Na bezpečí čáslavských stíhaček dohlíží 16 dravých ptáků
"Střet ptáka s letadlem může znamenat velké nebezpečí nejen pro samotné letadlo, ale také osádku," poznamenal velitel základny Jaroslav Míka. Nebezpečí srážek podle něj prudce stouplo s rozvojem proudových letadel. Uvedl, že při rychlosti 900 kilometrů v hodině představuje náraz dvoukilového ptáka energii asi 25 tun. "Celosvětově se škody po srážkách s ptáky odhadují řádově na stovky milionů dolarů ročně," poznamenal.
V Čáslavi sokolníci mají k dispozici káňata Harrisova, orly, jestřáby, sokoly a rarohy. "Káně Harissova a orli se používají na srstnatou zvěř, sokoli a rarozi na létající kořist, což jsou například holubi a špačci. Univerzální jestřáb loví oboje," uvedl Jiří Rybář, velitel stanice biologické ochrany.
Největší nebezpečí pro letadla představují ptáci, kteří žijí v hejnech, tedy například špačci, kvíčaly, havrani nebo čejky. "Dravci pomáhají vymezovat letecké teritorium. Ostatní ptáci se naučí sem nelétat, což znamená větší bezpečnost pro letadla a jejich osádky," poznamenal Rybář.
Pro sokolníky jsou podle něj nejnáročnějším obdobím jarní a podzimní tahy ptáků, problematické je i vyvádění a osamostatňování mláďat. "Proto úzce spolupracujeme s okolními mysliveckými spolky, které nám pomáhají ve své honitbě vytlačit zvěř od perimetru letiště a při plašení nám povolují vstup na jejich pozemky," dodal.
Havrdová poznamenala, že sokolníci musí mít velmi dobré znalosti o ptácích z asi desetikilometrového okruhu kolem letiště. Musí znát seřadiště, hnízdiště a nocoviště třeba čápů, vodních ptáků nebo dravců. Pilotům každý den před letem sdělují, jaká je ornitologická situace. Kolem přistávací a vzletové dráhy musí zajistit, aby se volně žijící ptáci drželi co nejdále od dráhy. Když nemohou nasadit dravce, mohou zvěř odhánět i šrapnely nebo výstřely z brokovnice.
reklama