MŽP mlčí k důvodům, proč sloučilo Správu ochrany přírody s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR
Na začátku roku 1995 se tehdejší ministr životního prostředí František Benda rozhodl rozdělit Český ústav ochrany přírody (ČÚOP) na dvě samostatné organizace – Správu chráněných krajinných oblastí ČR (později se z ní stala SOP), která se soustředila především na výkon státní správy v chráněných krajinných oblastech, a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, jež se soustředila hlavně na odbornou činnost. Tehdejší ředitel ČÚOPu Ivan Dejmal to sice odmítl udělat (šlo podle něj o destrukci ochrany přírody), z místa byl ale odvolán a organizace byla rozdělena. Představitelé ministerstva tím chtěli dosáhnout „zvýšení akceschopnosti a efektivnosti“ státní ochrany přírody a „posílení kontrolních mechanismů“. Současné ministerstvo životního prostředí v lednové tiskové zprávě uvedlo, že opětovné sloučení správy a agentury přinese „zefektivnění práce“ a „zkvalitnění metodického vedení pracovníků“. Ve stejné tiskové zprávě stojí, že sloučení povede ke zlepšení spolupráce v regionech, zároveň ale regionální pracoviště zůstanou beze změn. Ty se dotknou jen ústředních pracovišť v Praze. Co se za těmito obecnými formulacemi skrývá? Dopracovat se ke konkrétnějším důvodům, proč ministr rozhodl o sloučení organizací, je skoro nemožné.
Zítra to bude
Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová konkrétnější důvody nezná a odkazuje nás na Martina Duška, dosavadního ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který byl pověřen řízením sloučené organizace. S žádostí o nějakou analýzu, která ministrovu rozhodnutí předcházela, ale u Martina Duška neuspějeme. Agentura ministrovi zpracovala podklady, ve kterých byly vypočítány klady a zápory sloučení, ale nemůže nám je poskytnout. „To se obraťte na pana náměstka (MŽP) Pojera,“ říká Martin Dušek. K dalšímu vývoji organizace se vyjadřuje jen obecně: „Nevylučuji, že někdo odejde, spíš ale budou lidé přesunuti na úkoly, které byly dosud nedostatečně personálně pokryté.“ Které úkoly to jsou? To už konkrétněji říct nechce, je to podle něj otázka až pro nové vedení agentury. „Připravujeme podklady i pro nové vedení, jak s nimi ale naloží, je na něm,“ říká Martin Dušek. Do výběrového řízení, které by mělo proběhnout do konce ledna, se podle vlastních slov přihlásit nechystá.
S žádostí o podklady se přes tiskovou mluvčí obracíme na náměstka MŽP Františka Pojera. Mluvčí nám ale vzkazuje, že podle náměstka jde o interní materiál, který není určen veřejnosti. Zkoušíme proto ještě, zda by nám nemohl poskytnout aspoň závěry, na základě kterých ministr ke svému rozhodnutí dospěl. To by snad mohlo jít, domluvený termín, kdy bude materiál k dispozici, se ale od pátku 20. ledna každý den posouvá. Ten zatím poslední zní zítra (tedy ve čtvrtek 26. ledna) dopoledne.
Možná přijde i Pelc
Podobně obecné zdůvodnění (zefektivnění práce a zlepšení metodického řízení) mají k dispozici nejen novináři, ale i pracovníci správ chráněných krajinných oblastí. Protože se až do výběru nového ředitele v organizacích prakticky nic nemění, spekuluje se mezi ochranáři, kdo by se jím mohl stát. Jejich největším favoritem je František Pelc, současný poslanec US-DEU (tedy prakticky bez šance na znovuzvolení v červnových volbách) a bývalý ředitel Správy chráněných krajinných oblastí (dnešní SOP). On sám v telefonickém rozhovoru EkoListu řekl, že se sloučením organizací spíš souhlasí: „Státní ochrana přírody je dnes v úplně jiné situaci než před deseti lety. Mohly by zůstat dál dvě samostatné organizace, potom by se ale správy chráněných území musely výrazně posílit.“ V důsledku vytváření sítě chráněných území Natura 2000 totiž spravují mnohem větší oblasti. Udržovat v takové situaci aparát dvou organizací mu připadá nákladné. „Mít například lidi, přes které se rozdělují finance na program péče o krajinu, hned ve dvou institucích je zbytečné.“
„Čeká nás teď šest až sedm roků, během kterých bychom měli prosadit Naturu. K tomu potřebujeme silnou, odborně zdatnou organizaci. Ochranáři musí působit jednotně, jinak budou ztrácet.“ Sloučení správy a agentury vidí jako krok (ne jediný), který by k tomu mohl pomoct. „Hlavně to nesmí dopadnout tak, že pod jednou střechou skončí dvě instituce, které pojedou dál ve starých kolejích.“ Nová organizace by se podle něj neměla podobat ani bývalému ČÚOPu. „Ten žil v úplně jiných podmínkách, chráněné krajinné oblasti za něj fungovaly špatně, jeho rozdělení bylo tenkrát správné,“ odmítá Pelc námitku, že zatímco dnes podporuje sloučení, před jedenácti lety obhajoval rozdělení ústavu. Stál by tedy o vedení právě sloučené organizace? V pátek 20. ledna František Pelc EkoListu řekl, že přihlášku do výběrového řízení ještě nepodal, ale že o tom uvažuje.
Článek je převzat z tištěného EkoListu 02/06.
reklama
