Na beskydské Lysé hoře je sucho, vodohospodáři tam vozí pitnou vodu v cisterně

Sucho sice je, ale taky enormně stoupla spotřeba vody stále větším počtem
návštěvníků Lysé hory. Pamatuji na ni běžný chodník s kameny a trávou mezi
nimi a dnes je tráva fuč, hlína vyplavena a zbyly pouze kameny. Pamatuji
jednu chatu (Bezručovku) a po jejím vyhoření pouze Šantán s pár místy pro otrlé turisty uvnitř, kde se prolínaly pachy potu a kouře. Nyní tam je nová
Bezručovka a další chata s velkou kapacitou pro hosty. To ten pramen už
neutáhne a plánují tam nový velmi hluboký vrt. Nic se nemá přehánět a už
Lysou nenavštěvuji jako kdysi ˇjednou ročně. Nechci se podílet na její
další devastaci, kdy se chodníky změnily na suťové cesty.

No jo, máme více času i peněz, práce ubylo a co tedy dělat, abychom se nenudili a život využili naplno? A tak cestujeme, turistujeme, bavíme se. K tomu nám už nestačí prostá bouda prosycená pachem potu a kouře. I tam chceme klimatizaci, bar, hernu pro sebe i děti, půjčovnu kol, bazén, saunu, abychom se po tůře na horských kolech mohli zrelaxovat při výhledu na hory.
Souhlasíte proti tomu?

Vše na světě má své limity a to i příroda a prameniště vody.
Vrty jsou krátkozraká a krátkodobá řešení mající vliv na ty
přirozené prameny. Jsou schopné prameny omezit a dokonce je
zcela vysušit. Kamarád zdědil horskou samotu s pramenem v
lese, který částečně svedl do rezervoáru a z něho do rozvodů
vody v domě. V obci pod ním scházela voda a investovali do vrtů pár desítek metrů od toho pramene, který tím vysušili.
Nyní se spoléhá na dešťovku, kterou shromažďuje v rezervoáru a pitnou vodu dováží z obce, která mu tu vodu ukradla. On ji
používá pouze jako pitnou(vaření), ale v obci s ní splachují WC a plní bazény. Silnější vyhrává a on prohrál. Pramen nebyl na jeho pozemku a nebyl ani oficiálním pramenem, takže
neobstála stížnost na jeho vysušení vrtem, který je údajně
ve vyšším zájmu. Spotřeba v obci je ale stále vyšší a prý
se chystají vrty nové s rizikem vysušení pramenů dvou potoků sloužících v minulosti k odchovu pstružího plůdku. Kam až
dojdeme? Já vám to povím! Do mezihýždí!

Přesně o tomto psávám při kritice GD, resp závěrech panelu IPCC (vliv tzv Landuse), kde tento vliv nijak nesledují, jen koncentraci kysličníku... Co pomůže tu či onde založit mokřádek, když vysušujem krajiny jako celek stále hlubšími a hlubšími vrty??? Je to začarovaný kruh, kdy člověk hnaný stále větší spotebou vody ji krade tam, kde odjakživa byla a měla i zůstat! I proto jsem mimo jiné pro přehrady, které bývají stabilním zdrojem, a těch pojížděk s cisternou (v časech sucha) nebývá zase tolik, aby to mělo vliv na ekonomiku.

Přehrady jako zdroj pitné vody jsou pro přírodu tím
nejšetrnějším zdrojem, protože nabízí vodu, která
by při nadbytku bez užitku odtekla. Navíc kvalitou
jsou o level výše, než podpovrchová voda v okolí
mokřadů a tůní se zahnívající vodou. Průsaky z nich
jsou schopny zkazit vodu ve studni, či studánce s kdysi pitnou vodou. Je třeba postupovat při jejich
obnově a údržbě velmi opatrně i s jejich počtem, aby jejich kaskáda nevysušila potok za sucha zcela, protože na rozdíl od rybníků a přehrad nemají regulační zařízení umožňující sycení toku za
sucha. To se právě stává na potoce protékajícím mojí zahradou, kde za sucha potok končí v tůních,
kde zasakuje, aby níže vyvěral už nasycený železem a manganem s kvalitou vody neumožňující život ryb
i žab. Voda obsahuje tolik železa, že překračuje
podle rozboru akreditované laboratoře normu o 2
tisíce procent. Stalo se to díky "revitalizaci"
při které se prohloubily až na propustné štěrky.
Není nad projekty takových odborníků, kteří se
smějí praktikům varujících je před následky.