Na výstavě Živé pasti v Olomouci budou i vzácné masožravé rostliny z venezuelských stolových hor

Vzácné masožravé rostliny z venezuelských stolových hor či mucholapku podivnou, která kořist polapí v desetinách vteřiny, představí pěstitelé od 20. května do 4. června na výstavě Živé pasti ve sbírkových sklenících Výstaviště Flora Olomouc. "Výstava Živé pasti bude prodejní a návštěvníci ve sbírkových sklenících kromě samotných masožravých rostlin získají i cenné rady pro jejich pěstování," sdělil ČTK mluvčí Výstaviště Flora Michal Poláček.

"Na letošním ročníku Živých pastí bychom chtěli věnovat zvýšenou pozornost masožravým liánám rodu Nepenthes, neboli láčkovkám. Kromě našich sbírkových rostlin a zapůjčených rostlin od olomoucké Univerzity Palackého máme domluvené i zapůjčení dalších botanických druhů těchto masožravek od botanické zahrady v Praze - Troji," uvedla pěstitelka Markéta Aubrechtová, která výstavu organizuje. Na přehlídce Živé pasti budou ve sbírkových sklenících také mnohaleté vzrostlé exempláře špirlic, různé druhy mexických tučnic či rosnatek i masožravé rostliny, které rostou v Česku.

Aubrechtová se před časem vrátila z expedice na Borneu a Filipínách, odkud přivezla fotografie masožravých lián. "Výstavu Živé pasti 2023 tak obohatíme o velkoformátové fotografie těchto vzácných rostlin pořízené při naší expedici. Tyto masožravé liány mohou dorůstat délky mnoha metrů, jejich pasti dokážou pozřít dokonce i obratlovce," podotkla Aubrechtová.

Podrobný popis expedice po Borneu a Filipínách pěstitelka připravuje pro návštěvníky své veřejně přístupné přednášky. Naplánována je na sobotu 20. května a koncipovaná bude jako cestopis. "Připravené je promítání fotografií a videí z cesty i ukázky masožravek rostoucích přímo v přírodě. A to včetně kriticky ohrožených druhů, kterých ve volné přírodě rostou poslední řádově desítky kusů," řekla Aubrechtová.

Mnohé masožravé rostliny rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů. Mnoho druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené v zemi. Všechny pasti jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci. V Česku roste 13 původních druhů masožravých rostlin a dva kříženci, některé dokážou pozřít i drobné mušky.

---

reklama

---