MŽP: Na unijním seznamu invazních druhů přibylo 17 zvířat a pět rostlin

Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Brian Gratwicke / Flickr

"Na nově zařazené druhy na unijní seznam invazních nepůvodních druhů se pochopitelně vztahují omezení stanovené nařízením, jako jsou zákazy jejich držení a chovu či pěstování, dovozu a převozu v rámci EU, jejich uvádění na trh, obchodování s nimi, i jejich vypouštění do přírody," uvedl Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP.

Pro Česko jsou podle ministerstva zásadnější hlavně některé nově zapsané ryby. Jde třeba o sumečka černého, který se u nás hojně vyskytuje ve stojatých a pomalu tekoucích vodách či agresivního hadohlavce skvrnitého. Hadohlavec, jehož domovinou je Rusko a jihovýchodní Asie, se vůči ostatním rybám chová predátorsky a také jim krade potravu. Jeho zvláštností také je, že dokáže přežít několik dnů mimo vodu.

Na seznam přibyly i gambusie komáří a gambusie Holbrookova využívané akvaristy. Z ryb, které se vyskytují v moři a v tzv. brakických, tedy mírně slaných vodách, jsou považovány za nežádoucí také fundul mumiový a mořčák americký.

"Nově je mezi ostře sledovanými druhy had korálovka pruhovaná, pták bulbul šupinkový, veverka Finlaysonova, jelen axis indický a čtyři druhy mravenců - Solenopsis gemináta, Solenopsis invicta, Solenopsis richteri a Wasmannia auropunctata," sdělila pak Pospíšilová. Dalšími zvířaty na seznamu jsou vodní mlž Limnoperna fortunei, rak rusoboký a drápatka vodní.

Právě zařazení fundula, drápatky či rostliny bebalky řezanovité nicméně podle MŽP získaly odloženou účinnost pro rok 2024, aby se členské státy mohly připravit na vydávání povolení výjimek v nakládání s nimi. Tyto druhy totiž experti používají ve výzkumu, který by neměl být jejich zařazením na seznam invazních druhů omezen. V případě dalšího přírůstku, jesence okrouhlolistého, je pak účinnost odložena až na rok 2027. Z dalších rostlin jsou nově za invazní druhy považovány i rdesno mnohoklasé, keř Hakea sericea a řasa Rugulopteryx okamurae.

Pokud někdo, jako zájmový, nekomerční chovatel, vlastní zvíře považované za invazní druh, může si ho ponechat na dožití. Zároveň ho však musí registrovat a zabránit jeho dalšímu rozmnožování a úniku. "Komerční subjekty mají dvouletou lhůtu, od data zařazení druhu na unijní seznam, aby za podmínek stanovených nařízením vyčerpaly své zásoby," dodala Pospíšilová.

Zákon o invazních druzích nabyl v Česku účinnosti počátkem letošního roku. Jeho cílem je omezit šíření invazních druhů rostlin a zvířat v Česku, je také reakcí na nařízení EU. Aktuálně zařazené druhy budou experti v přírodě sledovat, v případě nově zjištěného výskytu by měli včas zasáhnout a vznikající populaci odstranit.

Nařízení, které zakazuje dovoz nepůvodních druhů na území členských států EU, byl přijato už v roce 2016. Ukládá státům provádět kontroly invazivních druhů. V ČR je dělá veterinární správa na Pohraniční veterinární stanici Praha-Ruzyně.

Vyjmenované druhy zvířat se nesmí záměrně držet, chovat, přepravovat přes hranice EU, uvádět na trh a vypouštět do životního prostředí. Seznam druhů nově zařazených na seznam invazivních druhů lze nalézt také na webu SVS.