https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/menime-smrkove-lesy-na-odolnejsi-tvrdi-lesnici-podle-hnuti-duha-legislativa-stale-umoznuje-sazet-smrky-ve-velkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Měníme smrkové lesy na odolnější, tvrdí lesníci. Podle Hnutí Duha legislativa stále umožňuje sázet smrky ve velkém

19.4.2018 10:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Aktuální snímek hynoucích mladých lesních porostů na Vítkově.
Aktuální snímek hynoucích mladých lesních porostů na Vítkově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Lesy ČR
Dlouhodobý nedostatek srážek a výkyvy teplot, tak se projevují změny klimatu, které pociťují Středoevropané už několik let. Lidem zatím voda nechybí, ale lesům ano. V těch státních spravovaných podnikem Lesy ČR se loni vytěžilo sedmkrát víc dříví poškozeného suchem a dalšími vlivy než před 20 lety, bezmála 3,5 milionů metrů krychlových. Vykácené plochy se zalesňují a v porostech významně přibývá listnatých stromů, informují Lesy ČR. Hnutí DUHA upozorňuje, že s přeměnou našich lesů na odolnější se začalo pozdě a varuje před tím, aby se usychající lesy vnímaly jako regionální problém. Je prý potřeba se postarat o všechny lesy u nás tím, že se změní legislativa, která stále umožňuje sázet smrky ve velkém.
 

Klimatickou změnu pozoruje lesní správce z Vítkova v Moravskoslezském kraji Jiří Groda už od roku 1992. Právě jeho lesní správa spolu s Městem Albrechtice, Bruntálem a Šternberkem patří k těm, na nichž se na severovýchodní Moravě rozpadají lesní porosty ve velkém. V loňském roce bylo v důsledku sucha a následných živelných vlivů na těchto správách vytěženo 1,6 milionů m3 dříví, před deseti lety jen přes půl milionu m3 dříví.

„Voda chybí nejvíce smrkům, které mají mělký kořenový systém. Při déle trvajícím nedostatku srážek a následném poklesu hladiny spodní vody v půdě je tedy právě smrk jako první ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž potřebuje k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny. Bez vody ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí,“ vysvětluje Groda.

Lesy, které dnes v oblasti Nízkého Jeseníku chřadnou, zakládali lesníci před desítkami let v polohách s relativně vhodnými přírodními podmínkami. Ty se ale od té doby výrazně změnily. Průběh počasí a zvyšující se teploty během celého roku nahrávají všem škůdcům, včetně hlodavců. Na přelomu dubna a května pak začíná první rojení kůrovce. Ten suchem oslabené stromy spolu s václavkou, jež napadá kořenový systém, likviduje ve velkém.

„Naším cílem je bránit les proti kůrovcům včasným vyhledáváním a zpracováním napadených stromů a vysazovat v lesích sazenice smíšených dřevin, které změněným klimatickým podmínkám odolají," řekl Tomáš Pospíšil, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. "Zatímco v roce 2008 byl smrk na uvedených správách vysazován v podílu 28 %, dnes jej nalezneme pouze na 17 %. Naopak významně vzrostl podíl listnatých dřevin na současných 71 %.“

O změnu hospodaření v lesích se snaží i druhý významný vlastník lesů, Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Ty spravují na severovýchodní Moravě rozsáhlou lokalitu Oderských vrchů v předhůří Jeseníků, kde se na 25 tisících hektarů rozkládá vojenský újezd Libavá. VLS se v posledních letech soustředí především na zalesnění postižených oblastí druhově pestrou výsadbou. VLS letos vysadí dvojnásobek sazenic lesních dřevin, než bylo obvyklé v uplynulých letech – celkem 20 milionů. Bezmála dvě třetiny z nich budou tvořit listnaté dřeviny a většina produkce zamíří právě na Libavou.

„Libavá je ze všech oblastí, které spravujeme, nejpostiženější. Za posledních sedm let zde zalesňované plochy stouply na pětinásobek. Naší prioritou je obnova v co nejkratším termínu a následná výchova porostů lesních dřevin, které stabilizují tuto lokalitu. Investujeme také na Libavé 16 milionů do výstavby malých vodních děl v krajině, především nádrží a rybníků. Ty zadrží v lokalitě více vody,“ uvedl náměstek VLS Libor Strakoš.

Mapa zobrazující vhodné klimatické podmínky pro smrkové porosty.
Mapa zobrazující vhodné klimatické podmínky pro smrkové porosty.
Zdroj | Hnutí DUHA

Hnutí Duha však upozorňuje, že leckde je přístup lesníků k lesům špatný. "Smrku se ovšem dosud na mnoha klimaticky nevhodných místech stále vysazuje až 75 %," tvrdí ochránci přírody. Podle nich je potřeba přestat řešit důsledky a je nutné se zaměřit na příčiny lesní krize.

Uznávají, že druhové složení lesů nelze změnit ze dne na den. "Na to, že se musí naše lesy proměnit, upozorňujeme spolu s přírodovědci už od roku 1989. Kdyby se začalo s proměnou porostů po roce 1989 včas, mohla být dnes v přírodě blízkém a odolném stavu už čtvrtina našich lesů," tvrdí Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA. "Systémové změny v lesním hospodaření se už nedají dál odkládat. Se změnou druhové skladby a přírodě blízkým hospodařením se musí začít hned, aby krize v lesích nepokračovala a aby se postupně stávaly naše lesy pestřejšími a odolnějšími vůči změně klimatu."

Zaměřit se pouze na důsledky rozpadu lesů v Nízkém Jeseníku a jeho opětovné zalesnění by podle ochránců přírody znamenalo zcela pominout příčiny krize lesů i její skutečný geografický rozměr. Rozpad monokultur není důsledkem jen posledních několika suchých let, ale teprve se rozbíhající změny klimatu, která v následujících čtyřech desetiletích postihne až 80 % českých smrkových lesů.

Podle Hnutí Duha je nutná úpravu zákonů, vyhlášek, změna nastavení dotací a zákonné ukotvení toho, aby Státní podnik Lesy České republiky hospodařil ve veřejném zájmu, tedy bral skutečný ohled i na ekologické a sociální funkce lesa. "Pestré druhové skladby dřevin nebude možné dosáhnout, pokud se nezmění nejen vyhlášky a související zákony, ale i lesnická praxe," tvrdí Jan Skalík.

Jako příklad uvádí, že na mnohých holinách a polomech je podle platné legislativy možné opět vysázet až 75 % smrku. "Opětovné vysazení smrkových monokultur by začátek řešení příčin problému oddálilo o desítky a možná dokonce stovky let," tvrdí ochránci přírody. Podle nich se řadu stávajících smrkových porostů se již nepodaří dopěstovat do mýtního věku a další vysazování smrku by bylo jen plýtvání penězi. "Komplexní změna všech potřebných pravidel a legislativy bude vyžadovat několik let. Začít hospodařit v našich lesích přírodě blízkým způsobem ovšem potřebujeme hned," uzavírá Skalík s tím, že kvůli nastartování změn spustili ochránci přírody kampaň www.zachranmelesy.cz.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist