Na Pastvisku u Lednice byl proti komárům a muchničkám použit selektivní přípravek
Použití prostředků proti komárům je také jedním z dotazů, které se často objevují v souvislosti s přípravou vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok. "Jejich použití je v I. a II. zóně CHKO možné na základě výjimek. Ty platí ve všech chráněných krajinných oblastech, které se někdy potýkají s komáří kalamitou – tedy v CHKO Třeboňsko, Litovelské Pomoraví či Poodří,“ vysvětluje Vlastimil Sajfrt.
„To, jak by mohla chráněná krajinná oblast na Soutoku vypadat, představujeme z pověření Ministerstva životního prostředí v těchto dnech nejen zdejším obcím, ale také rybářům, významných vlastníkům, Povodí Moravy a spolkům," říká za AOPK Pavel Pešout.
"Potkali jsme se se zastupiteli obcí Týnec, Ladná, Kostice, Podivín, Lanžhot nebo Tvrdonice a další jednání jsou naplánována. Zastupitelé Lanžhota také vyrazili do CHKO Litovelské Pomoraví, aby zjistili, jak se v chráněné krajinné oblasti žije. Připravili jsme speciální webové stránky, kde se každý může s plány na vyhlášení CHKO seznámit,“ dodává Pavel Pešout
Není to poprvé, co se záměr na vyhlášení CHKO diskutuje. Obce a další subjekty o něm byly oficiálně informovány v posledních letech několikrát – například na setkání zástupce MŽP se starosty v Břeclavi na podzim roku 2021 či na setkání s ministryní v Lanžhotě o rok později. Záměr na velkoplošnou ochranu tohoto území je zakotven i v programovém prohlášení vlády.
Cílem předjednání návrhu CHKO je shromáždit připomínky a podněty partnerů a zohlednit je tak, aby návrh představoval co nejširší shodu regionu ještě před zahájením oficiálního procesu vyhlašování ze strany Ministerstva životního prostředí. Chráněná krajinná oblast by měla vzniknout přibližně na 12 tisících hektarech, více než 90 % zdejších lesů je ve vlastnictví státu.
Všechny informace jsou k dispozici na soutok.nature.cz.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Pavel Hanzl
3.5.2023 17:43
Karel Zvářal
3.5.2023 19:01 Reaguje na Pavel HanzlSlovan
4.5.2023 08:51 Reaguje na Pavel HanzlNa Soutoku provádí postřiky proti komárům dlouhodobě - světe div se bez CHKO. A jak by řekl nejeden ekolistový odborník - nejdůležitější jsou názory místních, ti tam totiž musí žít a bla bla. I tohle bylo na žádost Lednic. Když AOKP jedná na přání místních - špatně. Když jedná v zájmu přírody i přes odpor části místních - špatně. Tak jak teda?
Mimochodem, kolik tun třeba Roundupu a podobných sraček vystříkají lidé za rok do přírody? Každý druhý chce mít krásně uklizenou a uhlazenou zahrádku - sice mrtvou, ale aspoň je ti otravní hmyzáci neotravují. Takže vlastně supr. Kolik toho vylejí na pole zemědělci a polní ptactvo pak nemá co žrát, protože tam skoro veškerý hmyz vychcípá? Kolik při "ošetřování" kůrovcových pokácených smrků lesáci? Tohle je vlastně pouze kapka v moři.
Já s tímto také nesouhlasím. Pouze poukazuji na další věci, které vás asi netrápí. Proč? Hlavně že si kopnete do CHKO, že...
Radek Čuda
4.5.2023 11:04 Reaguje na Pavel HanzlPokud to chápu, tak v odůvodněných případech se uvedené aplikuje všude možně. A nehodlám mluvit Pomoraví nebo Poodří, ale že by se kvůli tomu Třeboňsko stalo nějakou mrtvou krajinou, tak to ani smykem.
Takže bych to s tou hysterií zase tak nepřeháněl.
Slavomil Vinkler
3.5.2023 18:38Pavel Hanzl
3.5.2023 19:43 Reaguje na Slavomil VinklerSlovan
4.5.2023 09:07 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
4.5.2023 12:18 Reaguje na SlovanMilovická obora je přezvěřená a devastovaná. Lesy ČR si dělají co chtějí.
Lednické rybníky jsou kapříny a není síly to změnit.
V lesích od hráze VDNM, kolem Lednice až po Soutok je líheň komárů, stříká se v NPR. ....
Slovan
4.5.2023 14:43 Reaguje na Slavomil VinklerAno, proti komárům se zasahuje i v CHKO na základě výjimek. Ještě víc se ale zasahuje mimo CHKO. Já osobně to nepodporuji, ale je třeba si uvědomit, že je to CHKO. A v CHKO musí ochrana přírody chtě nechtě balancovat mezi jejími zájmy a zájmy lidí v nich žijících. Co se stane, když aspoň částečně proti komárům nezasáhne? No mnoho lidí bude nadávat a budou to brát jako nějakou buzeraci )o důvod víc, proč nevyhlásit CHKO Soutok, že). Zhorší se vztahy mezi CHKO, obcemi i samotnými lidmi - a to ochraně přírody určitě nijak nepomůže. Ale třeba si to vezmete na starost vy a vysvětlíte lidem, že tu komáří kalamitu musí prostě přežít...
vaber
4.5.2023 09:15u nás jsou lidé nalezlí všude a je proto nutné vše vybít,
ale možná i v Africe už mouchu zlikvidovali , přišli odborníci z Evropy a přinesli neškodné jedy,
jedy jsou obvykle neškodné , novičokem chtěli otrávit spoustu lidí a všichni přežili

Jakub Graňák
4.5.2023 19:25 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
5.5.2023 09:26i já. Jsou to většinou záplavová místa s mělkými tůněmi bez predátorů
komářích larev, před kterými v blízkosti obydlí varuji. Ono komárům stačí
k životu i sud s dešťovkou a nebo třetí komora v septiku. To už je pak
jejich bodnutí na pováženou. Plošná likvidace je nesmysl, ale v okolí
měst a vesnic to toleruji, pokud to nelze řešit jinak. Pokud predátoři
vyhubí žáby, čolky a ryby, tak postrádají komáři ty své predátory. Nelze
nic uspěchat skoky, jakými je náhlé navýšení počtu tůní s komáry, když
tam nejsou žáby a ryby. Musím taky začít před predací ochránit ty žáby
a ryby, abych měl jistotu, že komáry zvládnou. To se bohužel neděje a
vyhrává tvor, který se rychle množí a nemá své predátory. Zásah proti
predátorů je ale nutno nejenom zvážit, zda je nepřipraví o potravu a zda
to je opravdu tak akutní. Jinak tu lužní krajinu v okolí Soutoku jsem
párkrát zažil tak zamořenou komáry, že bodali i v pravé poledne. Ono ne
nadarmo si tam lidé stavěli vesnice v polích daleko od lesů a i zvěř se
před komáry uchyluje do polí, kde jich tolik není. Na Soutoku jsem kdysi
viděl jeleny obalené doslova blátem jako ochranou před komáry a ne nadarmo
Lichtenstejnové přeměňovali záplavové oblasti na rybníky s odvodňovacími
kanály, aby povodňoví voda nezůstávala dlouho v tůních pro vývoj komárů.
Ono plánovaná "Amazonie" se taky může zvrtnout pod vedením "ochranářů"
v komáří ráj a lidé z okolí se toho oprávněně obávají. Kdo někdy zažil skutečnou komáří kalamitu, tak to určitě pochopí. Od PC to ale nepochopí nikdy a bude horovat za další líhniště komárů, které předci zlikvidovali
už před staletími.
Slovan
5.5.2023 13:40 Reaguje na Břetislav MachačekU nás jsou stovky žab. Jak vůbec mohou tedy přežít, když tam každý den létá volavka nebo čáp černý a kde je loví užovky obojkové? Že by tam měli natolik dobré životní podmínky, že je ani predace přirozených predátorů neohrozí? Je to totiž bez ryb (!), což obojživelníci vyhledávají a milují. Nyní tam jsou tisíce a tisíce malých pulců, kteří, pokud to nějaký dobrák nevypustí, nahradí úplně v pohodě ty dospělce, kteří byli sežráni. Z těch tisíců přežijí desítky, ale právě proto jich je tolik kolik jich je. Od PC to opravdu nepochopíte! Musíte jít ven a tu přírodu trošku sledovat a ideálně navštívit plochu, kde se obojživelníkům stále daří. Já tam chodím skoro každý den a vidím, že u obojživelníků opravdu nadměrná predace nehraje zásadní roli. Přerybněnost, tisíce mrtvých žab na silnicích rok co rok (co by se asi dělo bez těch dobrovolníků, co je sbírají a přemisťují?), nedostatek vhodných stanovišť. To jsou ty hlavní důvody, které obojživelníky ohrožují.
Břetislav Machaček
5.5.2023 17:14 Reaguje na Slovanse hojného počtu nedočkáte. Žáby se navíc přesunují v řádu
pár stovek metrů, ale predátoři se za potravou přesunují i
desítky a stovky kilometrů. Stačí mít v místě množení žab kachny a čapí, či volavčí rodinku odkázanou potravně pouze na tuto lokalitu. Vidím to denně na tůních za domem, kde kdysi kvákaly stovky žab, ale to tam nebyly kachny krmící se vajíčky žab a volavky lovící pulce a dospělce. Navíc přibyl jezevec a čapí rodinka. Nepomohla ani revitalizace tůní a žab je stále poskrovnu proti době před 30 léty! Obhajujete
matku přírodu, která přece umí nejlépe vše regulovat, ale
ta leckde selhává díky nízké potravní základně při velkém predačním tlaku. Možná se taky jednou dočkáte, kdy přijdou po sobě tři suché roky s vyschnutím tůní v době množení a nálet predátorů. Jsem zvědav, jak na to budete reagovat a nebo když jim zamrznou čerstvě nakladená vajíčka do ledu.
I to se někdy stane a celá roční populace schází. Rok, dva
a budete brečet, kdo žáby zlikvidoval. Hlubší tůni trvá
déle, než se voda prochladí tak, aby hladina zamrzla, než
kaluži, či plytké tůni. Bude to právě matka příroda se svým mrazem, suchem a taky predátory. Chce to někdy opravdu pomáhat a ne pouze přihlížet. Jinak pulci zdárně přežívají
i na rybnících s rybami, ale musí tam mít dostatek úkrytů v rákosí a orobinci. V tůních se osvědčilo proti brodivým naházet větve, které jim překáží při brodění. Dobrovolníkům dík, ale po desítkách let by tam bylo radmo už mít stabilní zábrany s podchody pod silnicemi. Osobně jsem jednou v noci viděl jezevce, jak se u zakopaného kýble u zábran krmil žábami. Měl je tam naservírovány jako v supermarketu. Zajímá se někdo o ty staré a mladé žáby při návratu od vody zpět? Být tam ty stabilní obousměrné zábrany s tunelem, tak dobrovolnici nemusí dělat nic, kromě kontroly, zda nedošlo
k poškození zábran. To by bylo daleko prospěšnější, než
ten ochranáři vybrečený nefunkční podchod pro šelmy pod koridorovou tratí u Jablunkova za miliardu. On takový podchod bez naváděcích kilometry dlouhých plotů je jako přechod přes silnicí pro lidi na konci vesnice. Stejně ho nikdo nepoužije a půjde nejkratší cestou tak, jak to tam
dělají šelmy a jiná zvěř. Teorie bývá hezká, ale ona
ta praxe bývá leckdy zcela jiná a o tu se teoretici
moc nezajímají. Přece to dokonale vymysleli a tak to
MUSÍ fungovat! Miliarda v čudu a nakonec marná snaha
podchod hájit podvodně "našlapanýma" stopami medvěda.