https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-lepsi-vyuziti-slunecni-energie-ziskal-cesky-vedec-z-akademie-ved-2-500-000-eur
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na lepší využití sluneční energie získal český vědec z Akademie věd 2 500 000 eur

14.10.2019 14:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Laboratoř Mikrobiologického ústavu.
Laboratoř Mikrobiologického ústavu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mikrobiologický ústav AV ČR
Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní soutěži o granty ERC Synergy získal pro své pracoviště jednu z nejštědřejších podpor, které kdy český vědec získal: 2 500 000 eur. Informuje o tom Akademie věd ČR.
 

O fotosyntéze se učí žáci na základní škole, ale málokdo do hloubky chápe, co všechno tento proces vlastně ovlivňuje. Energie slunečního záření je důležitá nejen pro vývoj kyslíku, který dýcháme, ale také pro tvorbu biomasy, kterou využíváme jako jídlo, krmivo i zdroj energie. Rostliny, řasy a sinice však dokážou absorbovat pouze část této energie a během fotosyntézy u nich dochází k energetickým ztrátám. Kromě toho světlo neustále poškozuje jejich fotosyntetický aparát.

Pokud by se vědcům podařilo zlepšit způsob, jakým rostliny a další organismy pohlcují energii, aby ji dokázaly efektivněji využít, a staly se více odolnější proti světelnému poškozování, znamenalo by to velké změny pro lidstvo. Mohla by se zlepšit produkce jídla i energie, ale také pohlcování oxidu uhličitého na Zemi. Konkrétní dopad je v získání zemědělských plodin s vyššími výnosy i za stresových podmínek, což je potřeba právě v době měnícího se světového klimatu. Příkladem je také větší produkce biomasy pro oblast biopaliv, a to prostřednictvím mikrobiálních buněčných továren.

Josef Komenda se stal řešitelem za Českou republiku a na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s Dariem Leisterem z univerzity v Mnichově, který se zaměřuje na regulaci fotosyntézy u rostlin. Třetím řešitelem je Neil Hunter, profesor biochemie na universitě v Sheffieldu, specialista na bakterie, které provádějí zvláštní typ fotosyntézy: během ní se nevyvíjí kyslík. Tito vědci, kteří patří mezi špičky fotosyntetického výzkumu na světě, získali každý pro své pracoviště v rámci šestiletého grantu ERC Synergy 2 500 000 eur. Všichni používají širokou škálu přístupů, které sahají od molekulární biologie, genetiky, fyziologie, biofyziky až po syntetickou a strukturní biologii. Ve výzkumu budou kombinovat různé části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů, aby získali nové, účinnější, produktivnější a odolnější fotosyntetické organismy.

Vedoucí laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu Josef Komenda se zaměřuje na skládání fotosyntetických komplexů proteinů s pigmenty, které hrají důležitou roli ve využití sluneční energie.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

15.10.2019 09:02
Jestlipak si ekologové uvědomují, že pokud z tohoto projektu něco vypadne, tak to bude fuj - fuj! GMO?
Odpovědět
ji

21.10.2019 14:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud je mi známo, tak proti GMO potravinám se protestuje především z důvodu navázání na firmu Monsanto a ten účel, za kterým kukuřici a sóju "vyrobili". Tedy proto, aby ty rostliny snesly enormní postřiky Rondupem, který firma Monsanto vyrábí. To je ten základní problém - GMO potraviny se pěstují s enormní zátěží pro půdu a s negativními důsledky v podobě rezudií glyfosfátu, které mají například i negativní vliv na metabolistmus vitaminu D v těle člověka. Nemluvě o zásadních problémech s vytěsňováním domácích pěstitelů v zemích třetího světa a dožadování se licenčních poplatků, když se jim tam "náhodou" GMO pozměněná odrůda objeví. Doporučuji se na důsledky, jak je GMO dnes používáno, podívat.

Pokud bude GMO používáno rozumně a přínosně, nemyslím, že by proti tomu něco zásadního ekologové měli.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist