MŽP dá na třetí výzvu kotlíkových dotací 3,125 miliardy korun. Kotle na uhlí už se podporovat nebudou
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun.
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. "Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě," řekl.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. "Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají," uvedl ministr.
Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. "Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů," napsali ochránci přírody v dnešní tiskové zprávě. Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.
Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. "Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. "Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích," dodal.
reklama
Průzkum: Drtivá většina Čechů teď neplánuje přechod na ekologické zdroje energií
Ostrava se zavázala k vyššímu snížení produkce oxidu uhličitého
Soud EU: Vítkovice Steel nemají nárok na bezplatné povolenky za tekutý kov