https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mlha-nad-san-franciskem-uz-neni-to-co-byvala
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tak typická mlha nad San Franciskem už není to, co bývala

19.9.2022 09:40 | SAN FRANCISCO (ČTK)
Ti, kdo se o mlhu zajímají, se shodují, že je jí méně nejen v Sanfranciském zálivu, ale vůbec. Jenže proč, se neví, protože jak ji převést do čísel, jak ji předpovídat a uchopit? A jak definovat. Většina řekne, že je to mrak dotýkající se země, ale jde o třírozměrný objekt, který klesá a stoupá, někde se zformuje, tiše se přikrade a mizí jako zázrakem.
Ti, kdo se o mlhu zajímají, se shodují, že je jí méně nejen v Sanfranciském zálivu, ale vůbec. Jenže proč, se neví, protože jak ji převést do čísel, jak ji předpovídat a uchopit? A jak definovat. Většina řekne, že je to mrak dotýkající se země, ale jde o třírozměrný objekt, který klesá a stoupá, někde se zformuje, tiše se přikrade a mizí jako zázrakem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Každé léto určuje život v kalifornském průlivu Golden Gate mlha. Zajímají se o ni námořníci, vědci, obyvatelé San Franciska, zahradníci, natěrači mostu Golden Gate i realitní makléři. V poslední době debatují o tom, zda mlhy neubývá. Ale jak argumentovat o něčem, co je tak pomíjivé a nestálé jako mlha nad Sanfranciským zálivem? Bez ní však bude chybět vlhkost, která udržuje v době sucha při životě stromy a další rostliny, píše The New York Times.
 

Chris Dzierman se živí natíráním konstrukce mostu Golden Gate a první letní ráno hleděl do dálky, aby odhadl, kdy přijde mlha. Většinou to bývá odpoledne. Toho dne přístroje na mostě vypočítaly, že mraky spadnou do hodiny nebo do dvou. Dzierman ale spoléhá na vlastní instinkt a něco mu říkalo, že tentokrát to tak nebude. A měl pravdu, celý den bylo jasno a slunečno, den, jakých bude k obavám mnohých v San Francisku přibývat. Sirény na mostě zůstaly toho dne tiché.

Mlha není na kalifornském pobřeží vzácná, ale málo míst je s ní spojeno tak jako San Francisco. Přikrývá a zchlazuje město, dokáže zahalit jednu čtvrť, zatímco ve vedlejší se lidé opalují. Někdy se plazí pod mostem a lodní posádky nic nevidí, jindy zahalí most a "oslepí" řidiče, může také zůstat nahoře a škodit pilotům letadel. Její nepředvídatelnost komplikuje život i realitním makléřům, protože kromě otázek na čtvereční metry a dostupnost škol musejí umět odpovědět i na tu, zda na daném místě bývá mlha. Díky ní se víc než polovina obyvatel okolí zálivu obejde bez klimatizace a má menší spotřebu vody než většina Američanů.

Díky ní dokážou sekvoje přežít kalifornská sucha a díky ní se zatím jen málo lidí obávalo požárů v pobřežních oblastech. Zatímco v červnu, červenci a srpnu většina Kalifornie zažívá vlny vedra, v San Francisku je v průměru 21 stupňů Celsia. Mlha štve nepřipravené turisty, uchvacuje umělce a básníky, pomáhá přírodě.

Ve vědeckém světě je mlha okrajová disciplína. Ti, kdo se o ni zajímají, se shodují, že je jí méně nejen v Sanfranciském zálivu, ale vůbec. Jenže proč, se neví, protože jak ji převést do čísel, jak ji předpovídat a uchopit? A jak definovat. Většina řekne, že je to mrak dotýkající se země, ale jde o třírozměrný objekt, který klesá a stoupá, někde se zformuje, tiše se přikrade a mizí jako zázrakem.

Peter Weiss z Kalifornské univerzity koncem jara se třemi studenty roztáhl sítě. Aby zachytili vodu z mlhy. Je to síťovina, na níž se zachytí vlhkost, promění se v kapky, jež lze odvést do nádoby. Dělají to tak vesničané v Peru i Chile z vesnic, kde málokdy prší. Používá se to i v Maroku.

A dělají to tak i nejvyšší kalifornské stromy - sekvoje. Do liduprázdného světa výzkumu mlhy vstoupil před několika desetiletími Todd Dawson. Ještě jako student Kalifornské univerzity se na toulkách lesem divil, proč jsou sekvoje většinou vlhké a půda kolem nich nasátá vodou, plná mechu i uprostřed léta, kdy v Kalifornii neprší. Kvůli mlze, samozřejmě. Později jako profesor se zabýval sekvojemi a došel k závěru, že 30 až 40 procent vlhka, jež mají ročně k dispozici, pochází z mlhy.

