Na Moravě se po 70 letech objevila vzácná potáplice
Domovinou tohoto vodního ptáka je arktické pobřeží Ruska a Severní Ameriky, zimu přežívá na norském pobřeží a živí se výhradně lovem ryb. V západní Evropě se objevují ojedinělé kusy, ve střední Evropě se vyskytne zcela výjimečně.
Na Nových Mlýnech ho ornitologové zpozorovali 29. prosince nedaleko Dolních Věstonic, nyní tento nezvyklý druh přitahuje odborníky i laickou veřejnost, a to i ze Slovenska.
Jedná se totiž o teprve pátý zaznamenaný výskyt potáplice žlutozobé v České republice. Za posledních 100 let se u nás vyskytla pouze čtyřikrát a to v roce 1935 na Pardubicku, v roce 1942 v Roudnici nad Labem a u Lobodic na střední Moravě. Poté se po více než třiceti letech objevila v roce 1976 na Labi v Děčíně a v roce 1996 ve Skochovicích v Královéhradeckém kraji.
Potáplice je o něco větší než husa, váží čtyři až šest kilo, výborně se potápí až do desetimetrové hloubky. Výrazný světlý zobák drží šikmo vzhůru, což ji odlišuje od potáplice lední. V posledních 100 letech byla v Česku zaznamenána pouze čtyřikrát, naposledy v roce 1996 ve Skochovicích na Královéhradecku.
reklama
Dále čtěte |
Střimická výsypka se mění na ptačí ráj. Ornitologové tu obnovili ovocný sad a založili louky
Proč luňáci v Evropě stále hynou
Mláďata letos vylétla z více než 830 hnízd čápů bílýchOnline diskuse
Spíš by to měl být výskyt - 4. 1. 2013 - V.J.Nevím kdo tu toeretizuje :-) A věta "Aby se ten živočich zaplísnil, musel by tu zůstat prakticky až do léta." toeretizování ovšem je, a špatné.Tentokrát píšu z vlastních zkušeností - jeden konkrétní příklad byl výskyt racka šedého v ČR, tj. druhu extrémního severu, který na základě výsledků pitvy zemřel na infekci plísní druhu Aspergilus, která proč člověka ani naše druhy ptáků není infekční, podle odborníků, se kterými jsem mluvil nešlo zdaleka o prvního takto u nás zemřelého arktického migranta, mimo jiné se to týká i potáplic (ne žlutozobé, ale na severu jsou i další druhy, které zaletují až k nám - a častěji). Takže pokud nejde o komplot parazitologů proti Šafaříkovi, bude to nejspíš pravda. :-) Racek šedý zcela konkrétně byl u nás od ledna a vzhledem k biologii druhu se v prostoru střední Evropy sotva pohyboval dřív jak od října. Inkubační doba plísňových onemocnění samozřejmě ani zdaleka není tak dlouhá, jak naznačujete, tj. půl roku. Dostane prostě infekční dávku a po krátké inkubační době onemocní - a nebo taky ne, záleží mj. na imunitě, celkovém zdravotním stavu, fyzickém stavu (vysílení vs. normální stav) aj., stejně jako u jakékoliv jiné choroby. Že se na vysokém severu vyskytuje mnohem míň chorob než v jižnějších zeměpisných šířkách - a nemusí jít zrovna o tropy - je snad jasné. Tvrdí-li mi odborník, že infekce houbou druhu Aspergillus je zdaleka nejčastější příčinou úmrtí u nás se vyskytnuvších arktických druhů ptáků, z důvodů jaké jsem napsal v předchozí zprávě, nemám důvod mu nevěřit. |
