáme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.3.2021 09:07 Reaguje na Václav John
Podle vaši poučky o bezlesí očekávám stejný
boom po kůrovci, jaký podle vás byl po bekyni
a kyselých deštích. Podle mne k tomu ale nedojde, protože já vidím hlavně příčinu v
predaci. Rozsoudí nás čas, ale já to vidím
jako neodvratné vyhynutí životaschopné
populace díky tendencím v ochraně přírody.
Rád bych se mýlil, ale za pravdu mi dávají
i jiní ubývající tvorové v jinak zachovalé krajině bez chemie a intenzivního hospodaření. Populacím koroptví a křepelek nepomohlo ani množství půdy ležící ladem a kvanta ploch zarostlých plevely a křovinami. Černou tam
nevidím, ale predátorů tam přibylo násobně.
No a v Alpách to je tím, že tamní horalé
stále intenzivně loví predátory a tím
chrání i své tetřevy a tetřívky, jak tomu bývalo i u nás v minulosti.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 11:25 Reaguje na Břetislav Machaček


Boom po kůrovci zafungoval v kombinaci tetřev-bezzásahové části Šumavy nebo tetřev-bezzásahové části Tater. Je ale fakt, že dopady na tetřívka vidět nejsou. Někde je to pochopitelné - na Bruntálsku nebo na Vysočině - prostě z nuly se stavy nahoru zvednout nemůžou. Někde to naopak není jasné, viz Šumava, kde sice stavy v poslední době snad už neklesají, ale šíření na plochy s odumřelými smrky zatím není pozorováno (populace prakticky kopíruje rašeliniště).

Ne úplně všechno co zmiňujete skutečně dlouhodobě ubývá - třeba koroptve jistě ano, ale trend u křepelky je trochu jiný:
http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=449
...v poslední době taky pokles, ale oproti stavu ze začátku 80. let jde pořád o nárůst

Podobně je nebo donedávna byl výrazný nárůst u taky na zemi hnízdícího chřástala polního, třeba:
http://vejacv.albums.cz/multimedialni-atlas/chrastal-polni-konip.html
...tady jde dokonce přímo o Krkonoše

Podobně u jeřábka, který taky hnízdí na zemi není zaznamenaný výrazný pokles v posledních desetiletích, situace je celkem stabilní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.3.2021 16:16 Reaguje na Václav John
Úbytek veškeré drobné se datuje od
vakcinace lišek proti vzteklině
a ukončení likvidace predátorů
otrávenými vejci. Ne že bych to
chtěl vrátit nazpět, ale schází
jiná adekvátní náhrada, jak dnes
účinně snížit počet predátorů.
Kamarád kdysi lovíval za rok na hranici s Polskem 30 lišek ročně
na újedi ze zbytků makrel ze
zaniklé Rybeny Bohumín. Dnes je
už po smrti a takový lovec už tu
není a asi nebude. Ta vejce byla
účinná na vrány, straky, sojky,
kuny, tchoře a dnes i na psíky
mývalovité a norky americké. I ty
sklopce a jestřábí koše s živou
návnadou bývaly velmi účinné a to
vše je minulostí. I ta masová újeď je na tapetě ochranářů a veteriny,
ale liška mrkev nežere. Norování
a vykuřování nor je minulostí
taky a nezbývá často než takzvaná
partyzánština, která je pak na
tapetě při odhalení. Na západ od
nás už jsou lišky a mývali zcela
běžnými obyvateli měst a u nás
kun skalních je ve městech více,
než v přírodě. Chce to číst stopy
a zbytky z hostiny. Před chvílí
jsem se vrátil z procházky a
výsledkem pozorování bylo 5 kusů srnčí, 3 ks káňat lesních, 15
kachen březňaček, ale ani jeden
zajíc, bažant, koroptev atd.
Z ptáků nějaká ta drobotina
a žluna a strakapoudi. Hejnko
špačků a dva holubi hřivnáči.
Vcelku chudý výsledek vycházky
z místa, kde se to kdysi hemžilo
zajíci, bažanty a koroptvemi.
To tu ale nebyly dvě místa
s norami jezevců a jedno s
norou lišek. Tehdy tu nebyla
ani jedna a kuny se mi taky nepotloukaly v noci po dvoře.
No a sojky opět útočily na
puštíka spícího v dutině lípy
a straky slídily na sousedově zahradě. Pak mi ještě přeletěli
nad domem dva krkavci a výčet je
konečný. Chápete co chci říci?
Že predátorů vídávám hodně, ale
jejich potravy už minimum, nebo
žádnou. Tohle fungovat nebude už
dlouho a viníci tomu stále nevěří.
Odpovědět
VJ

Václav John

17.3.2021 15:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Podívejte píšete velmi dlouhé příspěvky a těžko lze reagovat na všechno. Zjednodušme to, řešme teď dejme tomu třeba jen lišku. Určitě se shodneme na tom, že jich je mnohem víc, než kdysi. Naše názory se budou lišit v tom, jestli liška je viníkem špatných stavů drobné zvěře nebo jestli (můj názor) vysoké stavy lišek jen zhoršují špatnou situaci danou primárně jinými faktory (intenzifikace zemědělství)

Ale to teď nechme stranou. Zajímalo by mě koho myslíte těmi "viníky" - myslivce, kteří lišky málo střílejí nebo tvůrce legislativy, kteří zakázali pokládat otrávené návnady?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.3.2021 19:22 Reaguje na Václav John
Já vám pokládám jedinou otázku a to tu, zda chápete, že už
predátorům dochází potrava a
jak to chcete řešit? No a vy
zkritizujete tu délku a na
otázku mi odpovíte otázkou.
To není diskuse, ale školení
PŠM, kdy nám vnucovali svoji
pravdu a na otázky odpovídali
otázkami taky. Vy mi tedy
vysvětlete jak ty lišky tlumit
a jak zvýšit stavy drobné zvěře i tam, kde ji nedecimuje to
intenzivní zemědělství, ale
podle mne jmenovaní predátoři.
Začíná se vždy odzdola od potravy a končí u predátorů.
Je utopií chránit hladové
predátory až do stavu, kdy
tu nebude z jejich potravy
ani noha. Pochopit tuto
základní poučku, je asi nad
vaše aktivistické myšlení.
Jinak legislativci pouze
plní přání lobbistů a taky
normy platné v EU. To, že
jsou to nesmysly ale neřeší
a myslivci jsou bezmocní to
řešit v rámci takového zákona.
Odpovědět
VJ

Václav John

17.3.2021 22:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Neberte si to tolik osobně, to že píšu, že píšete dlouhé příspěvky není kritika, ale konstatování. Na psaní dlouhých příspvěků přece není nic špatného. Mně se pak špatně reaguje na tolik věcí současně, to asi chápete.

Teď ta Vaše otázka, jestli chápu, že předátorům dochází potrava - takhle obecně s tím prostě nesouhlasím, protože je to na jedné straně zavádějící zobecnění a na druhé straně i u těch skutečně přemnožených predátorů to není pravda. Liška i divoké prase mají potravy dost a nijak jim nedochází, protože jsou to všažravci a vždycky si nějak poradí. Taky kuny na tom nejsou špatně, protože potkanů ve městech bude stále dost.

Predátoři jako takoví u nás obecně chránění nejsou, lišku, kuny a obrovskou spoustu jiných druhů lze lovit prakticky odnepaměti a nikdo kvůli tomu demonstrace nepořádá. Tak kde je nějaká nezodpovědná ochrana predátorů?

Já tu posedlost predátory opravdu nechápu. To budete vyčítat i hmyzožravým ptákům, že stojí za úbytkem motýlů, kterých je dneska násobně míň, než dřív?
Odpovědět
VJ

Václav John

17.3.2021 23:39 Reaguje na Václav John
Jo, ještě tedy k tomu, že mám vysvětlit jak stavy drobné zvěře zvýšit. Úbytek drobné zvěře se týká prakticky bez výjimky zemědělské krajiny. A tam se dá udělat spousta opatření, která pomůžou:
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Unor-2019/Drobna-zver-a-jak-ji-muzeme-pomoci
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.3.2021 09:31 Reaguje na Václav John
Chybu udelali ekologove pred temi 40 lety, kdy tetrivek expandoval ve znicenych lesich Krusnych a dalsich hor. Proc tento fakt nijak nepopularizovali? Kdyby tehda lidem, co maji radi prirodu vysvetlili, ze hojnost tetrevu a tetrivku je daleko dulezitejsim indikatorem ekologicky hodnotne krajiny nez nejake smrkove plantaze, byla by prirodomilna cast populace lepe pripravena na deni poslednich 25 let - kdy se tento ideal "tetrivek/tetrev vsechno - smrkove lesy nic" velkoplosne realizuje. Bohuzel zatim jen tim aspektem velkoplosneho zredovani smrkovych lesu, nikoliv nejake expanze tetreva a tetrivka

