https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-znecistovani-more-mikroplasty-se-podileji-i-drobni-korysi-z-jedne-igelitky-udelaji-1-75-milionu-malych-kousku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na znečišťování moře mikroplasty se podílejí i drobní korýši. Z jedné igelitky udělají 1,75 milionů malých kousků

14.12.2017 09:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Různonožec dokáže z jedné igelitky udělat 1,75 milionů mikroskopických fragmentů.
Různonožec dokáže z jedné igelitky udělat 1,75 milionů mikroskopických fragmentů.
Foto | Auguste Le Roux / Wikimedia Commons
Jak se z plastových odpadků v mořích stanou mikroplasty, nepatrné plastové částečky? Podle týmu badatelů z Univerzity v Plymouthu je zapotřebí přičíst zásluhu drobným korýšům, kteří igelitové tašky a sáčky štěpí na miniaturní fragmenty. Píše o tom Plymouth.
 

Plastové odpady v mořích, to je problém s váhou 330 milionů tun. Přesně tolik jich totiž na světě ročně vyrobíme. Přibližně třetina této produkce (120 milionů tun), připadá na jednorázové výrobky. Většinou plastové sáčky a tašky. Ty představují hlavní zdroj znečištění oceánů a současně nesou největší rizika pro organismy ve vodním prostředí. „Až potud je všechno jasné,“ říká Richard Thompson, profesor mořské biologie Univerzity v Plymouthu. „Víme, jak se plasty dostanou do oceánů a jaké škody tady mohou způsobit.“ Dosud nejistý zůstával jediný bod „plastového koloběhu“. A to, jak se jinak v podstatě nerozložitelné plasty rozštěpí na mikroskopické fragmenty.

Pro odpadky z plastů v oceánech totiž rozhodně neplatí, že čím jsou menší, tím méně škodí. Naopak, čím menší frakce dosahují, tím vyšší je nebezpečí, že budou neprozřetelně pozřeny či zhltnuty vodními organismy. Výzkumníkům z Plymouthu se ale nezdálo pravděpodobné, že by se stávající rozklad plastů až na mikroskopické částečky dal vysvětlit jen pouhou mechanickou deformační činností moře. Omílání o kameny a pohupování se v příboji rozhodně plasty „nahlodává“, narušuje jejich strukturu a trhá je, ale mezi igelitkou plovoucí na hladině a tisíci malých plastových fragmentů musí být nutně ještě nějaký „další krok“.

Thompson, společně s Daniellou Hodgsonovou a Amandou Bréchonovou, specializujícími se na tzv. pobřežní ekologii, proto začali hledat příčinu drastického zamoření moří mikroplasty jinde. Viníka (tedy spíše spolupachatele) nehledali dlouho. Je plošně rozšířen podél celého pobřeží západní Evropy. Jeho jméno je Orchestria gammarellus a patří mezi korýše z řádu různonožců. A co že to dělá? Velmi vytrvale okusuje a nahlodává v moři nalezené plastové předměty a štěpí je na nepatrné, mikroskopické kousky. „Je to dost zásadní zjištění,“ říká Bréchonová. „Dosud se totiž nemělo za to, že by samy mořské organismy mohly být odpovědné za šíření mikroplastů ve vodním prostředí.“

Svým způsobem je to logické. Ani opakované experimenty, které napodobovaly dynamiku mořského prostředí (ať už po stránce fyziky či chemie), totiž nedokázaly dostatečně „naštěpit“ plastový odpad na požadované malé frakce. Pro různonožce z moří to ale nepředstavuje žádný problém. V laboratořích Univerzity v Plymouthu vyzkoušeli působení různonožců na plasty s přesvědčivým výsledkem. Když je ponechali s plastovou taškou ve vodním prostředí o samotě, bylo výsledkem 1,75 milionů mikroskopických fragmentů plastů v jejich trusu. Z jediné igelitky.

„Není to tedy tak, že se plasty dostanou do moře například splachem z pevniny a tam se rychle rozloží,“ vysvětluje Hodgsonová. „Jsou velmi efektivně rozloženy na menší části přímo obyvateli moře.“ Různonožec Orchestria gammarellus si přitom nevybírá, jestli je mu nabídnut konvenční plast, rozložitelný nebo biologicky rozložitelný. Na součástky je rozebere všechny, jen u těch s povrchem biofilmu pracuje zhruba čtyřikrát rychleji. A čím menší plasty jsou, tím větší škody pak působí. „Jak vidíme, plasty v mořích skutečně nejsou jen estetický problém,“ říká profesor Thompson. „Představují nebezpečí pro řadu živočichů, kteří sami dále přispívají k jejich šíření.“

Odborný článek k tématu vyšel v časopise Marine Pollution Bulletin.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist