https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-frontove-linii-mezi-lidmi-a-slony-v-indii
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na frontové linii mezi lidmi a slony v Indii

20.8.2018 00:35 | HEGGOVE (ČTK)
Osídlení v Indii, jejíž počet obyvatel (1,24 miliardy) neustále roste, se stále více rozšiřuje do přírodních oblastí, kde byli dosud pány sloni. / Ilustrační foto
Osídlení v Indii, jejíž počet obyvatel (1,24 miliardy) neustále roste, se stále více rozšiřuje do přírodních oblastí, kde byli dosud pány sloni. / Ilustrační foto
Foto | chem7 / Flickr.com
Jógéš měl sotva čas uvědomit si, jaké nebezpečí mu hrozí. Tohoto zaměstnance kávové plantáže na jihu Indie ušlapal divoký slon, kterého znervóznily výbuchy petard, jejichž cílem bylo ho zaplašit, napsala agentura AFP. "Všechno se stalo tak rychle. Slon se náhle vynořil z křovin, ušlapal ho a zmizel," popisuje mladší bratr Giríš onen osudný den z loňského prosince.
 

Osmačtyřicetiletý muž, otec dvou dětí žijící v jihoindickém státě Karnátaka, tak rozšířil řady Indů, které každoročně sloni usmrtí.

Osídlení v Indii, jejíž počet obyvatel (1,24 miliardy) neustále roste, se stále více rozšiřuje do přírodních oblastí, kde byli dosud pány sloni. To způsobuje škody na obou stranách. Platí za to totiž nejen lidé, ale také sloni. V posledních osmi letech jich zahynulo na 700. Někteří byli zabiti elektrickými ohradami, otráveni nebo ubiti. Jiní zahynuli při střetu s vozidly přetínajícími jejich migrační trasy.

V tomto boji leží Karnátaka, kde žije přes 6000 slonů, tedy 20 procent této populace v Indii, na frontové linii.

"V poslední době každoročně sloni zabijí 30 až 40 lidí," zdůrazňuje C. Džajarám, představitel úřadu pro volně žijící zvířata v Karnátace.

Indické úřady podobně jako většina těch, kdo jsou nějakým způsobem zataženi do této složité situace, nevědí, jaké kroky podniknout.

"Je velmi obtížné uniknout demografickému tlaku a rozvoji," říká vysoce postavený vládní úředník, který nechce být jmenován. "Nemáme řešení, musíme se učit žít s touto skutečností," dodává.

V Karnátace lesní strážci odchytávají problematické slony, jichž je stále více, a odvážejí je do tábora v Dubare. Jeho zaměstnanec J. C. Bháskar přirovnává tábor k vězení, ale ve skutečnosti jde spíše o převýchovné centrum pro slony, kteří však odsud již nevyjdou.

"Připravíme ohradu ještě předtím, než jsou pochytáni, rozložíme seno a odejdeme. Pak jim necháme nějaký čas k odpočinku a začínáme je krotit," vysvětluje.

Jeden z obyvatel tábora Súrja usmrtil Jógéše a ještě dalšího muže. Mohutné zvíře s velkými kly má nohu spoutanou řetězem, aby neuprchlo.

Sloni v táboře, jichž je 28, přitahují turisty, kteří se baví tím, že se od nich nechávají postříkat vodou.

Všichni místní činitelé i ochránci zvířat však přiznávají, že takový tábor není vhodným řešením.

Jedinou účinnou metodou, jak zabránit střetu člověka se slonem, je podle Vinóda Krišnana z nevládní organizace na ochranu přírody šíření informací.

"Všechno se již vyzkoušelo, ale bezúspěšně. Včetně příkopů, ohrad či plotů nabitých elektřinou a petard," říká.

"Jak vidíte, žádná fyzická bariéra slony nezastaví," ukazuje pozůstatky ohrady, která měla chránit kávovou plantáž.

Jeho organizace zdokonalila systém umožňující vesničanům signalizovat slona a lépe se mu vyhnout. "Instalovali jsme podél hlavních cest, kudy sloni chodí, výstražné panely a pomocí e-mailů informujeme o přítomnosti slonů. Tím se podstatně snižuje riziko setkání člověka se slonem," říká.

Tato opatření jsou možná díky tomu, že v posledních letech v Indii vzrostl počet chytrých telefonů a poplatky za internet jsou jedny z nejnižších na světě.

Více než půl roku po smrti bratra Giríš nadále vídá stáda slonů poblíže plantáže, kde pracuje. "Nic se nezměnilo," konstatuje zatrpkle. "Vesničané nemohou udělat nic jiného, než že je odeženou, ale oni se zase vrátí, protože stejně jako my nemají kam jít," dodává.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist