Minulé pondělí zaútočili pytláci na nosorožce ve francouzské zoo. Jak se s novou hrozbou vyrovnají české zoologické zahrady?
Co událost ve Francii znamená pro české zoo, které chovají nosorožce? Zoo ve Dvoře Králové oznámilo, že jedním z opatření, která prozradí, je, že svým nosorožcům rohy odříznou.
"Uřezání rohů může částečně pomoci, ale není to stoprocentní opatření. Mohlo by pytláky od útoku na zoo odradit, protože nosorožci budou mít méně rohoviny. Ale ani odřezání rohů není záruka, že k podobnému incidentu nedojde,“ komentuje Pavla Říhová. V africké divočině pytláci zabíjí i bezrohé nosorožce. "Na čenichu jim totiž vždy kus rohu zůstane a těch pár centimetrů může vážit i 1-2 kg,“ dodává Pavla Říhová. Kvůli vysoké ceně rohoviny pytláky láká i tak malé množství.
Jeden kilogram rohoviny totiž podle BBC stojí na černém trhu kolem 60 000 dolarů (1,5 milionu korun). Rohovina putuje především k asijské střední a vyšší třídě. A k čemu rohovinu používají? Například k výrobě šperků či rukojetí zdobených dýk, využití má také v tradiční čínské medicíně jako afrodiziakum. Poptávka po luxusním zboží a medicíně jsou důvodem, proč jsou nosorožci ve volné přírodě neustále loveni. V roce 2015 bylo rukou pytláků zabito 1400 zvířat. Po Zemi v současné době pobíhá přibližně 20 000 nosorožců, v JAR žije téměř 80 procent z celé jejich populace.
"Některé africké farmy, které chovají nosorožce, jsou téměř nedobytné pevnosti, s vysokými ostnatými ploty a s ostrahou se samopaly," říká Pavla Říhová. "Nevím, nakolik je možné takové zabezpečení udělat v zoologických zahradách. Bude nutné, aby byla zařízení s nosorožci střežena ozbrojenou ostrahou, a to hlavně v noci. Nestačí, že někde na vrátnici sedí noční hlídač,“ dodává Říhová.
Zoo ve Dvoře Králové patří se svými 20 nosorožci k nejvýznamnějším chovatelům nosorožců v Evropě, preventivní uřezání rohů je tedy logický krok jako reakce na útok pytláků ve Francii. "Uřezání rohů jsme zvažovali ještě před incidentem ve Francii. Pro nosorožce je to něco jako pro nás stříhání nehtů. Nijak je to nebolí a není to pro ně zdravotně nebezpečné," sděluje za Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. "Zvíře už sice nebude mít svůj pověstný roh, ale zákrok jim může zachránit život. Může to odradit pytláky od útoku. A to je nejdůležitější," říká Stejskal. A dodává, že to pro zoo nebylo lehké rozhodnutí. "V přírodě bohužel toto opatření nepomůže a pytláci stejně přijdou. V zoo je to jiné,“ dodává Jan Stejskal.
Na první pohled se běžnému člověku může uřezání rohů zdát jako krajní řešení. Pavla Říhová to tak ale nevnímá. "Rozhodně to nepovažuji za radikální řešení. V současné době je nutno použít vše, co může podobnému útoku zabránit," říká Pavla Říhová. "Odebrání rohů samozřejmě není pro zvířata ideální. V přírodě pomocí rohu například matka chrání mládě, nosorožcům slouží k obraně či k potyčkám s jinými nosorožci. Ale obecně lze říci, že nosorožec může bez rohu celkem normálně fungovat. Rozhodně nejde o týrání zvířat, roh není inervován.“
Jak je to s nosorožci v Ústí nad Labem? "Samice nosorožce tuponosého Zamba je sledována kamerou, máme ostrahu v celém areálu. Bezpečnostní opatření jsme po události ve Francii zvýšili. Zatím se k řezání rohu nechystáme, ale nevylučujeme, že v budoucnu k tomu přistoupíme. V minulosti jsme již řezali rohy například ze zdravotních důvodů,“ sděluje Věra Vrabcová ze Zoologické zahrady Ústí nad Labem.
Tiskový mluvčí Zoologické a botanické zahrady města Plzně, Martin Vobruba, událost komentuje tak, že věc je vážná a tragická. "Chováme nosorožce indické již sedmým rokem. Opatření určitě máme. Samec v zoo sám sebe chrání tím, že roh nemá. Z nějakého důvodu mu vadí a nesnese ho, proto si jej neustále brousí. Zbylí dva nosorožci mají jen krátké rohy. O tom, jestli rohy uříznout, se ještě budeme rozhodovat,“ říká Martin Vobruba.
ZOO Praha od povodně 2002 nosorožce nechová. "Bezpečnost však nepodceňujeme,“ sděluje její ředitel Miroslav Bobek.
Zoologické zahrady se obávají, že by podobný útok mohl v budoucnu hrozit i zde v Čechách. A Pavla Říhová to potvrzuje. "Takový útok může nastat kdekoli, kde jsou nosorožci, a tedy samozřejmě i v české zoo,“ říká Pavla Říhová. Miroslav Bobek z pražské zoo se domnívá, že situace dospěje do fáze, kdy u nosorožců v zoologických zahradách budou hlídkovat ozbrojené stráže právě tak, jako v Africe.
Zoo Dvůr Králové již víckrát demonstrativně pálila rohovinu. Například v roce 2014 bylo přímo v zoo spáleno 53 kilogramů rohoviny, která by na černém trhu stála sto milionů korun českých. V roce 2016 se podílela na pálení rohů ve Vietnamu. "Snažíme se pomáhat v boji proti prodeji a pašování rohoviny. Pálením rohů chceme upozornit na nesmyslnost obchodu s rohovinou. Útok ve Francii ukazuje na to, jaké zoufalé důsledky má poptávka po rohovině. To chceme dát vědět i v Asii,“ komentuje Jan Stejskal.
Miroslav Bobek k obecným opatřením dodává to, že se uvažuje o odstěhování většího počtu nosorožců do Austrálie, kde by mohli být pod lepší ochranou.
Ministryně pro životní prostředí JAR Bomo Edna Molewaová nedávno zveřejnila záměr tamní vlády legalizovat domácí trh s rohy a rovněž export rohů z Jihoafrické republiky. "Tak by vzniklo krytí pro nelegální obchod. Nynější přístup k ochraně nosorožců nefunguje tak, jak by měl,“ říká Miroslav Bobek. Celosvětová populace nosorožců už tak není příliš početná. Bezohledným a stále drzejším chováním pytláků spolu s nenasytností trhu po rohovině hrozí reálné riziko úplného vyhubení nosorožců na naší planetě. A to i navzdory všem snahám tento ohrožený druh ochránit.
reklama
