Mexické pobřeží v Karibiku možná zaplaví největší masa chaluh za čtyři roky
Las playas del Caribe mexicano podrían vivir el peor brote de sargazo en 5 años https://t.co/5DryA2w4mp
— Infobae México (@infobaemexico) May 1, 2022
Mexické námořnictvo už v předchozích týdnech u východního pobřeží Mexika v nejzasaženější oblasti, jíž je část pobřeží Yucatánského poloostrova, zachytilo 9,5 tisíce tun hnědých řas. Pracují na tom týmy s více než třemi desítkami lodí námořnictva i několik leteckých jednotek.
Podle šéfa mexického námořnictva, admirála Rafela Ojedy, experti odhadují, že letos bude příval hnědých řas k pobřeží největší od roku 2018. Námořnictvo se každý rok snaží zachytit co nejvíce hnědých řas na širém moři, než dorazí k pobřeží. Obvykle se jim ale podaří sesbírat jen několik procent, přes 90 procent jich pak odstraňují až u pobřeží.
Podle Mexické autonomní národní univerzity (UNAM) se chaluhy u mexického pobřeží Karibiku téměř nevyskytují od ledna do března, připlouvat začínají od jara a nejvíce jich je tam v létě, na podzim začínají opět ubývat. Pokud se neodstraní z pobřeží zhruba do dvou dnů, začínají se rozkládat a zapáchat jako zkažená vejce. Uvolňují se přitom plyny jako sirovodík či metan.
Někteří vědci přičítají přemnožování chaluh lidské činnosti a klimatickým změnám, které způsobují zvýšení teploty povrchu oceánu či změny oceánských proudů v důsledku tání ledovců. Podle studie UNAM se u pobřeží mexického státu Quintana Roo na Yucatánském poloostrově začaly chaluhy objevovat v roce 2014.
Přívaly chaluh u pobřeží mohou způsobit nejen úbytek turistů, ale mají i negativní vliv na pobřežní ekosystémy, kvůli nedostatku světla a kyslíku pak umírají želvy či ryby. Organizace Greenpeace nicméně upozornila, že plovoucí ostrůvky řas jsou i domovem řady živočichů a mohou poskytnout úkryt a potravu například mláďatům mořských želv.
reklama