Na Broumovsku vzplanula vatra proti návratu vlků
11.5.2019 02:00 | VERNÉŘOVICE
(ČTK)
Broumovsko je jednou z oblastí v ČR, kde se vlci v posledních letech usadili. Z hlediska výskytu vlků je součástí širšího území, jež zasahuje do Polska. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
"Velká spokojenost, účastní se 200 až 300 lidí. Přijeli i ze střední Moravy, Krušných hor i Prahy. Oheň je symbolem bezpečí, vzájemné spolupráce, ochrany lidí před šelmami. Chceme tím vyjádřit, že ne všichni obyvatelé venkova jsou nadšeni, že se vlci vrátili. Loni 10. května vzplály ohně na více než tisícovce míst po celé Evropě," řekl Havrlant.
Je jedním z nespokojených farmářů z Broumovska, kteří zažalovali stát. U českých soudů se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny, aby mohl být počet vlků snížen. U nižších soudních instancí neuspěli. "Nechceme porušovat zákon tím, že bychom vlka stříleli, je mimo naši představivost, jak to řešit. Nikdo nechce vlky vystřílet, ať jsou ale na území národních parků či vojenských újezdů, kde konflikt není takový a kde zájmy ochrany přírody převýší nad běžným životem. Chceme změnu zákona, aby vlci přestali být absolutně chráněni tak jako nyní," řekl Havrlant.
Podle něj škody způsobené vlky stoupají v řadě evropských zemích. I když stát v poslední době za mrtvá zvířata vyplácí náhrady v odpovídající výši, problém to neřeší, řekl. "V této hustě zalidněné, kulturní krajině nemá vlk své místo," řekl Havrlant.
Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko pro ČTK odmítl snižování počtu vlků kvůli redukci škod na zvířatech. Farmáři by podle něj stáda měli důsledně zabezpečit elektrickými ohradníky a pořídit si ovčácké psy.
"Zabití několika jedinců smečky vůbec nemusí vést ke snížení škod, možná právě naopak. Pokud se po Broumovsku pohybuje 15, deset, pět nebo jeden vlk, znamená to pro farmáře jediné, udělat stejně důsledné opatření, které vlkovi zabrání se ke stádům dostat. Ze zahraničí vím, že to funguje," řekl Kafka. Podle něj by redukce vlků na Broumovsku neměla smysl. "Počet vlků v zahraničí roste a je pravděpodobné, že by uvolněné místo dříve nebo později zaujali jiní, například z Polska," řekl Kafka.
Broumovsko je jednou z oblastí v ČR, kde se vlci v posledních letech usadili. Z hlediska výskytu vlků je součástí širšího území, jež zasahuje do Polska. Podle ochranářů v této části česko-polského pohraničí, kam spadá Broumovsko, Žacléřsko, polské Stolové, Javoří a Soví hory a lesní celky v okolí polského Walbrzychu, žije odhadem 15 vlků, přičemž na Broumovsku se pohybují vlci ze dvou smeček. Ochranáři předpokládají, že i letos na jaře vlci vyvedou mladé a pokud se jim bude dařit, je pravděpodobné, že se rozšíří i dál, třeba do Orlických hor.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Sl
Slovan
11.5.2019 17:11Já bych začal raději eliminovat tyhle "chovatele" a naopak podpořil ty pravé, kteří vědí, že vlk do naší přírody patří (na rozdíl od Havrlanta a spol.) a své ovce a jiná zvířata si umí zabezpečit... jak je to konec konců běžné v jiných zemích, kde se vlk vyskytuje.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
12.5.2019 09:09 Reaguje na SlovanJak ukazuje samotný článek (je to akce, plošná po celé Evropě), představují vlci (a další dravci) neřešitelný problém. Rozhodně neřešitelný dotacemi na neúčinné elektrické ohradníky (pokud by měly být účinné, musely by vlka zabít nebo alespoň těžce poranit).
Dravce vítají maximálně nějací profesionální pobírači dotací, kteří nemají k chovaným zvířatům žádný vztah (a jen uvítají peníze za jejich likvidaci vlky).
Prostě dravce vyhubili naši předkové naprosto správně - ti nemají v civilizované krajině co dělat. O jejich návrat usilují především pologramotní "panelákoví ekologové", jejichž vztah k přírodě je prakticky nulový.
Odpovědět
Dravce vítají maximálně nějací profesionální pobírači dotací, kteří nemají k chovaným zvířatům žádný vztah (a jen uvítají peníze za jejich likvidaci vlky).
Prostě dravce vyhubili naši předkové naprosto správně - ti nemají v civilizované krajině co dělat. O jejich návrat usilují především pologramotní "panelákoví ekologové", jejichž vztah k přírodě je prakticky nulový.
Sl
Slovan
12.5.2019 10:55 Reaguje na Jan ŠimůnekVšude, kde jsou vlci jsou u stád naprosto běžní pastevečtí psi. Stejně jako to bylo v minulosti i u nás. Že vlky a další dravce naši předci nesmyslně vyhubili je věc smutná, ale vlk se vrací tam, kde má své právoplatné místo, stejně jako medvěd, orel, rys a další dravci v naší přírodě. Otázkou je, zda pro vás je takové Švýcarsko také civilizovaná země... https://www.youtube.com/watch?v=RpbjE40PPsI
"Panelákový ekolog" žijící v CHKO Lužické hory (tedy v území, kde byl v loňském roce potvrzen výskyt vlka) - a do lesa se opravdu nebojím, spíše naopak. Jsem hrdý na to, že spolu semnou na onom území žije i vlk ;) Je to jako se zmijí nebo divočákem - lidé jako vy, nechodící do přírody déle než nahodinu za měsíc, věří fámám, že jsou tato zvířata nebezpečná a agresivní. Až jednou, možná, potkáte tato zvířata v reálu, zjistíte, že nejagresivnějším tvorem na této planetě je člověk ;)
Odpovědět
"Panelákový ekolog" žijící v CHKO Lužické hory (tedy v území, kde byl v loňském roce potvrzen výskyt vlka) - a do lesa se opravdu nebojím, spíše naopak. Jsem hrdý na to, že spolu semnou na onom území žije i vlk ;) Je to jako se zmijí nebo divočákem - lidé jako vy, nechodící do přírody déle než nahodinu za měsíc, věří fámám, že jsou tato zvířata nebezpečná a agresivní. Až jednou, možná, potkáte tato zvířata v reálu, zjistíte, že nejagresivnějším tvorem na této planetě je člověk ;)
JŠ
Jan Šimůnek
13.5.2019 08:28 Reaguje na SlovanSnůška agitátorských blábolů a nesmyslů:
To, že vlci (a další šelmy) jsou nebezpeční, ukazuje jasně spousta jimi zahubených domácích zvířat, ať už v profesionálních chovech, nebo u obyčejných soukromníků (kteří navíc podle současné legislativy nemají nárok na odškodnění).
Asi by tohle chtělo sudičské prostředí na způsob USA, kde by majitel strženého zvířete mohl požadovat od zavaděčů šelem kompenzaci psychické újmy (v desítkách milionů dolarů) s vysokou pravděpodobností vítězství u soudu.
Druhou věcí je, že škody na chovech by neměly být hrazeny ze státních peněz, tedy z kapes daňových poplatníků, ale z majetku organizací a jednotlivců, kteří sem ty šelmy tahají (a nebude-li stačit to, co sebere exekutor, tak je zavřít a nechat makat tak dlouho, dokud škodu nenahradí).
Odpovědět
To, že vlci (a další šelmy) jsou nebezpeční, ukazuje jasně spousta jimi zahubených domácích zvířat, ať už v profesionálních chovech, nebo u obyčejných soukromníků (kteří navíc podle současné legislativy nemají nárok na odškodnění).
Asi by tohle chtělo sudičské prostředí na způsob USA, kde by majitel strženého zvířete mohl požadovat od zavaděčů šelem kompenzaci psychické újmy (v desítkách milionů dolarů) s vysokou pravděpodobností vítězství u soudu.
Druhou věcí je, že škody na chovech by neměly být hrazeny ze státních peněz, tedy z kapes daňových poplatníků, ale z majetku organizací a jednotlivců, kteří sem ty šelmy tahají (a nebude-li stačit to, co sebere exekutor, tak je zavřít a nechat makat tak dlouho, dokud škodu nenahradí).
Miroslav Vinkler
11.5.2019 17:38Nejsem přesvědčen, že každá introdukce provedená AOPK nebo s jejím souhlasem, je smysluplná.
Mně třeba vydra komplet dvakrát vybrala ryby z jezírka u domu. Jesetery,koi kapry, ale i další běžné ryby. Škoda cca 3500 Kč, a to dvakrát po sobě. A to v urbanizovaném území.
Problém je v tom, že vám nikdo škodu nenahradí-nemáte chov ryb jako živnost .
Pokud se stát rozhodne k introdukci ,musí nastavit i pravidla kdo a v jakém rozsahu odpovídá za vzniklou škodu. A taky ji nahradí.
Tato absence pravidel pak vede k tomu, že právo vezmou do ruk postižení. Pak se střílí,tráví a chytá do pastí. To je druhý nežádoucí extrém.
A i když to máte jako živnost, pak si musíte uběhat nohy po úřadech, a dostanete pakatel.
Kdyby do 30ti dní poté co chovateli na Broumovsku roztrhají vlci plemenné ovce , dostal postižený na účet plnou cenu nebo přijel valník s náhradními kusy ovcí , byl by klid.
Pak se podívejte na současnou mapu ČR a její fragmentaci. Poté se zamyslete nad úbytkem biodiverzity, zejména hmyz, obojživelníci,plazi, drobní opeřenci, koroptve,bažanti, zajíci... A to se nebavím o flóře,která je na tom stejně.
Neměli bychom zachránit alespoň tohle, než zpětně vysazovat do kulturní krajiny vlky,medvědy apod?
Odpovědět
Mně třeba vydra komplet dvakrát vybrala ryby z jezírka u domu. Jesetery,koi kapry, ale i další běžné ryby. Škoda cca 3500 Kč, a to dvakrát po sobě. A to v urbanizovaném území.
Problém je v tom, že vám nikdo škodu nenahradí-nemáte chov ryb jako živnost .
Pokud se stát rozhodne k introdukci ,musí nastavit i pravidla kdo a v jakém rozsahu odpovídá za vzniklou škodu. A taky ji nahradí.
Tato absence pravidel pak vede k tomu, že právo vezmou do ruk postižení. Pak se střílí,tráví a chytá do pastí. To je druhý nežádoucí extrém.
A i když to máte jako živnost, pak si musíte uběhat nohy po úřadech, a dostanete pakatel.
Kdyby do 30ti dní poté co chovateli na Broumovsku roztrhají vlci plemenné ovce , dostal postižený na účet plnou cenu nebo přijel valník s náhradními kusy ovcí , byl by klid.
Pak se podívejte na současnou mapu ČR a její fragmentaci. Poté se zamyslete nad úbytkem biodiverzity, zejména hmyz, obojživelníci,plazi, drobní opeřenci, koroptve,bažanti, zajíci... A to se nebavím o flóře,která je na tom stejně.
Neměli bychom zachránit alespoň tohle, než zpětně vysazovat do kulturní krajiny vlky,medvědy apod?
11.5.2019 23:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlasím s Vámi.
Jenže je tu problém, že v naší republice se věci berou ze špatného konce, nebo se řeší 5 minut po 12. Např. problém se suchem chtějí naši mocipáni vyřešit stavbou přehrad, kůrovcová kalamita zaskočila školkaře, kteří mají nedostatek sazenic cílových listnáčů, natož pak sazenic přípravných dřevin. Skoro bych se vsadil, že podobně budou zaskočeni i zpracovatelé, až "dojde" smrk.
O neuspokojivém stavu krajiny a úbytku drobné zvěře a hmyzu se ví, ale dotace v zemědělství jsou nastaveny tak, že to jde dál do kopru. Nápravná opatření, jako zakládání prvků ÚSES nebo revitalizace říčních ekosystémů se sice realizují, ale podstatně pomaleji, než probíhalo ničení krajiny.
Odpovědět
Jenže je tu problém, že v naší republice se věci berou ze špatného konce, nebo se řeší 5 minut po 12. Např. problém se suchem chtějí naši mocipáni vyřešit stavbou přehrad, kůrovcová kalamita zaskočila školkaře, kteří mají nedostatek sazenic cílových listnáčů, natož pak sazenic přípravných dřevin. Skoro bych se vsadil, že podobně budou zaskočeni i zpracovatelé, až "dojde" smrk.
O neuspokojivém stavu krajiny a úbytku drobné zvěře a hmyzu se ví, ale dotace v zemědělství jsou nastaveny tak, že to jde dál do kopru. Nápravná opatření, jako zakládání prvků ÚSES nebo revitalizace říčních ekosystémů se sice realizují, ale podstatně pomaleji, než probíhalo ničení krajiny.
JŠ
Jan Škrdla
11.5.2019 23:53 Reaguje naPředchozí komentář je můj, nějak mě to zapomnělo podepsat.
Odpovědět
MM
Milan Milan
12.5.2019 09:47To je legrace? Vlk do naší přírody nepatří a pochopili to již naši předkové před 250 lety. A nejde jen o hmotné škody, penězi nejde zaplatit letitá myslivců, nebo práce chovatelů hospodářských zvířat, ale i bezpečná sportovní, turistická, houbařská pohoda v lesích.. Naše krajina je malá a přesídlená druhem homo sapiens a vysokým chovem hospodářských zvířat a nemůže být volným výběhem pro nezvladatelné dravce mezi něž vlk, nebo i medvěd nepochybně patří.....
Odpovědět
JM
Josef Mozek
13.5.2019 17:16Chovy ovcí atd. postupně utlumit. Žádný normální podnikatel nežije z dotací, proč tedy zrovna chovatelé ano ? Pastviny nechat zarůst čímkoliv, pro přírodu a klima lepší než vyžrané holiny.
Vlk je přirozená součást přírody, za zabití jeho i jiného divokého zvířete by měly být vysoké tresty.
Odpovědět
Vlk je přirozená součást přírody, za zabití jeho i jiného divokého zvířete by měly být vysoké tresty.
JŠ
Jan Šimůnek
14.5.2019 09:34 Reaguje na Josef MozekMáme zde kulturní krajinu, do níž vlk rozhodně nepatří. Pastva paradoxně pomáhá řadě ohrožených rostlinných druhů, které na jiných typech ploch mizí. Vlk zde prostě nemá co dělat, jeho návrat je jen kapric pár zelených bezmozků, které by bylo třeba učinit ekonomicky a trestně odpovědnými za škody, které vlci nadělají. A do všech důsledků, včetně exekuce všeho majetku a dlouhodobého pobytu v donucovacích pracovnách, kde by na škody, způsobené jejich miláčky, byli umísťováni.
Odpovědět
mr
14.5.2019 11:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Šimůnku, vy jste zrovna teda ten pravý, kdo bude určovat, jestli vlk do středoevropské krajiny patří nebo nepatří. Mozek to vystihl naprosto přesně. Jen jsem čekal, kdo s tím přijde. Vám by měly být dány k osobní úhradě ty miliardové škody na lesporostech, abyste se už z té hlouposti probral. Jestli ovčáci nejsou schopni si zabezpečit stádo, tak ho nemají chovat a ať jdou dělat něco, čemu rozumí - jestli něco takového existuje. A dávat dotace mnohdy na výrobu Sahary je už fakt zhůvěřivost. Naše území bylo původně celé pod lesem a jestli budou chtít občané vodu, bude asi nutné co nejvíce lesa vrátit. Jednoduše pro vás - zabezpečení dostaku vody a udržování nesmyslných pastvin jdou proti sobě.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
14.5.2019 14:41 Reaguje na1. V současné době rozloha lesů spíše narůstá (na to existují vcelku exaktní studie).
2. Miliardové škody na lesoporostech způsobují myslivci tím, že si dělají z cizích lesů soukromé prasečáky (případně odchovny srnců a jelenů). Cesta není v "návratu dravců", kteří jsou navíc i v opravdové divočině z hlediska redukce stavu těchto zvířat naprosto nezajímaví, ale v návratu hospodaření s lesy (včetně zvěře) do rukou jejich majitelů. Současný stav, kdy myslivecká sdružení mají lesy v podstatě "znárodněné" a hospodaří v nich bez ohledu na zvěří způsobené škody (a majitel lesa jejich činnost nemůže nijak ovlivnit), je v podstatě neúnosný.
3. Stáda jistě zabezpečit jde, ale promítne se to do ceny výrobků (od vlny přes sýry až po maso). Nebo se budou škody plošně kompenzovat z daní všech lidí, včetně tech, co "návrat divočiny" nepodporují.
Ideální by bylo referendum. Pokud by dopadlo špatně pro vlky a další škodnou, tak ji prostě vystřílet, vychytat do pastí, vytrávit.
Odpovědět
2. Miliardové škody na lesoporostech způsobují myslivci tím, že si dělají z cizích lesů soukromé prasečáky (případně odchovny srnců a jelenů). Cesta není v "návratu dravců", kteří jsou navíc i v opravdové divočině z hlediska redukce stavu těchto zvířat naprosto nezajímaví, ale v návratu hospodaření s lesy (včetně zvěře) do rukou jejich majitelů. Současný stav, kdy myslivecká sdružení mají lesy v podstatě "znárodněné" a hospodaří v nich bez ohledu na zvěří způsobené škody (a majitel lesa jejich činnost nemůže nijak ovlivnit), je v podstatě neúnosný.
3. Stáda jistě zabezpečit jde, ale promítne se to do ceny výrobků (od vlny přes sýry až po maso). Nebo se budou škody plošně kompenzovat z daní všech lidí, včetně tech, co "návrat divočiny" nepodporují.
Ideální by bylo referendum. Pokud by dopadlo špatně pro vlky a další škodnou, tak ji prostě vystřílet, vychytat do pastí, vytrávit.
Hu
Hunter
15.5.2019 09:48 Reaguje na Jan ŠimůnekSákryš, tady je to úplný Mozkový trust, takový malý think tank odborníků, Mozek specialista na balistiku, smrkolesník náčelník Pevný kramflek, specialista na zajíce a Šimůnek, odborník na myslivost :-). Možná byste měli společně vystupovat v cirkuse nebo v nějaký TV show, určitě by to mělo úspěch, idioti vždycky pobaví :-).
Odpovědět
mr
15.5.2019 11:45 Reaguje na Hunter
Aniž bych chtěl obhajovat Šimůnkovy hlouposti, tak jste skromně zapomněl, že největší vodborník na zajíce jste přece vy sám - vy totiž dokážete rozpoznat pohlaví u zajíců i běhajích po poli při honě, čímž jste tehdy lidi znalé zaječí zvěře docela hezky pobavil. Já to dovedu leda tipovat tak 50 na 50.
Odpovědět
Hu
Hunter
15.5.2019 12:07 Reaguje naAle jděte náčelníku pevný kramfleku, vždyť jste vyšiloval jakto že myslivci nepoznají pohledem pohlaví u zajíce. Dokud jsem vám nevysvětlil, že na tom vůbec nezáleží a když se nasčítá 300 zajíců, tak vzhledem k poměru pohlaví 1:1 je to cca 150 zajíců a cca 150 zaječek. Tak tady teď nezkoušejte chytrovat, když do tý doby jste věděl pěkný kulový.
Odpovědět
mr
15.5.2019 23:41 Reaguje na Hunter
Vážený vodborníku na zajíce a nejedovatost Pb - a kde berete pořád tu jistotu s tím poměrem pohlaví 1 k 1??? To jste je tak nasčítali na poli? A pak vypočítali koeficientem přírůstek a na podzim zjistili, že všechno to myslivecko-hospodářské mudrování bylo na h..no. Já ty vaše myslivecké číčoviny totiž znal už v době, kdy jste možná ještě vy tahal kačera a leda jsem čekal, kdy s těmi nesmysly vylezete, protože mi bylo hned jasné, že o zajících nic moc nevíte. Dokonce jsem už dávno několikrát i ostatním prakticky dokázal, že jsou to skutečně leda myslivecké hlouposti. Jenže pověry jsou u někoho dogmatická pravda, stejně jako v náboženství. V praxi ale skutek utek. A vy prostě patříte mezi tyto jednoduché osoby, neboť jste předvedl, že vám stačí k poznání to, co "říkali vždy staří myslivci".
Odpovědět
Hu
Hunter
16.5.2019 09:12 Reaguje naMilý náčelníku pevný kramfleku, už při předešlé diskuzi na toto téma jsem vám uváděl publikované výsledky vědeckých prací, které se touto problematikou zabývají a poměr pohlaví u zajíců 1.1 dostatečně prokazují. Autory těchto publikovaných dat nejsou myslivci, ale biologové a zoologové. Takže myslivci si nic nevymysleli. U každého živočišného druhu se během dlouhého vývoje vytvořil takový poměr pohlaví, který je odpovídající pro zachování druhu a představuje reprodukční činitel (jeden z mnoha). Chápu, že to je pro člověka s nižším IQ těžko pochopitelné a pod jeho rozlišovací schopnost (i když je to bez problémů schopen pochopit i průměrný žák druhého stupně základní školy), takže ve vašem případě je jakékoliv vysvětlování zcela zbytečné. Felix Holzmann měl své scénky, na rozdíl od vás, postavené na tom, že idiota jen napodoboval, vy nic napodobovat nemusíte.
Odpovědět
mr
16.5.2019 11:41 Reaguje na Hunter
Milý vodborníku na zajíce a nejedovatost Pb - už minule jsem vám na tyto vaše nesmysly odpověděl, že jsem si měl možnost několikrát tato dogmata ověřit v praxi osobně a nikdy mi to tak nevycházelo, jak udáváte. Proto si dál žijte ve své víře, ale laskavě mi ji nevnucujte a neblbněte tu takovými hloupostmi neznalé čitatele. Je snad už 21. stol. Luděk Sobota, na rozdíl od vás, si na blba v těch jeho filmech leda hrál ...
Odpovědět
Hu
Hunter
16.5.2019 12:00 Reaguje naZvláštní, že těm, co se tím živí profesionálně a mají vzdělání v oboru biologie a zoologie to tak vyšlo opakovaně a ve více zemích. Holt všichni jsou mimo, jen MR je letadlo :-). Tyhle vaše bláboly už jsou víc než směšné.
Odpovědět
mr
17.5.2019 00:31 Reaguje na Hunter
Směšný jste především vy, i s celým mysliveckým plánováním, se stoprocentní dohledatelností požebračené zvěře a obhajobou Pb, prý že není jedovaté pro ptáky. Ani ten vámi vzpomenutý Holzmann nepřipravil takovou taškařici. Jste prostě komik.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.5.2019 09:47 Reaguje naUž zase lžete až se vám od huby práší náčelníku pevný kramfleku (což není nic překvapujícího, protože nic jiného neumíte). Nikdy jsem nikde nepsal nic o tom, že Pb není pro ptáky jedovaté, pouze jsem uvedl, že u savců oproti ptákům, je vnímavost na intoxikaci Pb výrazně nižší. Umíte jen lhát jako každý zachraňbrouk a ekologista, nic víc.
Odpovědět
mr
17.5.2019 11:57 Reaguje na Hunter
Lžete vy - v článku o pokusu zakázat Pb-broky jsem to já přivítal, vy jste byl zásadně proti a tvrdil jste, že je prakticky Pb neškodné, cit."Olovem se střílí zvěř asi tak 300 let a nikdo se neotrávil." a zlehčoval jste i mé odkazy na články o otravách kondorů, cit.:"Ty pohádky o tom, jak na kadáver přiletí dravec a chudák malej spolkne kus olova ze střely, která fragmentovala, to už je velký sci-fi. Asi tak jako s tím kondorem. Kalifornie zakázala olověné střelivo a kondoři mají v sobě Pb furt." Taky jste tu ještě psal nesmysly, jak při lovu zaječky zůstávají na pekáči, zatímco zajíci vybíhají daleko před lovci, což jsem vám označil za starou mysliveckou báchorku. Jste leda obyčejný bouchal, co se klepe, aby vám stát toho ujetého koníčka nějak dál nezkomplikoval.
Odpovědět
Hu
Hunter
17.5.2019 12:38 Reaguje naOlovem se střílí asi tak 300 let, nikdo z lidí konzumujících zvěřinu se neotrávil. U kondorů v Kalifornii nedocházelo k otravám olovem, protože po lovcích žádné kadávery s obsahem olova nezůstávaly, ale pak zachraňbrouci začali kupovat vyřazený skot a stříleli to brokovnicema hrubými broky, aby chudáky kondory nakrmily a z toho pocházely otravy kondorů Pb. Kromě kognitivních poruch paměti asi trpíte taky neschopností porozumět psanému textu. Ve vašem případě beze zbytku platí "bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na jatka".
Odpovědět
mr
18.5.2019 14:40 Reaguje na Hunter
Ještě, že jste nám to tu odborně po myslivecku objasnil: tak ty otravy Pb-broky mají na svědomí vlastně ochránci kondorů, jež je tam přikrmovali, aby co nejméně hrozilo jejich otrávení olovem z postřílené a nedohledané zvěře. Proto teda stříleli ten vyřazený skot olovem, zatímco po lovcích lovících tam zvěř také olovem však žádné olovo nezbylo, neboť ti si z těch postřelených a nedohledaných kusů to Pb vždy poctivě vysbírali nebo se to Pb z těch postřílených a nedohledaných kusů vždy samo, asi dobrovolně a iniciativně, vrátilo zpět k těm střelcům.
Škoda jen, že to Pb u nás jaksi zůstává v těch postřílených a nedohledaných kusech zvěře a tyto kádavery jsou pak smrtelnou návnadou pro např. dravce a sovy, jelikož to Pb začíná působit velmi rychle po jeho pozření a ti ptáci ho nejsou schopni vyvrhnout. Takový pták většinou po nakrmení odlétá na klidné místo někam do lesa - nocoviště, ale druhý den už není schopen z důvodu pokročilé otravy Pb odlétnout a celkem brzy i hyne.
Jen tak dál. Jsem rád, že to tu zůstane napsané, aby si i ostatní mohli o celé té "krásné" myslivosti udělat svůj obrázek. Jste prostě ještě větší komik, jak byl svého času ten vámi vzpomenutý Holzmann, jež chtěl leda bavit lidi. Vy tu ale mlžíte, abyste zakryl tu skutečnou nechutnou realitu myslivosti.
Odpovědět
Škoda jen, že to Pb u nás jaksi zůstává v těch postřílených a nedohledaných kusech zvěře a tyto kádavery jsou pak smrtelnou návnadou pro např. dravce a sovy, jelikož to Pb začíná působit velmi rychle po jeho pozření a ti ptáci ho nejsou schopni vyvrhnout. Takový pták většinou po nakrmení odlétá na klidné místo někam do lesa - nocoviště, ale druhý den už není schopen z důvodu pokročilé otravy Pb odlétnout a celkem brzy i hyne.
Jen tak dál. Jsem rád, že to tu zůstane napsané, aby si i ostatní mohli o celé té "krásné" myslivosti udělat svůj obrázek. Jste prostě ještě větší komik, jak byl svého času ten vámi vzpomenutý Holzmann, jež chtěl leda bavit lidi. Vy tu ale mlžíte, abyste zakryl tu skutečnou nechutnou realitu myslivosti.
Dz
Dzejn
14.5.2019 15:42Proč se řeší kompenzace škod způsobených vlky? Když přijde nějaký jiný ničící vliv přírody (voda, požár), tak to také kompenzuje stát?
Odpovědět
