Na místě kostela u Blšan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů

Na místě zaniklého kostela sv. Václava v Blšanech u Podbořan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů. Jejich vztyčení předcházel podrobný archeologický průzkum na poli, kde stával kostel s pohřebištěm. Archeologové doložili, že svatováclavské poutní místo tam bývalo už na konci 14. století a patří mezi nejstarší v Čechách. Společenstvo pro památky Podbořanska slavnostně zpřístupní prostor a odhalí sochu sv. Václava v sobotu 27. září, řekl archeolog a zástupce spolku Vojtěch Peksa. Svatého Václava připomínala dlouhou dobu u Blšan kaple. Tradovalo se, že jedna její zeď stojí tam, kde kdysi býval kostel. V roce 2018 hluboká orba vynesla na povrch stovky úlomků kostí z původního hřbitova. "Ukázalo se, že půdorys kostela je zhruba 20 metrů vzdálen od kaple. V roce 2022 jsem začali uvažovat o tom, že je to natolik zajímavé místo pro region, že je škoda ho nechat jako pole," uvedl Peksa.

Spolek se spojil s církví, které pozemek patřil, a vznikla dohoda na úpravě lokality tak, aby práce na poli nenarušovaly hroby. Loni na podzim se uskutečnil archeologický průzkum. Nálezy odborníci zpracovávají. "Jeden hrob jsme nechali datovat radiokarbonovou metodou. Ukázalo se, že je z počátku 13. století," uvedl Peksa. Z místa pochází i několik dřívějších nálezů šperků.

Novou podobu poutního místa navrhl architekt Jiří Vaníček. Sloupy, které upomínají na sepětí regionu s pěstováním chmele, daroval jeden z místních chmelařů. Celá realizace stála podle Peksy kolem 400 000 korun, přispěli dárci. Dřevěný kostel dokládají písemné prameny na konci 14. století. Přestavěn byl později na kamenný a následně se gotický svatostánek změnil v barokní. Kostel setrval jako poutní až do konce 18. století.

---

reklama

---