Města zabírají krajinu – do roku 2030 pohltí dvacet Českých republik
V té době bude ve městech žít o 1,5 miliardy více lidí a vědci připomínají, že města často expandují do velmi cenných území s bohatou biodiverzitou, a proto může pro planetu tato expanze znamenat velkou zátěž. "To, že města se posunou často do přírodně cenných oblastí, je velmi pravděpodobné," říká Karen Setoová, hlavní autorka studia z Yale University. "Expanze bude probíhat na úkor lesů, savan a pobřežní oblastí – tedy velmi citlivých a zranitelných zón."
Tým odborníků pro svoji studii využil kombinaci různých metod, vyhodnocoval několik set studií, které se tímto nárůstem zabývaly, zkoumal satelitní snímky aglomerací a modeloval různé varianty budoucího vývoje.
Střední třída chce více prostoru…
Je samozřejmé, že některé zásadní faktory ovlivňující tuto expanzi je velmi obtížné odhadnout – velký vliv na čísla má například rychlost ekonomické vzestupu, jehož předvídání je vždy velmi ošidné. Ve svých závěrech tedy vědci dochází k širokému intervalu, v němž může tento nárůst v závislosti na různých variantách ležet. 430 000 km2 až 12 568 000 km2. Za nejpravděpodobnější ovšem považují onen zmiňovaný údaj: 1 527 000 km2.
Na každý pád jde ovšem o odhady, které by neměly dle nich zůstat bez pozornosti politiků. "Pobřeží, tedy jedna z nejčastějších oblastí rozpínání měst, jsou velmi zranitelná. Lidé i infrastruktura jsou v nebezpečí záplav, tsunami, hurikánů a další přírodních katastrof," říká Setoová. "Změny v pokrytí povrchu planety související s urbanizací pohánějí mnoho ekologických proměn, ubývá cenných přírodních celků a zemědělsky využitelné půdy, mění se klima na lokální i regionální úrovni."
Pozoruhodné též je, že mezi lety 1970 až 2000 se města rozrostla o pouhých 58 000 km2, tedy o něco více, než území Čech. Pro příští desetiletí tedy planetu podle prognóz čeká urbanizace mnohem dramatičtější.
Tyto procesy jsou pochopitelně značně odlišné v různých oblastech – velkým "motorem" bude Čína, kde podle studie už nyní zhruba polovina urbanizace souvisí s rychlou expanzí střední třídy, naproti tomu v Indii či Africe je expanze měst poháněna především populační explozí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Sídelní kaše: Co se děje s českou krajinou?Online diskuse
Města - 26. 8. 2011 - CSĽudia v meste žijú síce hustejšie, ale ich environmentálna stopa vyjadrená v ha a daná spotrebou nie je ani menšia, ako u ľudí žijúcich mimo husté urbanizované zóny. Intenzívna poľnohospodárska výroba podporená priemyselných hnojením a mechanizáciou poháňanou fosílnou energiou umožňuje dočasne (záležitosť niekoľkých posledných desaťročí, no rozhodne nie globálne udržateľná pri dnešnom a budúcom počte ľudí ani v horizonte tohto storočia) zmenšiť plochu potrebnú na výrobu jednej kalorickej jednotky potravín. Lenže zase na druhej strane tých kalórií spotrebúvame zbytočne a neúmerne veľa (jeden príklad absurdity zde - http://tvnoviny.sk/sekcia/spravy/zaujimavosti/matka-dvoch-deti-z-arizony-chce-vazit-tonu.html)Vyľudňovanie venkova tiež nie je jednoznačné, pri zohľadnení kontextu. Ak z vidieka odchádzajú populačné prírastky, ktoré by sa inak aj kvôli majetkových dedičským pomerom na rodnej hrude neuživili, mestá rastú ale vidiek zostáva tiež silný (takýto vývoj bol v počiatkoch industrializácie v eur. krajinách a podobne to vyzerá aj v dnešnom rozvíjajúcom sa svete). "Vyľudňovanie" vidieka v dnešnom postindustriálnom svete založenom na terciérnom (a vyššom) sektore s outsourcovaným druhým a (do značnej miery aj) prvým sektorom do rozvojových krajín je kompenzované rozvojom rekreačných služieb a potrieb, ktorý si taktiež vyžaduje krajinu a zdroje a takisto s prímestskou suburbanizáciou, ktorá súvisí s potrebou strednej servisnej triedy a pomocnej elity bývať kvalitnejšie, mimo starších centrálnejších urbanizovaných zón. V Indii je životné prostredie zlé hlavne tam, kde došlo v poslednej dobe k lokalizácii spomínanej outsourcovanej priemyselnej výroby, alebo tam, kde dochádzalo a dochádza k enormnému populačnému nárastu spojenému so zaberaním novej pôdy pre pôlnohospodárstvo a sídla. Na dennom poriadku sú konflikty medzi prírodou (často úplne pôvodnou, alebo len veľmi málo zmenenou človekom) a ľuďmi. Tvrdenie, že k zlepšeniu životného prostredia tu dôjde až po dosiahnutí životnej úrovne vyspelého sveta, je typické tvrdenie z antropocentrického uhla pohľadu. Ide len o zlepšenie prostredia pre ľudí, nie zlepšenie pre prírodu samotnú. V Čechách nemáte pôvodnú prírodu nikde - pár ha pralesov v horských terénoch, nížinné mokrade a lužné pralesy boli kompletne zlikvidované (prípadne regulované do dnešnej podoby) už v stredoveku, najneskôr začiatkom novoveku. A tento vývoj dal základ dnešnej vyspelosti. Podobný trend beží dnes aj v tej Indii. Ale porovnajte, koľko máte dnes v Čechách kusov kedysi bežnej cicavčej fauny, napr. vlkov, medveďov, zubrov. Nula celá, nula nič. V Indii ešte žijú tigre vo svojom pôvodnom prostredí. Vaše tvrdenie by sa dalo niekoľkými zjednodušujúcimi krokmi transformovať na tvrdenie, že v Indii sa začne zlepšovať životné prostredie až vtedy, keď počet voľne žijúcich tigrov, slonov, nosorožcov bude rovný počtu voľne žijúcich medveďov, vlkov a zubrov v Čechách. Všade bude už len čistá a kultúrna krajina pre človeka. Priemysel a časť poľnohospodárstva pre 8-9 mld. vyspelých konzumentov medzitým outsourcujeme na Mars. |
