Myslivci na Vysočině i letos obnoví pachové ohradníky
"Pokles byl nejvýraznější v roce 2010, pak se počet víceméně stabilizoval," uvedl Novotný. Auto nejčastěji srazí srnčí zvěř. V roce 2009 to bylo 491 střetů, v roce 2014 pouze 280. Ještě výraznější pokles je v počtu srážek s černou zvěří, které jsou z hlediska bezpečnosti nejrizikovější. V roce 2009 udávají statistiky 29 střetů, v roce 2014 pouze sedm. "Jedná se samozřejmě o nahlášené a evidované srážky," připomněl Novotný.
Princip pachových ohradníků je jednoduchý. Na kůly, stromy nebo keře podél silnic se nastříká montážní pěna a další speciální látka s repelentem obsahujícím pach predátorů, například rysa, vlka, nebo medvěda. Zvěř má strach z predátorů zakódovaný v genech a do takto označených úseků nevstupuje. První dávku repelentu lesníci aplikují začátkem května, obnovují ji po měsíci a končí v srpnu.
Kolíky se umísťují hlavně do nepřehledných míst, kde řidič nemá šanci zvěř včas zpozorovat a zabrzdit. Naopak na volných prostranstvích se zvěři ponechává volná cesta k překonání komunikace s tím, že řidiče na riziko srážky se zvířetem upozorní dopravní značka.
Náklady na obnovu pachových ohradníků jsou 200.000 korun, z toho 50.000 hradí Kraj Vysočina, zbytek platí nadace jedné z pojišťoven. Kraj ohradníky ve spolupráci se sponzorem dotuje od roku 2009. V současné době lemují ohradníky asi 100 kilometrů silnic na Vysočině. Ošetřené úseky jsou rozmístěny rovnoměrně po celém území kraje.
reklama
Příbram chce zakročit proti přemnožené černé zvěři, instaluje odchytové klece
Do okrajových částí Brna pronikají divočáci, pomáhají odchytové klece nebo dron
Malí farmáři a ochránci přírody: Příčinou poklesu biodiverzity je i dlouhodobě nesprávný výkon práva myslivosti