Topi Pigula: Gesto za 50 000 000 korun
Možná vás bude zajímat i komentář Jana Stejskala ze Zoo Dvůr Králové: Nutné je snížit poptávku. Na nosorožčích rozích se vydělávat nemá
Řekněme si základní fakta. O sloních klech, tygřích kostech a penisech a nosorožčích rozích je ve světě poptávka, neboť mnozí Asiaté se domnívají, že mají pozitivní zdravotní účinky. Kde je poptávka, tam dříve, nebo později vznikne nabídka. Tady vznikla už dávno, neboť v tradiční čínské medicíně se výše zmíněné suroviny používají nepřetržitě po staletí. Jenže nosorožců ubývá, takže jejich cena logicky roste. Nabízí se srovnání s ropou. Jakmile na Blízkém východě vznikne problém ohrožující její dodávky, cena se vyhoupne. Jakmile se najde jiný zdroj či naleziště, vzestup se zklidní. Aplikujme tuto selskou logiku na rohy nosorožců. Čím jich bude méně, tím (logicky) jejich cena poroste. Maxima dosáhne, až nosorožce vyhubíme a v ten okamžik na tom budou nejlépe majitelé dnes zatím tajných skladů.
Ovšem nemusí pršet, stačí, když kape, takže je lepší (z ekonomického hlediska) odebírat rohy z přírody bez usmrcení zvířete, ať se může dál pářit a vyrábět další zásobu keratinu, tedy hlavní stavební „jednotku“ rohoviny. Tedy snížit cenu. A mít nad akcí státní monopol. A to oficiálně, spolu se silnou kampaní zaměřenou na místní. Jak vlasy, tak nehty, se skládají ze stejného materiálu jako rohy a žádné viditelné zdravotní účinky jejich pojídání nemá. Dá se to dokázat? Bezesporu ano. Děje se to? Netuším.
Co se ale v rámci mezinárodní kampaně děje? Slonovina a rohy se pálí a ničí, čímž se má dát najevo, že jde o bezcennou surovinu. Samozřejmě, že se z ní dají dělat umělecká díla (sošky), užitné předměty (slonovinové kulečníkové koule a kuřácké špičky pro snoby, „nosorohovina“ slouží jako rukojeti tradičních jemenských nožů jambyií). Nicméně nic takového asi není na pořadu dne v Česku. Co s rohovinou u nás, když už se jí chce ZOO zbavit? Co třeba vybavení školních přírodovědných kabinetů. Ruku na srdce, co vás jako dítě zaujme víc, potěžkat si v ruce DOOPRAVDICKÝ rok z nosorožce, nebo kouknout na jeho obrázek v tabletu? Ovšem jdeme „celosvětově“ pálit, neb se jedná se o gesto, které spojuje myšlenku ochrany tlustokožců a ke kterému se přidávají i země, kde přirozeně nosorožci nežijí a rohy se na prášek nemelou. ZOO Dvůr Králové má o důvod víc přidat se ke kampani, vždyť právě odtud se pár jedinců za účelem páření vrátilo na africký kontinent. Byla to tehdy velká sláva.
Spálíme rohy u nás i v Africe a zvedneme jejich cenu. Zničíme přírodninu, abychom symbolicky podpořili myšlenku a fakticky se zbavili cenného artefaktu. Absurdita takového činu vyjde najevo při jednoduchém porovnání. Mořské želvy jsou méně atraktivní, než sloni a nosorožci, je jich více, nicméně i jejich krunýře jsou v čínské medicíně využívané. Ale o jejich pálení nikdo nemluví, neb by vypadalo asi dost směšně. Opusťme fakt, že v jednom případě jde o obecně známého savce a v druhé o méně populárního plaza a zůstaňme u principu. V obou případech jde o chráněný a ohrožených druh a neprokázané léčivé účinky. Pálení rohoviny je v Česku gestem. Ale to je tak zhruba všechno.
reklama
