https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-indoneskych-ostruvcich-zoologove-objevili-dva-nove-druhy-ptaku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na indonéských ostrůvcích zoologové objevili dva nové druhy ptáků

30.4.2019 00:25 (ČTK)
Přírodovědci identifikovali na jednom z indonéských ostrovů dva nové druhy ptáků - kruhooček.
Přírodovědci identifikovali na jednom z indonéských ostrovů dva nové druhy ptáků - kruhooček.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přírodovědci identifikovali na jednom z indonéských ostrovů dva nové druhy ptáků - kruhooček. Tým profesorky Nicoly Marplesové svůj poznatek publikoval v odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.
 

První druh nese název kruhoočko Wakatobi. Ornitologové tyto opeřence původně považovali za poddruh kruhoočka druhu Zosterops, ukázalo se ale, že jde o druh samostatný. Druhý nováček v říši ptáků dostal jméno Wangi-wangi a odborníci zjistili, že jeho nejbližší příbuzný žije 3000 kilometrů daleko. Wangi-wangi je tedy podle nich jediný přeživší druh z kdysi rozšířené ptačí populace.

Charakteristickým znakem pěvců Wakatobi a Wangi-wangi, stejně jako je tomu u ptáků téhož rodu, je bílý kruh kolem očí ohraničený při dolním okraji černou linkou a zelené peří na křídlech a ocasu. Navzájem se liší barvou peří na bříšku - Wangi-wangi je má zelené, zatímco Wakatobi bílé.

Oba ptáci patří k druhu kruhooček rodu Zosterops, což je vedle ryb cichlid nejrychleji se rozvíjející skupina obratlovců na Zemi.

"Kruhoočko Wangi-wangi se nachází jenom na ostrově Wangi-wangi, Wakatobi na souostroví Wakatobi, které leží u pobřeží ostrova Sulawesi," sdělil jeden z účastníků výzkumu Darren O'Connell.

Podle O'Connella je hádankou, jak se někteří ptáci, kteří mohou snadno přeletět z ostrova na ostrov, usadí na jediném a vyvinou se v samostatný druh. Ptáci rodu Zosterops se v oblasti indonéských ostrovů vyvíjejí dva miliony let. Dosud bylo na území od Afriky po Indonésii identifikováno 96 druhů kruhooček. Wakatobi se od populace na Sulawesi oddělil asi před půl milionem let.

Původ Wangi-wangi je záhadnější. "Jeho nejbližší příbuzní se nacházejí na 3000 kilometrů vzdálených Šalamounových ostrovech. Je zřejmě nejstarší větví příbuzenstva kruhooček, jež v minulosti kolonizovala Sulawesi a postupně na území s výjimkou Wangi-wangi vyhynula," soudí O'Connell.

Marplesová se zoology z Irska a Indonésie dva nové druhy identifikovala pomocí moderních metod - posoudili genetické a morfologické rozdíly a také odlišnosti zpěvu. "Zpěv Wakatobi se zásadně liší od zpěvu jeho nejbližších příbuzných na Sulawesi. Tyto rozdíly rozhodují o způsobu lákání partnerů, takže jestliže ptačí populace zpívá odlišně, nepáří se s ostatními a vytváří vlastní skupinu," vysvětlil O'Connell.

Marplesová řekla, že způsob zpěvu se váže na genetické rozdíly mezi ptačími koloniemi. "Když se některý druh izoluje na ostrově, adaptuje se na tamní zdroje. Wakatobi je tělesně menší než kruhoočka z hlavního ostrova. Menší ptáci zpívají ve vyšší tónině a mají širší rejstřík tónů. Takže fyzická adaptace na život na souostroví Wakatobi vedla také ke změně zpěvu, což zajišťuje, že se nemísí s příbuznými z hlavního ostrova, i když na souostroví přeletí," sdělila zooložka.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist