Mediální analýza sporu o důl Turów. Jak téma vnímají Poláci, jak Češi a jak Němci?

Česko-polské vztahy v posledních měsících výrazně narušuje spor kolem polského hnědouhelného dolu Turów. Přestože zpočátku věnovala polská média kauze jen malou pozornost, od podání české žaloby k Evropskému soudnímu dvoru dávají sporu čtyřikrát více prostoru než média česká. Jak vyplývá z mediální analýzy společnosti Newton Media, v zahraničních i českých médiích spor výrazně zviditelnil liberecký hejtman Martin Půta, kterého si novináři všímají výrazně více než lokálních politiků v Polsku či Německu. V polských médiích dostávají nejvíce prostoru zástupci těžební společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE), argumentující ohrožením zaměstnaností a ztrátou energetické bezpečnosti celého Polska. Celý text analýzy je dostupný na webu Newton Media.

Polská média jevila o kauzu Turów dlouho poměrně vlažný zájem. Když v srpnu 2019 došlo k první schůzce k Turówu mezi Andrejem Babišem, Richardem Brabcem a jejich polskými protějšky Mateuszem Morawieckim a Michałem Kurtykou, věnovala polská média jednání oproti českým médiím jen třetinovou pozornost.

Zlom přišel v únoru letošního roku, kdy Česká republika zažalovala Polsko u Evropského soudního dvoru. Od té doby věnují polská média kauze čtyřnásobně vyšší pozornost než média česká. Naopak německá média prokazují trvale nejnižší zájem ze všech tří dotčených zemí.

Polská a česká média jako by referovala o dvou různých Turówech. „V polských titulech převažují argumenty o dolu a elektrárně Turów coby největším zaměstnavateli s enormním významem pro energetickou bezpečnost celého Polska. Mezi důvody pro zastavení důlní činnosti je nejčastěji uváděn negativní dopad na stav spodních vod, ovšem s dodatkem, že vše vyřeší stavba podzemní filtrační stěny,“ říká Dan Weidenhoffer, analytik společnosti Newton Media.

„Naopak argumentace v českých médiích výrazně akcentovala dopady na životní prostředí, kterými je ztráta spodní vody a nárůst hluku a prachu," říká Dan Weidenhoffer. "Jistý odstup zachovávaly německé tituly, které kauzu prezentují coby konflikt primárně česko-polský,“ dodává Weidenhoffer.

V medializaci celé kauzy je v Polsku nejaktivnější tiskové oddělení koncernu Polska Grupa Energetyczna (PGE), které odvedlo „skvělou“ práci. Představitelé koncernu společně dominují v polských médiích nad všemi dalšími subjekty s výjimkou ministra Kurtyky. Představitelé PGE se dokonce v médiích objevili osmkrát častěji než nejcitovanější lokální politik, kterým je starosta polské Bogatyně. Z Čechů si kromě Richarda Brabce a libereckého hejtmana Martina Půty všímají polská média nejvíce Milana Starce z obce Uhelná. Ten má v polských i německých médiích několikanásobně vyšší ohlasy než třeba europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v kauze rovněž angažuje.

Velký kus práce odvedl pro zviditelnění problému již zmíněný Martin Půta. „Přestože obyvatelé Uhelné, Oldřichova či Hrádku nad Nisou vyčítají vedení Libereckého kraje nedůslednost v obraně jejich zájmů, byl hlas hejtmana Půty v polských médiích hodně slyšet, a to dokonce výrazně častěji, než hlas jeho polských protějšků dolnoslezského maršálka či vojvody. Půta je nejcitovanějším lokálním politikem také v německých médií, kde je v souvislosti s dolem Turów častěji zmiňovaný již jen starosta Žitavy,“ doplňuje Weidenhoffer.

Polští odboráři se mediálně zapojovali spíše sporadicky. Jejich hlas zazněl poprvé až v červnu 2020, kdy se zapojil do petice organizované koncernem PGE a europoslankyní Annou Zalewskou.

Naopak polští i čeští ochránci přírody vstupovali do medializace kauzy Turów od samého počátku. Jakub Gogolewski z organizace „Rozwój TAK - Odkrywki NIE” výrazně zastínil odboráře, když v lednu 2020 obvinil polské úřady, že povolení pro rozšíření těžby falšují. Z českých aktivistů byly mediálně nejviditelnější Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR a Petra Urbanová, právnička organizace Frank Bold.

Markantní rozdíly byly v pozornosti, jakou dopadům na konkrétní obce a místa věnovala média tří dotčených zemí. Německá média se jednostranně zaobírala hlavně saskou Žitavou, v menší míře polskou Bogatyní, ale dolem přímo ohrožené české obce zmiňovala pouze okrajově.

Trochu více zahraničního přesahu ukázala polská média, která se překvapivě zaobírala ve stejné míře obcí Uhelnou s 500 obyvateli jako 25tisícovou Žitavou. České média byla nejspravedlivější, když svou pozornost dělila téměř rovnoměrně mezi Žitavu, Bogatyň, Frýdlant a Uhelnou.

Analýza sledovala on-line média (zpravodajské servery, Twitter, Tumblr, blogy, diskusní fóra, recenze) v období 1. 7. 2019 – 30. 6. 2021 v Polsku, Česku a Německu a pro srovnání rovněž v UK, Itálii, Slovensku, Španělsku a Rakousku.

---

reklama

---