MŽP: Jednání v Glasgow budou zásadní pro dohodu k pravidlům Pařížské dohody
"Z pohledu ČR představuje COP 26 zásadní jednání pro konečnou dohodu o důležitých, doposud neschválených, prováděcích pravidlech Pařížské dohody, zejména o článku šest Pařížské dohody a rámci pro transparentnost," sdělila Pospíšilová. Článek šest pojednává o budování mezinárodních mechanismů. které mají smluvním stranám pomoci plnit závazky snížení emisí. Úkolem rámce pro transparentnost je podle Pospíšilové zajistit, aby například údaje o emisích, které smluvní strany vykážou, bylo možné porovnat a ověřit. Cíl Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu je udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, oproti předindustriálnímu období.
Česko podle Pospíšilové bude na konferenci vystupovat v rámci jednotné pozice, kterou přijala Evropská unie. "Tedy například, že EU podpoří časový rámec pro závazky ke snížení emisí zahrnuté do vnitrostátně stanovených příspěvků jednotlivých zemí v pětiletých cyklech, ale akceptovatelný by byl i rámec desetiletý," poznamenala Pospíšilová.
"Kromě vedoucího delegace se za MŽP zúčastní šest delegátů, kteří budou pokrývat všechna hlavní témata vyjednávání. Dále se konference zúčastní delegáti z Českého hydrometeorologického ústavu, ministerstev zemědělství, financí a zahraničních věcí," napsala Pospíšilová. Do Glasgow dorazí i zástupci Prahy. Ekologové z Klimatické koalice už dříve uvedli, že na konferenci budou i členové koalice a neziskových organizací Člověk v tísni a Asociace pro mezinárodní otázky. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický, který na MŽP řídí odbor energetiky a ochrany klimatu.
Na dotaz k úspěchům a rezervám Česka v ochraně klimatu Pospíšilová uvedla, že z národních cílů se pro rok 2020 podařil bod snížení emisí o 20 procent oproti roku 2005. "Na aktuální situaci, kdy se emise ČR zvýšily, se zásadně podepsala kůrovcová kalamita. Při snižování emisí nám tradičně výrazně pomáhaly lesy (...) Bohužel v důsledku kalamity se situace obrátila a z lesů se naopak stal zdroj emisí," sdělila Pospíšilová. "To v plnění cílů pro rok 2030, snížení o 30 procent oproti roku 2005, představuje největší problém pro Českou republiku. Požadujeme proto, aby se tato mimořádná situace započítala do českého výpočtu emisí v rámci EU," dodala. Jako pozitiva uvedla třeba růst podílu obnovitelných zdrojů energie, které by během dekády měly obsáhnout 22 procent energetického mixu či to, že se Česku jako první zemi v Evropě podařilo "rozjet" Modernizační fond, který má přispět k dekarbonizaci tuzemského průmyslu.
V souvislosti s konferencí Klimatická koalice tento týden kritizovala, že se Česko dosud nezavázalo ke klimatické neutralitě do roku 2050 a nemá dost ambiciózní klimatické cíle. "Česká republika před summitem v Glasgow nesplnila ani domácí úkoly v oblasti klimatického financování. Na období 2020-2023 zatím Česko nevložilo do Zeleného klimatického fondu ani korunu," uvedla koalice.
reklama

Turek má být jako zmocněncem na MŽP na základě pracovní smlouvy či dohody
Filip Turek se stal zmocněncem pro klimatickou politiku. Podle Fialy nemůže nahradit ministra, šlo by o obcházení ústavy