Jan Stejskal: Nutné je snížit poptávku. Na nosorožčích rozích se vydělávat nemá
Možná vás bude zajímat i komentář Pavly Říhové z České inspekce životního prostředí: S rohy nosorožců je to jako s heroinem
Naproti tomu spálení rohoviny bylo symbolickým aktem, kterým jsme chtěli upozornit na nutnost zamyslet se nad důsledky svého jednání. Nákupem rohoviny jsou totiž financovány kriminální gangy a pytláci, kvůli pašování a nakupování rohoviny jsou vražděni strážci parků, terorizováni obyvatelé chudých afrických oblastí a nádherná zvířata umírají trýznivou smrtí. Rohovina přitom nemá léčebné účinky, které jí jsou přisuzovány. Zničení rohoviny je tak celkem jasným symbolem toho, jaký tak užitek asi rohovina může mít – žádný.
Zatímco před měsícem se o nosorožce česká média skoro vůbec nezajímala, dnes se díky spálení rohoviny docela živě diskutuje o tom, jak co nejlépe nosorožce zachránit. Co víc, pálení rohoviny v dvorské zoo podpořily významné ochranářské autority jako Jane Goodallová nebo Richard Leakey a zpráva o pálení rohoviny v ČR se dostala do světa. O počinu dvorské zoo informovala média i v Číně a Vietnamu, z Vietnamu do ČR a na Slovensko dokonce dorazila gratulace od vietnamských úředníků a pozvání ke spolupráci na potírání nelegálního obchodu s rohovinou. A zoo ve Dvoře Králové byla předběžně vyzvána, zda by se chtěla podílet na kampani mající za cíl omezit poptávku po rohovině přímo ve Vietnamu.
Pokud to shrneme, tak se díky spálení rohoviny o údělu nosorožců dozvědělo velké množství lidí. To samozřejmě ještě nosorožce nezachrání, může to ale pomoci při působení na lidi přímo v komunitách nebo zemích, kde si lidé rohovinu kupují. Pro přežití nosorožců je nutné, aby se podařilo tuto poptávku omezit. Rovněž je nutné tlačit na země s největší spotřebou rohoviny, aby vymáhaly už přijaté zákony a proti obchodu s nosorožčí rohovinou účinně zasáhly. Stejně tak je nutné trestat pytláky a překupníky.
V diskusi o pálení občas zaznělo, že by bylo lepší rohovinu prodat a utržené peníze věnovat na ochranu nosorožců. Necháme-li stranou, že by šlo o kriminální čin, má takový nápad ještě další úskalí. Obchod s nosorožčí rohovinou už totiž legální byl a toto období se nedá nazvat jinak než jako jatka, během nichž byly vyvražďovány tisíce až desetitisíce nosorožců. Až po zákazu mezinárodního obchodu s rohovinou a především po následných zákazech vnitrostátního obchodu v důležitých konzumentských zemích se podařilo stavy některých druhů nosorožců stabilizovat.
Otevření obchodu s rohovinou by nepřineslo snížení poptávky po rohovině, jak je někdy mylně předpokládáno, ale její nárůst, a tím by vedlo k ještě rozsáhlejšímu zabíjení nosorožců. Obchodníci a překupníci by se snažili prodat co největší množství svého zboží, a proto by mu dělali reklamu a přemlouvali ke koupi co nejvíc zákazníků. V posledních letech například přišli se zcela nepodloženým tvrzením, že rohovina je účinná proti rakovině. Legalizace by navíc v mnoha lidech vyvolala dojem, že na konzumaci rohoviny není nic špatného.
Příklad vnitrostátního obchodu se slonovinou v Číně přitom jasně ukazuje, že legální prodejci slouží jako krytí pro prodej ohromného množství nelegálně získané slonoviny z upytlačených slonů a že legální prodej nesnižuje poptávku, naopak ji zvyšuje. Podle posledního odborného odhadu, který byl v půlce srpna zveřejněn v časopise americké National Academy of Sciences, bylo kvůli zvýšené poptávce za tři roky upytlačeno 100 000 slonů z celkové populace čítající zhruba půl milionu zvířat. V případě legalizace obchodu s rohovinou by s největší pravděpodobností došlo k tomu samému – poptávka po nosorožčí rohovině by šla vzhůru a mohla by vést až k vyhubení nosorožců.
V případě legalizace obchodu by navíc měli celníci a další státní orgány velké problémy s rozlišováním legální a nelegální rohoviny a překupníci by měli poměrně snadnou možnost vydávat rohovinu z upytlačených nosorožců za legální. Ztížila by se tak možnost odpovědných institucí odhalovat a trestat pytláky a překupníky.
Bohužel, poptávka po rohovině je příliš velká (a v případě legalizace by se ještě zvýšila) i na to, aby mohla být uspokojena chovem nosorožců na farmách. Nevyhnutelně by tedy došlo k tomu, že by byl legální obchodní řetězec infiltrován pytláky a pašeráky, kteří by dodávali rohovinu z upytlačených nosorožců levněji než případní farmáři.
Teoreticky bychom si ještě rohy mohli nechat v trezoru a půjčovat je na výstavy. I tuhle fázi už má ale dvorská zoo za sebou. Dva rohy ze sbírek zoo byly před časem ukradeny z výstavy v zámku Napajedla, a zatímco zloděje se podařilo dopadnout, rohy už se nenašly. Skončily nejspíš na černém trhu a přispěly k roztáčení poptávky.
Na nutnost omezit poptávku po rohovině přitom upozorňují i zastánci legalizace jejího prodeje. Jenomže nabízet něco ke koupi a zároveň případného kupujícího od nákupu odrazovat, to už od pohledu nedává moc smyslu. Je přitom jasné, že farmáři chovající nosorožce jen kvůli prodeji rohoviny, by o potírání poptávky moc nestáli, takže by se ji zase snažili spíše povzbudit. A to by bohužel s velkou pravděpodobností vedlo k vyvraždění nosorožců, kteří žijí v aspoň trochu divokých podmínkách.
ZOO Dvůr Králové je jedním z nejúspěšnějších chovatelů nosorožců mimo Afriku, a nosorožce dokonce dokázala vrátit i do východní Afriky. Jedincům, kteří byli ze Dvora v roce 2009 převezeni do Tanzanie, se v jejich původním prostředí letos v létě narodilo už druhé mládě. Jde o obrovský úspěch, kdy se po pěti generacích chovu v zoo daří přispět k obnově polo-divokých populací.
Řekl bych, že jak zastáncům ničení rohoviny, tak zastáncům legalizace jejího prodeje jde o stejnou věc – zachránit nosorožce. Rozdíl je v tom, jestli se pokusíme zachránit i volně žijící nosorožce, anebo naopak přispějeme k jejich rychlejšímu vyhubení. Zatímco zastánci farmaření a legalizace obchodu s rohovinou jsou na straně rychlejšího vybití divokých nosorožců, my ostatní se svými snahami o obnovu populací a o snížení poptávky pokoušíme dát právě divokým nosorožcům šanci.
reklama
Autor je vedoucí komunikace a zahraničních projektů ZOO Dvůr Králové. Dříve byl šéfredaktorem Ekolistu
