https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-da-na-treti-vyzvu-kotlikovych-dotaci-3-125-miliardy-korun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MŽP dá na třetí výzvu kotlíkových dotací 3,125 miliardy korun. Kotle na uhlí už se podporovat nebudou

10.1.2019 12:10 | PRAHA (ČTK)
Poprvé nebude možné žádat dotaci na kotle na uhlí.
Poprvé nebude možné žádat dotaci na kotle na uhlí.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
 

Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent.

Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun.

Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.

V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. "Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě," řekl.

V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. "Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají," uvedl ministr.

Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. "Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů," napsali ochránci přírody v dnešní tiskové zprávě. Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.

První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.

Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. "Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. "Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích," dodal.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist