MPO: Cílem vodíkové strategie ČR je redukce emisí a podpora hospodářského růstu

Cílem vodíkové strategie ČR je redukce emisí skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Na mezinárodní konferenci v Praze to řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podporu podnikání Silvana Jirotková. Strategii, která byla na akci představena, připravilo právě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Materiál se podle úřadu týká dopravy, energetiky, chemického průmyslu, výrobců vodíkových technologií, ale také občanů, kteří vodíkové technologie budou podle předpokladu do budoucna daleko více využívat.

Podle Jirotkové se každoročně bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií a čas ukáže, které cesty se vyplatí opustit a které rozvíjet dál. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že úkolem státu je vytvořit mantinely pro podporu rozvoje vodíku v ČR, klíčová je podle něj ale role firem a vědců, kteří přidanou hodnotu vytvoří. Pro rozvoj vodíku plánuje Česko využít podle Jirotkové evropské i národní peníze. Na dotaz ČTK řekla, že na podporu jeho rozvoje by mohly zamířit jednotky miliard korun. Vodíkovou strategii nyní dostane ke schválení vláda, podle náměstkyně ještě během letních prázdnin.

V souladu s Evropskou vodíkovou strategií rozdělilo MPO ve strategii kroky k rozvoji vodíku v ČR do tří etap. Prioritou první etapy od letoška do roku 2025 je využití vodíku v rámci takzvané čisté mobility. Podle ministerstva budou vznikat "ostrovní řešení", protože doprava vodíku nebude ještě plně rozvinutá. Proto v tomto období budou nejvhodnější integrované projekty, kdy se budou výroba a spotřeba vodíku řešit současně, uvedl úřad. Plynárenská soustava podle něj současně začne testovat přimíchávání vodíku do směsi se zemním plynem.

Ve druhé etapě mezi roky 2026 až 2030 by mohlo podle strategie začít ověřování využití vodíku v průmyslu. MPO uvedlo, že rozsah závisí hlavně na úspěšnosti vývoje systémů pro rozklad organického odpadu a zemního plynu a na vybudování velkých solárních nebo větrných elektráren připojených k elektrolyzérům. Využila by se tzv. pyrolýza - tedy postup, při kterém je materiál, například odpad, tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.

V etapě do roku 2030 bude podle ministerstva zahájeno plánování efektivního způsoby přepravy vodíku. Strategie upozorňuje, že kvůli energetickým požadavkům průmyslu a nedostatku nízkouhlíkových zdrojů elektřiny bude Česko čistým dovozcem vodíku, stejně jako je nyní dovozcem zemního plynu a ropy. Paralelně začne testování zásobování domácností vodíkem, uvedl úřad.

Ve třetí etapě mezi roky 2031 až 2050 se podle MPO předpokládá, že už bude plně existovat doprava vodíku potrubím, a to bez nutnosti dotací. Začne také přestavba na vodíkové plynovody, popřípadě jejich výstavba, protože už budou etablováni velcí výrobci a spotřebitelé vodíku. V této etapě dojde ke komerčnímu nasazení vodíku v průmyslu, dodalo ministerstvo.

"Cílovým stavem, ke kterému strategie přispívá, je dosažení klimatické neutrality. Té musíme dosáhnout postupnou transformací průmyslu a změnou technologií, tak abychom neohrozili zaměstnanost, konkurenceschopnost a celkovou životní úroveň v ČR," řekl dnes zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodík Petr Mervart. Jako klimatická neutralita se označuje stav společnosti, v níž jsou veškeré emise skleníkových plynů vyváženy postupy pro jejich odstranění z ovzduší, EU se k ní zavázala do roku 2050.

Strategie dále přináší přehled programů, které mohou rozvoj vodíkových technologií podporovat. MPO chce primárně využívat existující programy a schémata, jako jsou například program The Country for the Future, IPCEI - Významné projekty společného evropského zájmu či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Počítá se i s programy Technologické agentury ČR, ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, ministerstva doprava a ministerstva pro místní rozvoj, dodalo ministerstvo.

V Česku letos mimo jiné vzniknou první veřejné plnící stojany s vodíkem pro dopravu. Na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina z petrochemického holdingu Orlen Unipetrol je v Praze na Barrandově a v Litvínově postaví společnost Bonett.

Na trhu jsou také první auta na vodík. Toyota začala v květnu nabízet druhou generaci svého vodíkového sedanu Mirai. Který na jedno natankování ujede 650 km. Tankování trvá asi pět minut. Vůz vyjde na 1,7 milionu Kč. Konkurenční Hyundai chystá svůj vodíkový model Nexo zřejmě na druhé pololetí.

"Vodík je podle nás palivo budoucnosti v dopravě. Kombinuje totiž výhody ekologického, a přitom snadného provozu bez nutnosti nabíjet vozidlo desítky minut u elektrického stojanu. Dalším krokem pro masové rozšíření je zlevnění výroby a distribuce vodíku a vybudování dostatečné tankovací sítě," uvedl generální ředitel značek Toyota a Lexus v ČR Martin Peleška. Vodík se v palivových článcích podílí na chemické reakci, při které vzniká elektrický proud pohánějící elektromotory automobilu. Jde tedy rovněž o elektromobil, jedinou jeho emisí je pak čistá voda.

---

reklama

---