MPO počítá v energetice převážně s uhlím a uranem
Zmíněný scénář podle MPO je nejvýhodnější, neboť nejméně zvyšuje závislost na dovozu paliv. Ministerstvo odhaduje, že hrubá výroba elektřiny v Česku se zvýší na 78,44 miliardy kWh v roce 2005 a pak dále poroste až na 93,23 miliardy kWh v roce 2025. V následujících letech bude mírně klesat. V roce 2025 se mají podílet atomové elektrárny 38,6 procenta na výrobě elektřiny, hnědé uhlí 32,8 procenta, obnovitelné zdroje téměř devíti procenty, zemní plyn 6,6 procenta a černé uhlí necelými šesti procenty.
Těžba černého uhlí by se měla podle studie MPO postupně utlumit z loňských 14,5 milionu tun na 5,2 milionu tun v roce 2025 a dále na 2,6 milionu tun v roce 2030. Mírněji bude klesat těžba hnědého uhlí - z loňských 48,9 milionu tun se sníží na 31 milionů tun v roce 2030. Snižující se význam uhlí v energetice a stavba nových, moderních elektráren umožní pokles emisí oxidu uhličitého v roce 2030 oproti roku 2000 o 29 procent, emisí oxidů dusíku pak o 30 procent a emisí oxidu siřičitého o 40 procent. Ve stejném období se má snížit energetická náročnost české ekonomiky o 62,5 procenta.
Podle MPO bude nutné po roce 2010 zahájit stavbu nových uhelných elektráren, případně modernizaci stávajících. Mezi lety 2020 a 2025 by se měly vybudovat tři jaderné bloky, každý o výkonu 600 MW. Podíl obnovitelných zdrojů včetně vodní energie se má ze současných tří procent zvýšit na 9,16 procenta v roce 2030.
reklama