Existuje nejaka byt i priblizna predstava jake priciny v soucasnosti prevladaji v pripade znicenych hnizd resp. uhynu mladat a dospelych jedincu tetreva a tetrivka na nasich horach?
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 11:47 Reaguje na Miloš Zahradník
Dobrá otázka, ale odpověď na ni úplně neznám. Nicméně u tetřeva se ví, že predace je problém, resp. ona je problém v případě kulturních smrčin, kde chybí podrost. V Polsku se pokusili navrátit tetřeva, velmi dobře zvládli vypouštění divokých ptáků do přírody (tohle se u nás kdysi taky zkoušelo, ale výsledkem bylo vypouštění ptáků totálně nezvyklých na predátory, takže je v řádu týdnů pochytaly lišky a spol.). V Polsku tetřevy dobře adaptovali, oni dlouhodobě přežívali, liškám unikali, ale nebylo pozorované úspěšné množení. Tak udělali pokus a zjistili, že z umělých hnízd o velikosti tetřevích, kam instalovali slepičí vejce a nasázeli okolo fotopasti byla prakticka všechna během pár dní vypredována. Liškami, krkavci, kunami. Problém je, že v hospodářském lese, kde chybí podrost je tetřev skoro bez šance to svoje hnízdo nějak rozumně schovat a predátor to má hodně jednoduché. V pralese nebo členitém věkově rozrůzněném lese s podrostem je predátorů stejně, nebo i víc, ale tetřev už má šanci a může tam fungovat, nějaké ztráty taky budou, ale mnohem menší a populace tetřeva klidně může i růst. A teď si vezměte popadaný les v bezzásahové části Šumavy, kde nejenom pod ty padlé stromy nebo mezi ně ukryje tetřev hnízdo ještě snadněji, ale ještě je to pro většinu predátorů blbě prostupné. Pravděpodobně proto byl na těch plochách pozorovaný populační boom tetřeva.

Lepší informace nemám, a taky by mě to zajímalo, ale blbě se to zkoumá a hodně věcí je v rovině spekulací. Třeba - a teď opravdu jen spekuluju - interakce rys-tetřev nebo rys-tetřívek. Ví se, že u rysa nejde o častou kořist, ale občas se asi stane, že nějakého uloví. Tj. negativní vliv. Jenže rys loví docela efektivně lišky, které samy loví tetřívky a tetřevy a protože rys má daleko větší teritorium než liška, tak je naopak i možné, že díky sníženému počtu lišek rys "zachrání" víc tetřívků nebo tetřevů, než kolik naopak usmrtí.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.3.2021 10:13 Reaguje na Václav John
Jeste k tem sjezdovkam. Pred par lety jsem nekdy v polovine kvetna pozoroval tesne pred setmenim tokajiciho tetrivka na loucce u horni stanice lanovky na Lysou horu (vylezl z lesa a tokal v stare trave pod tou barevnou ceduli https://photos.app.goo.gl/45pKAKKo2Jav9Lqc8 mame tam totiz v te budove 4 kamery spolku https://www.hydronet.cz/) proc ekologove tak nenavidi sjezdovky? Me prijde, ze ty sjezdovky se postupne promenuji/mohou pri vhodne peci promenit v kvetnate horske louky s horci tolitovymi ale potencialne i dalsi kvetenou, ktera tam po zalesneni a vysadbe klece Krnapem v minulem stoleti temer uz zanikla - a ktere jinde k litosti ochranaru zanikaji, nebot se nema o ne kdo starat. Po skonceni lyzarske sezony - nekolik tydnu pred tokem - se pak ty opustene sjezdovky mohou stat idealnimi tokanisti. Vyzadovalo by to trochu rozumne vstricnosti z obou stran (zajem o sjezdove lyzovani v normalnim roce rychle klesa s polovinou brezna a doby, kdy nadseni provozovatele vleku udrzovali provoz treba na te Lyse hore v hornich partiich az do konce dubna jsou davno pryc). Chapu, ze hluk rolby muze tetrivkovi trochu vadit (nebyly to napr. prave traktory ktere pomohly ho vyhnat z lesu v podhuri? apod. (Nebo se uz tetrivci na hluk traktoru dokazali adaptovat?) Koneckoncu i to umele zasnezovani prece tamejsi arktoalpinske vegetaci musi spis mnohostranne prospivat, zvlast pak v zimach s nedostatkem snehu
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 11:57 Reaguje na Miloš Zahradník
"proc ekologove tak nenavidi sjezdovky"

Ono jak kdo a jak kteří. Botanik nebo entomolog spoustu sjezdovek ocení. Teoreticky ty disturbance můžou být (ale spekuluju, nevím) podobné jako na lavinových svazích, kde díky častému strhávání drnu a blokaci sukcese roste spousta unikátních druhů. Viz třeba orchideje na svahu mezi Malým a Velkým Kriváněm na Malé Fatře. No a pak jsou lidi co mají obecně rádi v horách klid, to nemusí být jenom ekolog, a těm sjezdovky vadí, protože mají pocit, že už teď jich je hodně.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.3.2021 12:38 Reaguje na Miloš Zahradník
Nevím jestli zrovna ten příklad s tetřívkem by fungoval, protože ve vysokých horách by byl v březnu nejspíš ještě sníh a provozovatel by asi nebyl úplně šťastný z toho, když by musel oželet minimálně 1 měsíc, kdy by se ještě dalo lyžovat.

Ale jinak ale je celkem běžné, že spousta věcí, která se dřív brala jako "negativní" pro přírodu se ukázala jako naopak hodně prospěšná pro řadu ohrožených druhů, namátkou třeba:

a) vápencové lomy - díky obnaženému substrátu se tam udržela stepní vegetace a fauna mnohem delší dobu než jinde, dneska jde běžně o rezervace typu PR, PP nebo NPP a cílem není je zavézt, ale citlivě vyřezávat, aby nezarostly

b) hnědouhelné výsypky - donedávna brané jako zničená krajina, ve skutečnosti poslední stanoviště pro některé kriticky ohrožené druhy (linduška úhorní) s neskutečně vysokým počtem u nás jinak raritních druhů

c) dopadové střelnice vojenských újezdů - nejcennější vegetace se často drží na místech, kde jsou kratéry po munici a kde pravidelně hoří

d) s tím souvisí vypalování - dřív se bralo jako totální zlo, protože zabíjí spousty živočichů, dnes se ukazuje, že pomáhalo udržovat spoustu cenných nelesních ploch, dnes často zarostlých a bezcenných.

A podobně se dá pokračovat, byl by to dlouhý seznam. Myslím si, že pokud je cílem chránit přírodu pro lidi, a ne vyhnat lidi z přírody, pak je důležité, aby moderní ochrana přírody uměla i tyhle (a další) přístupy využívat a hledat styčné plochy.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

16.3.2021 13:39 Reaguje na Václav John
Konkretne s temi sjezdovkami v nejvyssich polohach Krkonos. Zajem verejnosti o sjezdovani malokdy vydrzi do konce brezna (zalezi tedy na umisteni velikonoc ten rok) a pripadny nasledny poloprovoz - vyvazeni bezkaru na hrebeny - uz asi ani moc vynosny neni. Kdy zacina tetrivek v techto polohach tokat? Navic v dubnu je jiz dlouhy den a veskere sjezdovani, provoz lanovek ale i uprava trati se delaji jeste v dobe plneho dne. V podvecer a rano pri rozbresku byva uz vsude naprosty klid
Odpovědět
VJ

Václav John

17.3.2021 19:11 Reaguje na Miloš Zahradník
On toká docela dlouho - začíná klidně i ve 4 ráno, ale vydrží tokat i dlouho po rozbřesku. Já ty tetřívky na sjezdovce bral spíš jako kuriozitu, v Krkonoších by to ani tolik nepomohlo, protože bezlesí je tam i bez sjezdovek pořád dost.

Prostě tohle je druh extrémně citlivý na rušení, tokaniště mzsí být na hodně odlehlých místech, aby tam lidi pronikali jen výjimečně a velký problém jsou v posledních letech i "wildlife" fotografové.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist