Myslivci za minulou sezonu odstřelili o 43 procent více divočáků, přes 230 000 kusů
28.8.2022 00:36 | PRAHA
( ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Myslivci v minulé lovecké sezoně odstřelili meziročně o 70 094 více divočáků. Celkem ulovili 230 905 kusů, což je narůst o 43,6 procenta a druhá nejvyšší hodnota po sezoně 2019/2020. Rekordní byl v minulé sezoně odstřel jelení a daňčí zvěře. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Od 1. dubna 2021 do 31. března letošního roku myslivci odstřelili 30 792 kusů jelení zvěře, což je o 950 více než v předchozí sezoně. Daňčí zvěře odstřelili 33 250, což je o 2268 více než v minulém období. Výměra honiteb dosáhla téměř 6,9 milionu hektarů.
„Od roku 2014, ve kterém bylo odstřeleno přes 23 000 kusů jelení zvěře, dochází k postupnému navyšování jejího odstřelu. Loví se převážně mladá a samičí zvěř, podobně je tomu i u daňků a muflonů,“ uvedl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Odstřel mufloní zvěře mírně klesl o 561 kusů na 10 019, i tak jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii sledování honiteb. O 1863 kusů stoupl meziročně odstřel srnčí zvěře na celkem 107 433. O 3201 se meziročně snížil odstřel zajíců na 29 009.
V minulé sezoně bylo odstřeleno 357 463 bažantů, což je meziročně nárůst o 26 031 kusů. Divokých kachen myslivci ulovili o 1902 více než v předchozí sezoně, celkem jich odstřelili 208 899. Ulovili také více než 85 000 lišek, přes 11 000 kun lesních a skalních a více než 10 000 kormoránů velkých.
V minulé sezoně bylo v ČR 5787 honiteb, z toho 201 obor a 286 bažantnic. Honitby zaujímaly celkovou plochu 6 887 798 hektarů, což přestavuje 87,3 procenta území ČR. Počet osob, které mají platný lovecký lístek, meziročně klesl o 83 na 88 793. Počet loveckých psů byl v minulé sezoně 30 221.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Když se to udělá po tři roky, málo to nebude. Ostatně se ukazuje jak účině funguji umělé odchody vepřů ve velkovýkrmnách. Tady běhá maso po lese v bio kvalitě :-)
Odpovědět
Vy jste BIO kvalitu u masa zvěře zkoumal? Já bych si tak
jistý nebyl, oni totiž sežerou zcela bez zábran čerstvě
chemicky ošetřené plodiny a napijí se kontaminované vody!
To se čuníkovi v chlívku vědomě nedává a tudíž je více BIO,
než někdo, kdo ani neví co žere a pije. Znám to i od včel,
které se rády napijí z kaluže u cesty, či hnojůvky, neboť
potřebují k životu sůl a tu tam najdou na rozdíl od čisté
vody někde z pramene. No a pak už nemluvím o tom, že kapka
postřiku a nebo rosy na postříkané rostlině je pro ně taky
vodou k napití.
Odpovědět
Pokud se zajíců střílí méně než prasat (a to téměř řádově!-), tak to dobré nikdy nebude.
Odpovědět
Pamatujete diskusi s kolegou Schindlerem někdy z letošního jara? Za chvilku tu bude a všem nám to vysvětlí...
Odpovědět
Pravda, že pamatuju, a je jich takových znalců-oponentů (že "predátor nemůůže") vícero: Slovan, Kletečková, Dvořák, Hunter (na prasata nesahat!-). Už se těším, až někdo z nich přijde s fotopříběhem Úspěšné vyhnízdění lelka, koroptve a pilicha v prasečí oboře.
Odpovědět
Ono je docela "sranda" sledovat, jak s úsměvem na rtech decimujeme v rámci zvyšování "efektivity" potravní nabídku odspoda a zároveň se neobtěžujeme limitovat potravní "poptávku" odshora a divíme se jaktože nám ten střed kolabuje.
Odpovědět
Pokud si to tak dobře pamatujete pane Zvářal tak určitě můžete být trochu konkrétnější a diskuzi připomenout. Já jen abych věděl o čem že je řeč. ( Tato výzva neplatí pro pana Graňáka, ten si to určitě najde). Jinak na vás pane Zvářal je krásně vidět kdo jsou u nás největšími experty na myslivost a lovnou zvěř. Většinou jsou to lidé jejichž největším ulovkem je myš do pastičky a přítomnost na několika honech či naháňkách. Můžete mi dát pane Zvářal odkaz na nějaké mé tvrzení o tom , že " predátor nemůůže..... nebo " na prasata nesahat".
Odpovědět
Ten poslední "citát" má svého autora před závorkou, takže zde můžete být v klidu:-) Probírali jsme spolu úbytek lesních kurovitých. Éra umělých kožešin a nulová motivace k lovu srstnaté byla zmíněna nedávno - bez reakce. Zákaz výrovky v polovině sedmdesátek... nějaké tajemné ticho. Vakcinace proti vzteklině od devadesátek.
To všechno jsou příčiny nebývalého rozmachu druhů, které zmiňuje i p. Vozáb, se kterým snadno najdu společnou řeč. A u těch tetřevů (i tetřívků) - nezmínil jsem jednu věc, která je pochopitelně tabuizována, leč měla, dle mého názoru, svůj nemalý podíl na poklesu početnosti "ikonických" druhů. Za peníze v Praze dům, ...nebo také cennou trofej z hor.
Každopádně ať je to tak, nebo tak, do dnešních dní není patrný obrat k lepšímu u ŽÁDNÉHO z dříve hojných druhů. A to máme ministerstvo, které dříve neměli, zato o "ikony" nebyla nouze. Dnešní "svatí" vypadají úplně jinak, než ti před nedávnou dobou. Nebudu je vyjmenovávat, jsou tu o nich zprávy co 14 dní. Každý extrém je škodlivý..., ale to už bych se opakoval.
Odpovědět
Aha. Tak ještě jednou. reagoval jsem na vaše slova " Pravda, že pamatuju, a je jich takových znalců-oponentů (že "predátor nemůůže") vícero". Takže , kecy v kleci, pamatujete si houby. No a z toho co jste nyní napsal. Nulová motivace k lovu srstnaté. Ona se ta srstnatá snad neloví . Navíc u černé je v nárazníkovém pásu AMP motivací třeba zástřelné. No a ta motivace se projevuje tím zvýšeným lovem. Výrovky? Co ty mají společného s divokými prasaty? Atd. Pan Vozáb? Ne že by se vším nešlo souhlasit ale ve spoustě věcí nemá pravdu a na spoustu věcí mám jiný názor. "Cenná trofej z hor? To má být jako co? Pokles početnosti ikonických druhů. Co jsou ty ikonické druhy? Ikonické druhy a jejich ochrana až za hrob je spíš doménou různých pesudoekologů. Že by stavy těchto, pro ochranáře ikonických druhů klesaly? Takže jako obvykle jen vaše mlžení, přeskakování z problému na problém a slova o ničem. Otázka zněla:" Můžete mi dát pane Zvářal odkaz na nějaké mé tvrzení o tom , že " predátor nemůůže..... nebo " na prasata nesahat". Napsal jste to tak a nebo, že bych špatně četl? Takže, misto zbytečností se držte otázky.
Odpovědět
Pane Zvářal, jistě budete tak laskav a doložíte kdy a kde přesně jsem se vyjádřil "na prasata nesahat". Děkuji.
Odpovědět
Jste bdělý, děkuji za přečtení!-) Ten citát je v uvozovkách, tj. byl jsem upozorněn, ať to s těmi rytíři nepřeháním, že to není tak horké, resp. tak, jak si to představuji.
Každý můžeme mít názor na objekt svého zájmu různý. Jsem rád, že mi bylo umožněno ho prezentovat v odborném periodiku, vysoce převažovaly pozitivní ohlasy. Prase sežere vše, na co přijde, na Červenou knihu z vysoka...
Odpovědět
Co to tu melete o uvozovkách? Doložte kdy a kde přesně jsem se takto vyjádřil, v opačném případě jste lhář. K černé zvěři se konzistentně vyjadřuji v tom smyslu, že je třeba lovit především lončačky jako hlavní nositelky přírustku, pokud je zájmem snižování stavů. Že jsou vaše představy v řadě případů poněkud mimo realitu je také fakt.
Odpovědět
:-)) Čekal jsem tento emocionální výlev, nic nového. Hledat nic nebudu, vohovnode. Nejen lončačky, měl jste střelit Zlou a jiné "bychyně", jak před léty psával pán z VČ. Chov rytířů je teď IN, a ještě dlouho bude. Důvody netřeba rozvádět.
Odpovědět
Možná by to chtělo požívat méně alkoholu, evidentně pak melete nesmysly.
Odpovědět
Jasně, hlavně až nebudete pod vlivem.
Odpovědět
A mimochodem - to, co se podařilo za Marie T., proběhlo ve více zemích Evropy. Kdo z chudiny měl zásoby brambor na druhou setbu? Přišli o první - a mohli se jít klouzat! A tehdy to dokázali bez nočáků, kulovnic, vnadění... Lov na všechny způsoby, jen aby se škodné zbavili.
Odpovědět
Podobně zacházeli s jinými škůdci na hospodářství. To se projevilo na ekosystému tak, že to lze nazvat Zlatou dobou drobné zvěře v Čechách. K tomu nemáme nárok se přiblížit ani náhodou!
Odpovědět
Momentálně ne, ale abychom se přiblížili, musí se sejít více k tomu potřebných věcí, bez byrokracie.
Odpovědět
Tehdy hospodařilo na svém 70-80% obyvatel (políčko, louka, sad, chlívek). To dožívá dnes na kopanicích, na většině území státu letí tůje, bazén, angličák. Venkov bez života.
Odpovědět
Byla jiná struktura krajiny. Ne tak vhodná pro sparkatou zvěř.
Práce byla levná, takže šlechtici si mohli stavět ohrady se záskoky donekonečna.
Odpovědět
To je tedy blábol, Dagu Badmane!-)
..."Nejčastěji donášeli lovci do kuchyně
srnce, srny, jeleny a laně, zajíce, divoká prasata a veverky, méně často medvědy a bobry (Hrdlička 2000, 194). Podle Pavla Žídka připravoval kuchmistr Jiřího z Poděbrad v zimě velkou zvěř jako losa, tura, daňka a zubra, dále divoké prase, zajíce a medvěda."...
Odpovědět
No a co tím chce "básník" Zvářal asi říci? Že by měl být jídelníček Jiřího z Poděbrad běžným jidelníčkem člověka té doby? No a pokud zmiňujete dobu Marie-Terezie, tak jistě nezapomenete na to, že lesnatost u nás byla poloviční. O zemědělství té doby je zbytečné se bavit protože se to nemá již nikdy šanci do těch "rozměrů" vrátit.
Odpovědět
Když kouknete o dva příspěvky výše, mohl jste si ušetřit námahu. Čas nejde vrátit.
Odpovědět
Já reagoval na vaše slova, že jiná struktůra krajiny v minulosti má být blábol. Možná jste také zapomněl na fakt, že robotu zrušil až Josef II.
Odpovědět
Tím jsem chtěl říct, že lov byl jednodušší. Prasata nemohli půl roku žít v kukuřici a že měli neomezené lidské zdroje. Prostě nařídili nevolníkům chodit jako honci x krát měsíčně hony. Všichni si dneska představují, že tenkrát myslivci spárkatou vystříleli na čekaných nebo nějakým šlechetným způsobem. To je naivní. Prostě udělali ohrady a z širokého okolí tam zvěř nahnali a pak všechnu postříleli. To dělali tak dlouho, dokud tam nějaká byla.
Odpovědět
Hlavně měli psů (honičů) jako psů, žádné SUV, ale koně, se kterými se dostali prakticky všude. Výřady bývaly velkolepé, až 1500 kusů ulovené zvěře. Samozřejmě, že to musel někdo odnosit, odvozit a zpracovat. Řezníků, Řezníčků, Honců atp. měli na zapískání kolik libo.
Odpovědět
A byla to cenná surovina dneska za divočáka nebo jeleny v kůži dostanete ve výkupu do 60 Kč/kg. Takže to prostě bylo i lukrativní. Masa bylo málo. Toto je podle mě důvod, že dokázali vyhladit spárkatou zvěř.
Odpovědět
Prasata dokázali za cca 20 let. Pokud zajíc či srnec škodil v sadu (okusem, vytloukáním), dali večer oko a za ranního šera zpracovali. Neměli ani plastové kryty, ani králičák, ani pojištění. Prostě škodná jako jakákoliv jiná. A maso se hodilo.
Odpovědět
Co to tady zas melete za kraviny? Je přece úplně jedno jestli ulovenou zvěř odvezete koněm a bryčkou nebo SUVéčkem nebo pickupem nebo na nosiči zvěře. Ale pokud vy osobně hodláte v 21.století dopravovat břemena na trakaři tak co už, vaše volba. Zvěřina se dnes taky zpracovává úplně stejně. Ty velkolepé výřady byly tak leda na šlechtických lovech.
Odpovědět
Jste očkován proti vzteklině? Evidentně máte pěnu u huby!-D
"Práce byla levná, takže šlechtici si mohli stavět ohrady se záskoky donekonečna." DAG
Odpovědět
V Doupovských horách, ve VÚ Hradiště, jsou zajíci naprosto běžní a potkáte je tam pravidelně (osobní zkušenost). Položte si tedy otázku, proč tam jsou zcela běžní, zatímco z klasické zemědělské krajiny mizí. Odpověď musí být všem jasná...
Odpovědět
Položte si otázku, proč musíte jezdit za zajícem na Doupov, dříve byli úplně všude. Pojem běžný... u nás ve čtvrti je také "běžný". Poptejte se v MS kolem Doupova, kolik kde zajíců loví a poreferujte (srovnání s 60.-70.), jinak je to zprávička na dvě věci:-)
Odpovědět
Jde o to, že zatímco na Doupově evidentně zajíc prosperuje, tak v klasické zemědělské krajině nikoli. Když obě krajiny porovnáte, pak musí být důvod přeci naprosto jasný.
Odpovědět
jak myslivci dělají takové statistiky, jak počítají třeba bažanty,
já bažanta ve volné přírodě neviděl ani nepamatuji a to chodím často v přírodě,
nejsou to převážně ti, které chovají v bažantnicích a potom je vypustí před myslivce ,aby si užili zabíjení
Odpovědět
Vidět bažanta v přírodě, začíná i u těch přemnoženejch divočáků.
Odpovědět
Tyto čísla o odlovu černé zvěře musíme dát do korelace s několika faktory:
1.strach z afrického moru prasat
2. končící nájmy honiteb ( odlov všeho)
3. Nekonečně mnoho času při "korona home office"
Osobně si myslím, že odlovy černé jsou už za vrcholem a populace klesají. K hojnosti drobné zvěře to asi nepovede. Příčinou je ohromný nárůstem predátorů a snížením úživnosti honiteb. Absence vody v krajině a krytů, ( v
Polabí např. se minimálně pěstuje cukrovka a omezilo se pěstování raných brambor atd.)
Liška, lovíme cca na každých 75 ha jeden kus ( osobně si myslím, že by to mělo být 5x méně neboli populace na 15-20% nynějšího stavu) Kuna 1ks /85ha, straka 1ks/63ha, vrána 1ks/164 ha. Co vede k tak enormnímu nárůstu predátorů nedokážu pochopit.
Musí to být souhra několika faktorů. Např. celoroční zdroj potravy (výhozy od lovu černé ( i ostatní spárkaté), mršiny podél silnic, úkryty v opuštěných hospodářských staveních, nárůst hlodavců v obcích ( potkan, nutrie ). Minimální hubení predátorů v intravilanech, dříve se vše chytalo do pastí atd).
Pak tu máme cca 10 tis Vyder, 65 tis krkavců, 75 tis. Kání, 20 tis. jestřábu a 20 tis. krahujců. Zde jsem uvedl pouze sumární počty.
S horší ekonomickou situací musíme počítat i s horší péčí o zvěř a nárůstem pytláctví.. toto opět povede k snížení stavů spárkaté zvěře.
Pokud společnost si nebude vážit práce myslivců nelze toto zvrátit. Unáhlené změny ve legislativě způsobu v odlovu černé zvěře vedly k těmto výsledkům. Nejdříve legislativci omezovali lov vzdálenost od hranice byla zvětšena z 100m na 200m a na společných lovech byl zakázán odlov zvěře nad 2 roky..... Následně bylo vše anulováno a dokonce byly zrušeny doby lovů a také lze lovit na hranicích (je otázka kdy to zase někdo odnese smrtí) dále prakticky byli zrušeny zakázané způsoby lovu. Do myslivosti se promítají i různé mocenské páky a zájmy úzkých skupin mnohdy zcela protichůdných.
Odpovědět
A bude hůř, začíná nás obsazovat šakal. A proti němu ve smečkách nemá celkem nic naději
Odpovědět
A neměl by být šakal, jako invazivní druh, likvidován? Stejně tak mýval a psík mývalovitý?
Odpovědět
Na rozdíl od toho mývala a psíka se k nám šakal šíří přirozenou cestou. Jde jej tedy nazývat nepůvodním invazivním druhem? No a ten myval a psík? Jak dlouho byla možnost jeho lovu omezena pouze na mysliveckého hospodáře a mysliveckou stráž? Proč to tak bylo a kdo za rozšířením těchto druhů u nás tedy stojí?
Odpovědět
No, naštěstí ten šakal ty smečky zas tak moc často netvoří. Pokud vím, tak u nás zatím není lovnou zvěří. Jde o to jak dlouho se bude čekat a jak se u nás po dobu toho čekání mezi tím rozšíří. Maďaři a v posledních letech i Slováci s ním mají již dost problémů.
Odpovědět
A bude semenný rok. Takže černá bude v kondici. Pokud selátka nepomrznou, bude příští rok také rekordní.
Odpovědět
Zatím se neví kolik se toho uloví v roce 2022/23 a vy již vyhlížíte rok 2023/24. Zatím je to jako na houpačce a hodně dělá i strach z blížícího se AMP.
Odpovědět
Samozřejmě, pokud chybí nějaká dlouhodobější perspektiva tak se není čemu divit. Na druhou stranu, je snad zadání snižit stavy "všeho". To "všeho" aby nedošlo k omylu se týká spárkaté zvěře.
Odpovědět
A Macháčka a peregriny myslivci netrefili.....tak snad příště.
Odpovědět
To víš, my na rozdíl od tebe máme něco za sebou.
Odpovědět
Nás netrefili, ale anonym je střelený!
Odpovědět
|
|