MŽP zrušilo část výjimek na kůrovcovou těžbu v jesenických rezervacích

Kůrovcová těžba v údolí Divoké Desné nedaleko hranice s NPR Praděd. Těžby byly provedeny na velice strmých svazích s vytvořením erozní rýhy po lanovce a svážení dřeva napříč svahem.

Zdroj | Společnost přátel Jeseníků, z.s.

"Je to pořád dokola. Správa CHKO vydává špatná rozhodnutí a umožňuje ničení vzácné přírody. Správa je tak vstřícná k lesníkům a k těžařům, že dokonce ani nerespektuje metodiku a pravidla stanovená ministerstvem. Pochybení je natolik závažné, že vyzýváme jak ředitele, tak vedoucího Správy CHKO, aby přijali odpovědnost a sami rezignovali ze svých funkcí," uvedl Bačík.

Ve zrušených výjimkách byla podle Bačíka sice část území vyčleněna jako bezzásahové pásmo A, ale v dalších částech rezervace bylo umožněno nejen odkorňování kůrovcem napadených stromů nastojato, ale také destruktivní metody asanace formou kácení stromů, odvětvení, manipulace a odkornění. V pásmech B a C pak Správa CHKO Jeseníky podle Bačíka povolila i použití jedovatých chemických postřiků na pokácené stromy. "Konkrétně v případě Národní přírodní rezervace Králický Sněžník tvořilo bezzásahové pásmo jen pět procent plochy lesů," uvedl.

Šaj řekl, že AOPK likvidaci kůrovce umožňuje za přísných omezujících podmínek především kvůli tomu, aby se rozpad lesů v určitých částech rezervací co nejvíce zpomalil. Opatření má navíc umožnit, aby tam v budoucnu mohl růst druhově pestřejší les. "Máme stejný cíl, ale s některými nevládními organizacemi se rozcházíme v tom, jak rychle mají být lesy v jesenických národních přírodních rezervacích kompletně bezzásahové," podotkl.

AOPK podle Šaje vždy posuzuje přírodovědnou hodnotu lesních porostů v jednotlivých územích, jejich historický vývoj, současný stav i aktuální vědecké poznatky o horských smrkových lesích. "Podle těchto kritérií jsou národní přírodní rezervace rozděleny do tří pásem. Ta nejcennější zůstávají bez lidského zásahu již dnes, vybraným segmentům ještě určitou dobu citlivé zásahy určitě prospějí. Kupříkladu většina lesů v Národní přírodní rezervaci Praděd je dnes již ponechána bez lidské intervence. Další místa k tomu postupně směřují," řekl.

Ekologové a správci lesů se dlouhodobě neshodnou na tom, zda je nutné kvůli kůrovcové kalamitě kácet stromy i v jesenických rezervacích. Ekologové a někteří odborníci tvrdí, že tyto lesy lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu.