https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/namibie-odstreli-723-divokych-zvirat-vcetne-slonu.zeme-se-potyka-kvuli-suchu-s-nedostatkem-potravin
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Namibie odstřelí 723 divokých zvířat, včetně slonů. Země se potýká kvůli suchu s nedostatkem potravin

28.8.2024 11:57 | Windhoek (ČTK)
Slon v severozápadní Namibii.
Slon v severozápadní Namibii.
Namibie odstřelí 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo namibijské ministerstvo životního prostředí.
 
Zvířat budou utracena v přírodních parcích a regionech, kde podle úřadů počet zvířat převyšuje zásoby vody a kapacitu pastvin v oblasti. Jižní Afrika se potýká s nejhorším suchem za poslední desetiletí. Namibie vyčerpala minulý měsíc 84 procent svých potravinových zásob, uvedly úřady OSN.

Podle těchto údajů se dá očekávat, že téměř polovina obyvatel Namibie se bude v nadcházejících měsících potýkat s nedostatkem potravin. "Za tímto účelem bude utraceno 83 slonů z vytipovaných oblastí a maso bude přiděleno na program pomoci proti suchu," stojí v prohlášení ministerstva životního prostředí.

Namibie vedle slonů plánuje odstřelit 30 hrochů, 60 buvolů, 50 antilop impala, 100 pakoňů žíhaných, 300 zeber a 100 antilop losích. Profesionální lovci a společnosti najaté vládou už ulovili 157 zvířat, z nichž bylo získáno více než 56 800 kilogramů masa.

Odhaduje se, že v chráněné oblasti rozkládající se na území pěti jihoafrických zemí - Zimbabwe, Zambie, Botswany, Angoly a Namibie - žije více než 200.000 slonů, což z tohoto regionu činí domov jedné z největších sloních populací na světě, píše agentura Reuters. Ale například v loňském roce uhynuly v Botswaně a Zimbabwe stovky slonů v důsledku sucha.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

28.8.2024 14:42
Fajn. Tomu rozumím. Hlad není legrace.
Ovšem, až to snědí - a dlouho to asi trvat nebude - co potom?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

28.8.2024 15:37 Reaguje na Anyr
Budou jíst další a další a až zvířata dojdou, zkusí Rusko , EU, Čínu nebo USA a když to nevyjde, ti silnější se dají na cestu, ti slabší zůstanou ...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.8.2024 17:14 Reaguje na Michal Uhrovič
asi by bylo zajímavé si přiznat, že nemáme kapacity na každý pupek na světě a že vše má své limity.
Na nás taky nikdo není zvědavý.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.8.2024 22:02 Reaguje na Anyr
V našich NP se mydlí přemnožená zvěř hlava nehlava. Taky to loví vybraní lidé a společnosti MŽP. Masa je dost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

28.8.2024 15:50
Ale toto je v zásadě ve shodě s filosofií veganů. Zvířata dělají z hodně rostlinné stravy málo té živočišné. Proto je potřeba z důvodu zahnání hladomoru lidí potřeba zvěř redukovat a postupně přejít na stravu rostlinnou. Samozřejmě to maso z již existujících zvířat není rozumné vyhodit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.8.2024 20:13
To je šílený, to spadli už snad do pravěku? Přitom Namibie má 3 miliony lidí, to se fakt neuživí?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.8.2024 20:33 Reaguje na Pavel Hanzl
To je "trest" za to, že je nechali tak namnožit, že chybí voda i pastva. Dělej čertu/mediím=ochranářům dobře, peklem se ti odmění. Logický postup, ale měšťáčci z toho omdlívají. To je úbytek na úrovni přirozené mortaliy, včetně vyhladovění.
Odpovědět
Sl

Slovan

29.8.2024 08:53
V 80. letech byla Namibie známá kvůli silnému pytláctví. Populace zvěře byli silně zdecimované. Dnes je Namibie jednou z mála zemí, která má ochranu přírody ve své ústavě a lze ji právem považovat za ochranářskou velmoc (nejenom) Afriky. Mají největší světové populace černých nosorožců nebo gepardů. Třeba u sloní populace se odhaduje početnost na 21-25 000, což je na převážně pouštní zemi skutečně veliký úspěch. V zemi je kvalitní síť různých typů chráněných území, která jsou i dobře spravovaná.
Je smutné, že se letos situace v této zemi dostala do takto kritické situace, ale vyčítat jim toto řešení nemůžeme. Zvládli dostat populace daných druhů do tak dobré situace, že je to neohrozí, což je základ. A věřím, že zrovna Namibie se z této situace poučí. Proč ale nepomůže v takto výjimečné situaci svět je mi ale záhadou…
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.8.2024 12:39 Reaguje na Slovan
Jak si tu světovou pomoc asi představujete? Že by se tam vozila v cisternách pitná voda? Ono z článku si někdo možná vybere to, že se zvěř loví kvůli lidem a jejich nasycení. Já bych řekl, že v první řadě se upravují stavy tak aby jim stačily jejich přírodní vodní zdroje a zvěř bezužitku nechcípala . Něco nechat bezužitku chcípnout může, jak víme, jen potrhlý ochranář.Takže jde v první řadě o snížení stavu "přemnožené zvěře" protože tady , tedy na rozdíl od nás, je to přemnožení jasně viditelné a tedy dané.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.8.2024 14:47 Reaguje na Jarek Schindler
Doře jste to vystihl. Navíc je tu ten hladomor lidí. To je taky důležitý faktor.
Odpovědět
Sl

Slovan

29.8.2024 16:52 Reaguje na Jarek Schindler
Zvířata v zemích jako Namibie nebo Botswana umírají kvůli suchu každoročně. Pro vás je to znamení "přemnoženosti", pro mě normální koloběh života, kdy období sucha nepřežije všechno. U nás, nebýt přikrmování, by také mnoho zvířat zemřelo během zimy. Přesto tvrdíte, že u nich jsou "přemnožená", zatímco u nás ne. Ale přece vám nikdo nebude sahat na vašeho milovaného a nepřemnoženého divočáka, že? Tam nic jasně viditelné totiž není...
Pro představu. Pokud budeme brát nějaký průměr, tak je v Namibii cca. 23 000 slonů. 83 je "neuvěřitelných" 0,36% populace. U buvolů se bavíme o 0,75% při populaci cca. 8000. Fakt si myslíte, že pokud by si mysleli, že jsou ta zvířata dlouhodobě přemnožená, že by ta regulace nevypadala "trošku" jinak? Tak to jste naivnější, než sem si myslel...
Je to jednoznačně regulace kvůli letošnímu extrémnímu roku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.8.2024 17:05 Reaguje na Slovan
Ať je to jak chce, je to k celkové početnosti naprostá banalita, kterou místní lidé ocení, nemusí vše nechat mouchám a hyenám. Ovšem media tyto událostičky rády uchopí, vzedmou se emoce a spousta mudrcí ví, jak by to šlo řešit jinak. Nechme to nich, je to čistě jejich prolém.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.8.2024 14:19 Reaguje na Karel Zvářal
Až na poslední větu souhlas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2024 16:18 Reaguje na Slovan
Jsou dnes natolik uvědomělí, že vědí, co činí.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.8.2024 13:44 Reaguje na Karel Zvářal
Nejvíce uvědomělí jsou zejména v tom, že dají na rady těch desítek (né-li stovek) odborníků z E. nebo Sev. A. kteří v každé zemi působí (ať už v organizacích nebo jako jednotlivci). Bez vlivu a znalostí těchto lidí by ta ochrana přírody nebyla zdaleka tak úspěšná. Někde je to lepší, jinde horší, ale nikde by to bez těch odborníků ze zahraničí nebylo lepší. O tom jsme naprosto přesvědčen.
Odpovědět
HH

Honza Honza

29.8.2024 09:30
Proč asi se to děje? Zvířata usilovně chráněná v zoologických zahradách, kde se pečuje o jejich genofond a rozvoj, chráněná přírodovědci jako poklad!
Protože, bohužel, příroda se mění, lidé už chápou priority - zachování přírody vůbec, boj proti vysušení krajiny, které býložravci podporují- ničením vegetace, zkázou stromů, které ochlazují, rozdupáním země, ničením pramenišť. Býložravci se stávají hrozbou vedoucí k úplné degradaci - k poušti.
Všude se již tak začíná postupovat- boj proti kácení Amazonie (a její přeměna na pastviny), zalesňování mongolských stepí a omezování stád býložravců a v Africe i omezování stavu hlavně slonů a žirav.
Pouze v komentářích ekolistu to odborníci nechápou! Potraviny v Namibii nejsou proto, že kolabuje celá příroda z důvodu sucha!!!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.8.2024 14:51 Reaguje na Honza Honza
A to sucho má příčinu hlavně v globálních emisích CO2, na nichž se Namíbie asi podílí velmi málo.
Odpovědět
HH

Honza Honza

29.8.2024 16:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, věda váš názor podporuje. Já jen k tomu dodávám, že k oteplování, nikoli tak razantnímu, by došlo i bez CO2, že jde o komplexní věc, ničením přírody, odlesňováním, zástavbou, jsou i jiné skelníkové plyny než CO2 atd.
To ale neznamená, že oteplování budu ještě podporovat, ve vedru si ještě vezmu kožich, že asi 1. místě musím věnovat peníze na adaptaci přírody, zachycování vody. Že opatření na snížení CO2 musí být efektivní= smyslplná. Když budu přecházet na elektrifikaci, musím mít ekolog. zdroj elektřiny - např. JE. Nesmysl je zakázat spalovací motory a pak elektřinu vyrábět z plynu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.8.2024 09:10 Reaguje na Honza Honza
Shodujeme se. Jen třeba dodat: stavět co nejlépe zateplené domy s bílými střechami a co nejvíce vody ze zpevněných ploch zasakovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.9.2024 08:19 Reaguje na Jiří Svoboda
A na střechách fv panely.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.8.2024 08:11 Reaguje na Honza Honza
A kolik elektrické energie je třeba na chov tropických zvířat i fauny v mírném pásu ......
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2024 19:46
https://medium.seznam.cz/clanek/kosiran-zapomente-na-jamy-lovci-mamutu-to-umeli-lip-83139?utm_campaign=&utm_medium

Něco protro látka. Pozn.: v Británii nebyl socialismus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.9.2024 08:17 Reaguje na Karel Zvářal
Ten článek je dost podivný, mamut není blbý a na kopí nenaběhne, chobotem je odhodí. A i kdyby na nějaké naběhl, až moc ho to neporaní, kamenné nebo kostěné hroty nejsou proti mamutovi nic moc. Obrázek pralidí s kopími jak ze středověku s železnými hroty je úplná pitomost.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist