Na Broumovsku jsou tři vlčí smečky, počet útoků na hospodářská zvířata klesl
Zajímavostí je podle něj to, že v Javořích horách se již druhým rokem rozmnožuje třínohá vlčice. "Je to potomek zdejší smečky. O příčině ztráty končetiny nevíme. Handicap jí limituje v pohybu, ale zvíře si s tím zatím poradilo," řekl ČTK Kafka. Podle něj je pozoruhodné, že zvíře s takovýmto handicapem se může v přírodě plnohodnotně vyskytovat. Tato vlčice s vlčaty je známá z fotopastí.
Podle experta na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně a odborného garanta projektu Hnutí Duha Šelmy Miroslava Kutala třínohá vlčice ve smečce začala po upytlačení původní matky tvořit rodičovský pár. "Nevíme, zda s původním samcem nebo nebo jiným, to ukážou až výsledky genetiky," sdělil ČTK Kutal.
Jedna vlčí smečka má jádrovou oblast ve zmíněných Javořích horách, druhá smečka ve Vraních horách a třetí v polském národním parku Góry Stolowe. Vraní a Javoří hory se rozprostírají na hranici s Polskem. Odlehlé Broumovsko v severní části Královéhradeckého kraje v okrese Náchod je obklopené ze tří stran Polskem.
V Královéhradeckém kraji byl výskyt vlka obecného potvrzen již také v Krkonoších a Orlických horách. Trvalý výskyt vlků se tak v Královéhradeckém kraji potvrzuje několik let v řadě téměř v celém česko-polském pohraničí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Jan Šimůnek
22.9.2025 09:59MMCH, ideální by bylo jmenovité hlasování všech voličů z ČR, zda tu vlky a další šelmy chceme nebo ne. A škody by se hradily z peněz těch, co tu vlky a další šelmy chtějí.
Antonín Bílý
1.10.2025 09:15 Reaguje na Jan ŠimůnekJane, moje poznámka je stejně hloupá, jako ta tvoje. My bychom hlavně všichni měli pochopit, že predátoři do přírody patří stejně, jako ptáci, vosy, komáři a cokoliv tě napadne. A spíš se s ohledem na to přizpůsobit a hledat cesty, jak s přírodou vycházet. Ne přírodu vyhánět, ovládat a cokoliv nepohodlného z ní odstraňovat. A už vůbec ne kvůli soukromému sobeckému byznysu kohokoliv. My tu přírodu potřebujeme k přežití. Její stále se zmenšující ostrůvky jsou k ničemu a až nebudou, tak co? Víš co je to salámová metoda? Kvůli mantře "růstu" přírodu neustále kousek po kousku ořezáváme, protože ten kousek přece nemůže vadit. Jenže kde se to zastaví? Kdy se probereme? Až tu budeme mít poušť? Tvoje děti a vnuci Ti fakt nepoděkují. Tobě je to možná jedno, mě ale ne.
Břetislav Machaček
22.9.2025 10:39chránit zvířata před vlky jako velkochovatelé, tak je pokles útoků jasný.
Prostě malí chovatelé skončili a nebo trápí zvířata za ploty na malé ploše
kam jim navážejí potravu z bývalých pastvin. No a velcí si pořídili ta
opatření, protože u nich se na stovky ovcí vyplatí i ti psi a bačové.
O to více vlci decimují mláďata zvěře a uchylují se ke konzumaci zvířat sražených auty a vlaky. Proto taky přežívá třínohá vlčice, protože nemusí
lovit, když se spokojí s mršinami. I to něco znamená, že je dokonce matkou
vlčat, což je v nedotčené přírodě utopií. Jak dlouho by obstála třeba na
Aljašce? Mršiny z okolí cest a tratí má tak kdo "uklízet" a proto mají
taky v trusu většinou zbytky ze zvěře a nikoliv z ovcí. Budiž pochválena
pro vlky doprava, která je krmí, ale bohužel i zabíjí, když ji hledají
v okolí cest a tratí. V mém okolí tuto funkci plní jezevci, lišky a
taky krkavcovití, či dravci -mrchožrouti. Kamarád strojvedoucí mi ihned
po sražení rychlíkem ve 130 km/h tří kání hodujících na zajíci zavolal,
abych je mohl předat preparátoru z muzea a po hodině a půl tam nebylo
nic. Pouze v blátě podél tratě byly čerstvé stopy lišky a jezevce. Ti
"uklízeči" mají podél tratí a cest vyšlapané "lovecké"( sběračské)
chodníky a dokonce v okolních svazích a náspech mají své nory. Tak
nějak se živí i vlci, když jim ubylo ovcí a docházejí mláďata zvěře.
Emil Bernardy
22.9.2025 16:21 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
23.9.2025 10:29 Reaguje na Emil Bernardyjsou mláďata zvěře na které není třeba ani souhra smečky při
lovu. Po celý rok to jsou pak auty a vlaky sražená zvířata.
No a ti psi a kočky jsou taky snadnou potravou. Dospělá zvěř
ale vyžaduje souhru smečky a černá je rizikovou kořistí,
protože černá jsou rytíři, kteří bojují do posledních sil.
Kamarád myslivec tak kdysi přišel o německého ohaře při
dohledání postřeleného kusu. Pustily se do psa i ostatní
kusy z tlupy a jeho zranění nebylo léčitelné. Kamarád ho
musel sám utratit a od té doby říká, že si stále vyčítá
dohledání se kterým mohl posečkat, až tlupa zhaslý kus
opustí. Ten lončák nestál za to, co následovalo. On je
ale poctivec, který vždy dohledává postřelenou zvěř a
tehdy to udělal taky. Po zástřelu jel ihned domů pro
psa a nepočkal do rána, kdy by bylo dohledání snazší
a méně rizikové. Dnes vyčkává a nového psa opatruje
jako oko v hlavě. Ta posedlost ochranářů vlky vypadá
jako účelová ochrana něčeho, co znechutí od chovu ovcí
drobnochovatele a myslivce od šlechtění zvěře u které
vlk nedělá rozdíl mezi mládětem nadějným a nebo nemocným.
Totéž je u březích samic spárkaté, která není pohyblivá
tak, jako ostatní zvěř a je tudíž snadnější kořistí. To
vše už věděli i naši předci a znali i vlastnost vlků
zabíjet více, než kolik nutně potřebují. Vlk propuká
lovecké vášni u snadné kořisti a vybije klidně celé
stádo , ač stačí smečce k zahnání hladu jeden kus.
Stejnou vlastnost má více druhů škodné (liška, kuna,
vydra)kdy uloví více, než zkonzumuje, když je lov snadný.
U lišky známe celý vypleněný kurník stejně, jako u kuny
celý kurník zardoušený a u vydry je známo plýtvání u
čerstvě vysazených ryb ze kterých konzumuje pouze to,
co ji nejvíc chutná a zbytek nechává jako pobytovou stopu.
Kamarádovi tak vyplenila vydří rodinka pstruhový rybníček
a zanechala mu zbytky ze pstruhů jako výsměch, že jim
poskytl nadmíru snadné kořisti.
...no když je kamarád blbej tak na to po zásluze doplatil :).

Ochranář v Bavorsku čelí vyšetřování za převoz mrtvého vlka z Česka
Agentura: Výskyt medvědů na Pelhřimovsku, Karlovarsku a Přerovsku se nepotvrdil
Monitoring potvrdil narození vlčích mláďat v několika oblastech ČR