Prostorné koruny fungují jako ohromné filtry, stromy promočí stékající voda, dodá živiny a skape na zem a tam napojí ostatní rostliny. "Mlha je velký dodavatel vody a my to nevíme. Unikla nám velká část hydrologického hospodaření sekvojových lesů," říká Dawson. V roce 2010 publikoval výzkum založený na měření výskytu mlhy na kalifornském pobřeží a došel v něm k závěru, že od poloviny 20. století se zkrátila doba mlhy o 33 procent. Je-li to tak, ohroženy nejsou jenom sekvoje, ale i zemědělské oblasti, solární elektrárny, větrné turbíny.

Vědci začali zřizovat "chytače" mlhy. Týmu Dana Fernandeze z fakulty aplikovaných věd v oblasti životního prostředí na Kalifornské univerzitě se podařilo získat z jediné speciální sítě o rozměrech jednoho metru čtverečního za den 37 litrů vody. Jakékoli místo, kde se dá z mlhy za den stáhnout více než litr vody, podle něj stojí za zkoumání. Spolu s Weissem dostal grant na výzkum větších systémů na získávání vody z mlhy. Na pozemku univerzity nad Tichým oceánem se studenty postavili zachycovače s použitím dřeva, síťoviny a šňůr. Síť připomíná filtr používaný nad horkými troubami a byla speciálně vyvinutá k zachycování mlhy. Zda se to osvědčí a zda vody bude dost, se uvidí.

Napadlo to už i jiné. Místní palírna Hangar One v letech 2016 a 2018 vyrobila malé várky vodky zvané Fog Point s použitím jenom vody z mlhy. Lahev se prodávala za 100 dolarů. Fernandez a Weiss ale věří, že se může dosáhnout víc. Když mohou sekvoje žít z mlhy tisíce let, možná z ní budou moci žít i lidé. Není vyloučeno, že se v Kalifornii objeví v budoucnu farmy na zachycování vody z mlhy podobné dnešním parkům se solárními panely.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

19.9.2022 12:25
Mlha jsou drobné kapičky vznášející se ve vzduchu. Řekl bych, že je třeba mlhu prohánět dostatečně hustou soustavou přednětů, na něž budou kapky narážet a splývat s povrchovou vrstvou vody. Ta pak bude stékat. V podstatě je potřeba velký pomaloběžný větrák (rychlost proudění cca 1m/s), který bude foukat třeba na několik vrstev velmi průvzdušných "geotextílií" Ty lze jistě lehce vyrobit z odpadního plastu.

Je otázkou, zda takto získávat vodu a krást ji sekvojím dává smysl. SF leží přece v blízkosti ústí několika řek, kde je sladká voda prakticky zdarma a je škoda ji vypouštět do oceánu. Možná se ale mýlím a veškerá tato voda je už využívána. Pak zvážit FVE v poušti, kabel a odsolovat.
Odpovědět
Pe

Petr

19.9.2022 13:41 Reaguje na Jiří Svoboda
"Je otázkou, zda takto získávat vodu a krást ji sekvojím dává smysl."
Přesně to mě napadlo taky. Když tu vodu bude někdo "těžit", tak logicky bude chybět přírodě, která je na ní závislá. A bude to jako vždy - člověk sobě pomůže, ale na úkor někoho jiného (přírody).
Je to podobně jako u nás moderní zachytávání dešťové vody a její používání třeba na splachování. To mi přijde skoro jako zločin proti přírodě, protože příroda jinou než dešťovou vodu nemá. A když ji přírodě ukradneme ještě než se do ní dostane, tak vyrábíme sucho a přírodu postupně zahubíme. Dešťová voda prostě MUSÍ přijít do země, aby udržovala život všeho kolem nás. A teprve co zbyde (co se vsákne do podzemí, nebo co odtéká vodními toky), to si může člověk brát pro sebe. Dřív ne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.9.2022 15:15 Reaguje na Petr
S tím užíváním vody je to možná ještě složitější.

Vodu, jejíž zdrojem je déšť, rozdělujeme na tu, co se odpaří, vsákne do půdy, zateče do podzemí a steče po povrchů do vodotečí. Člověk užívá hlavně vodu podzemní, ať už z vrtů nebo vodotečí. Voda z půdy se prakticky všechna odpaří, podzemní voda vypramení do vodotečí nebo ji vysají stromy a také se tím odpaří.

Pokud člověk veškerou vodu ze střechy zasakuje nebo použije na zalévání, je to zjevně správné. Ještě lepší je mít domovní čističku a i tuto vodu zasakovat a z části používat na zalévání a splachování.

Pokud splachuji či peru dešťovou vodou, beru tu vodu ze střechy a zelené povrchy nijak nešidím. Pouze jim přidávám méně, než bych mohl. Kdyby toto byl ten největší problém lidstva, bral bych to.
Odpovědět
Pe

Petr

19.9.2022 15:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejde si namlouvat, že když odněkud něco vezmu, že to tam nebude chybět. Ta voda ze střechy by se normálně vsákla do půdy a zúčastnila všech procesů, kterých se voda účastní. Když ji zachytím a třeba vyperu a pak pustím do kanálu, okradl jsem o ni vše živé, přírodu, půdu, krajinu, vzduch, prostě všechno, a přispěl k suchu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist