Na Šumavě začala revitalizace dalších rašelinišť, potoků a mokřadů

Od poloviny července začnou v NP Šumava další revitalizační práce. Tentokrát proběhnou na rašeliništích u Zhůřského potoka, na Žlebském potoce a okolních mokřadech a na Jedlovém potoce nedaleko Soumarského mostu. Systematická revitalizace rašelinišť, mokřadů a vodních toků na území národního parku začala už v roce 1999. Za 15 let obnovila Správa Národního parku Šumava 590 hektarů rašelinišť a bylo zablokováno na 62 kilometrů odtokových kanálů.

„Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť, a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. S vysoušením se začalo už v 19. století, ale nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech minulého století. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo údržba zemědělské půdy,“ vysvětluje historii a důvody odvodňování rašelinišť na Šumavě botanička Iva Bufková.

Každé odvodnění ale podle jejích slov rašeliniště poškozuje. „Pokud je dostatečně silné, může rašeliniště v průběhu několika desítek let i zaniknout a kromě jedinečného biotopu tak zmizí i plocha, která působí jako přirozená zásobárna vody hlavně v obdobích sucha,“ pokračuje Iva Bufková.

Podle údajů z průzkumu provedeného v 90. letech, je k obnově vhodných zhruba 2000 hektarů rašelinišť a mokřadů, z nichž více než čtvrtina je již hotova. K tomu ještě Správa Národního parku Šumava revitalizuje kilometry napřímených potoků.

„Letos jsou na řadě Žlebský a Jedlový potok a okolní mokřady a rašeliniště na Zhůřském potoce,“ říká Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava. Jejich revitalizace bude probíhat od 15. července a dokončena by měla být v listopadu letošního roku. Celkový rozpočet těchto akcí je podle mluvčího 10,7 milionů korun, peníze park získal dotací státního fondu životního prostředí.

Revitalizační práce musí být prováděny velmi citlivě, v co největší možné míře ručně. Když už je nutné využít techniku, používají se odlehčené „bahenní“ bagry s širokými pásy, jaké běžně čistí rybníky.

Tato technika se podle mluvčího použila například při revitalizaci Černohorského močálu v loňském roce, kde byly extrémně velké povrchové kanály s hloubkou až 2,5 m a šířkou 7 m a byly do nich svedeny odtoky z mnoha pramenů z navazujících lesních rašelinišť. „Právě takto poničená rašeliniště se nutně musí revitalizovat. Jejich degradace totiž začíná už při mírném poklesu podzemní vody v řádech centimetrů," říká Iva Bufková. Nejen, že tím podle ní zachráníme jedinečný biotop, který se ve střední Evropě vyskytuje vzácně a pro Šumavu je jedním z nejvýraznějších fenoménů, ale vrátíme rašeliništím a mokřadům i jejich schopnost retence čili zadržení vody hlavně v obdobích sucha. „Revitalizacemi potoků zase vracíme k normálu odtokové poměry a podporujeme retenci vody a zmírnění odtoků hlavně při extrémních deštích,“ dodává.

Revitalizace budou v dalších letech pokračovat například v oblasti Filipohuťského polesí, na Ptačí slati nebo Uhlíkovský potok ve Vltavském luhu.

---

reklama

---