Národní park není pro Soutok vhodným řešením, míní lesnický expert
Vrška poukázal na to, že dodnes nemá stát data, na jejichž základě by se mohl správně rozhodnout, jak a jakou část území chránit a jakou část ponechat hospodaření. Přitom je potřeba co nejdříve ochranu zdejší přírody vyřešit, protože se k tomu Česko zavázalo a při současném stavu péče unikátní přírodní fenomény pomalu mizí.
Na Soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy a zbytek je bez ochrany. Nyní už podle Vršky mohla mít vláda k dispozici dostatek dat na základě výzkumů a praktických pokusů. Z nich by bylo možné objektivně posoudit, kde je třeba ponechat přírodu samovolnému vývoji, kde a na jak velkých plochách je potřeba do přírody zasahovat, aby byly zajištěné podmínky pro významné přírodní fenomény, které se Česko zavázalo chránit, a v jakých lokalitách se může dále pěstovat dub pro hospodářské využití. Ochrana přírody zde totiž není tak jednoduchá, protože jen malá část je ponechaná samovolnému vývoji a řada přírodních fenoménů je navázaná na světlý les a louky, které vznikly a jsou udržované po desetiletí lidskou činností. Žijí tu velcí draví ptáci, čápi bílí a také velké druhy hmyzu.
Soutok se rozprostírá na více než 4000 hektarech a před 15 lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit zde chráněnou krajinnou oblast. Současná vláda se rozhodla pro národní park a ještě než bude vyhlášen, by měla paradoxně vyhlásit na celém území národní přírodní památku, což je ovšem institut pro malá území. Vrška to přičítá tomu, že stále chybí koncepce ochrany území.
"V minulosti nebyla vůle vymezit experimentální plochy pro obnovní management (cílené zásahy pro ochranu druhů - pozn. ČTK) a nezkoušelo se nic, tak se místo expertních rozhodnutí činila taková, která odpovídala tomu, kdo měl jaké silové postavení. Podle mě by bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou krajinnou oblast, protože jejím cílem je chránit kulturní harmonickou krajinu. Zůstane místo jak pro hospodaření, tak bude možné ponechat část území nerušenému vývoji a bude možné na určitých plochách dělat takové zásahy, které povedou k ochraně vytipovaných druhů. A administrativa bude jednoduchá," uvedl Vrška.
Národní park podle něj naopak neposkytne takovou ochranu, jaká je nutná, a ještě nebude možné dostatečně pěstovat dub pro hospodářské využití. "Národní park nemůže naplnit na Soutoku všechny současné požadavky a závazky v ochraně přírody, které Česko má," řekl Vrška a dodal, že kdyby se přestal pěstovat dub, musel by zpracovatelský průmysl dovážet dříví z Balkánu. Soutok je podle něj územím, kde se střetává až příliš zájmů a pohledů a stát je slabým hráčem, který nedokáže říct, jak se o území starat.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Josef Střítecký
4.3.2022 00:06Petr
4.3.2022 14:25 Reaguje na Josef StříteckýPříroda nestojí o cosi, čemu lidé říkají zvelebování, a žádné dary nemá a nerozdává. Vše, co lidé nazývají dary, si prostě jen bez ptaní z přírody bereme a je to vždy na něčí úkor.
Vaše nadšení z hospodaření vždy znamená nějakou tragédii pro jiné životní formy.
Slavomil Vinkler
4.3.2022 15:34 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
4.3.2022 15:37 Reaguje na PetrMichal Fejfar
4.3.2022 07:32Robert Jirman
4.3.2022 10:04Břetislav Machaček
5.3.2022 11:43 Reaguje na Robert Jirmanstavby. Kvalitního dubového dříví je u nás minimum a i na most
u Stádlece museli trámy na vozovku dovézt až z Balkánu, protože
tu prostě takové stromy už nejsou a nebo jsou, ale chráněné.
Je to už dvě století hospodářský les a žádná cenná divočina. Udělat
z dubové monokultury lužní les by znamenalo ty duby z velké části
nahradit typickými dřevinami pro lužní les. Národním parkem tak
lze asi vyhlásit cokoliv a totálně to změnit podle přání ochranářů.
Slavomil Vinkler
5.3.2022 17:18 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.3.2022 19:58 Reaguje na Slavomil Vinklera nejlevnější těžit i zalesňovat pasečně. Absence
ruční práce bude do budoucna pouze narůstat a
bude to realizovatelné pouze pomocí techniky
i s tím frézováním, které v prvých letech po
frézování snižuje potřebu ruční likvidace buřeně
a chemie. Ano vypadá to hrozně, ale už za pár
měsíců si příroda poradí a mladým stromům takto
upravená půda svědčí. Nemají tam konkurenci jakými
jsou zmlazující pařezy a už zakořeněná buřeň.
Východiskem je tak šachovnicová těžba s výsadbou stromů na těchto malých plochách. Okolí není zasaženo, je zde tak možnost náletu travin,
bylin a semen stromů z okolí. Takto se snáze
vychovává stejnověký a jednodruhový porost, než
porost vícedruhový s rozdílnou rychlostí růstu
jednotlivých dřevin. Cílová dřevina je nakonec
stíněna necílovou a při těžbě necílových krátkověkých dřevin vzniká poškození cílových.
Nesněme, že se v budoucnu bude někdo hrnout na
ruční výběrovou těžbu, likvidaci buřeně a výchovné
práce v hospodářských lesích. Snad tak jedině při
zchudnutí společnosti, které bude vděčna za práci
v lesích. V mém okolí se takto těží i zalesňuje
a je to nádherný mozaikový porost s ostrůvky tu
dubů, tu lip, tu habrů, olší atd. podle půdních
a vláhových podmínek. Prostě kde se daří olším,
tak nikdo necpe habry a kde dubům, tak tam nikdo
necpe topoly. Je to zde tradice po staletí a je
zatím praktikována. Přesně kopíruje i přírodu,
kde po požáru, či nějaké kalamitě narostl vždy
jednodruhový a stejnověký ostrůvek. Proto známe
z historie dubiny, olšiny, březiny, vrbiny a jiné
jednodruhové lesy kopírující i ty půdní a vláhové
podmínky vhodné pro jednotlivé druhy dřevin. Máme
ale štěstí, že není pro ochranáře předmětem zájmu
a tak tu vznikají i ostrůvky borovic vhodných v
zimě jako kryt pro zvěř. Střídání světlého vzrostlého lesa s ostrůvky mlazin s mladými
stromy jsou pestré tu pro potravu a tu pro kryt.
Takže i to může být cesta a nikoliv pouze ta
pestrost druhová a věková na stejné ploše ve
které budou lidé s pilou pomalu pořád, protože
jednou se bude kácet to a podruhé zase ono.
Slavomil Vinkler
6.3.2022 07:15 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.3.2022 16:39 Reaguje na Slavomil Vinklerv lesích, které asi nebudou bez strojů, neboť
budou bez lidských rukou. Ono i pozemek vedle
porostů těch bylin má naději, že se tam tyto
byliny při vhodných podmínkách rozšíří. V lese
za barákem stačilo rozhodit před léty pár semen česneku medvědího a dnes tam na něho chodí celá vesnice. Tak lze pomoci i sněženkám, kterých mám z pár cibulek za pár let plný trávník. Cibulky a oddénky techniku často přežijí, ale při absenci ruční práce
pak užívanou chemii nikoliv. Ty dubové monokultury tam jsou odkdy, když ty stromy mají sto a více let? Pestrost je pouze tam, kde to člověk časem dovolil a nebo nestačil čistě druhově udržovat. Analogii hledejte v zemědělství, kde už taky nikdo s motyčkou neokopává brambory a nejednotí řepu. O to se pokouší pár nadšenců, ale bez dotací je to neuživí. Hospodářské lesy půjdou časem buď cestou jednodruhových stejnověkých lesů těžených těžkou technikou a nebo nálety pro energetickou štěpku. Smíšené druhově i věkově budou časem divočinou a nebo skončí taky jako štěpka po odtěžení několika cenných kmenů na masiv. Zeptejte se někde ve škole, kdo chce být dřevorubec a lesní dělník. Přemýšlejte, kdo to bude jednou dělat. Už dnes se bez zahraničních dělníků lesy neobejdou a nelze
se spoléhat, že tomu tak bude věčně. Takže
vám zbývá jediné a to se nechat zaměstnat
jako nadšený lesní dělník pracující den co
den okusován komáry a klíšťaty za pár korun,
aby jste zastal práci strojů. Přeji vám
pocit uspokojení, že alespoň trochu zbrzdíte
neodvratné.
Slavomil Vinkler
7.3.2022 07:40 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
7.3.2022 12:41 Reaguje na Slavomil VinklerNejkrásnější ale je vaše kategorické buď a nebo? Buď CHKO nebo devastace. Naštěstí to takto nefunguje a devastace se ani po víc jak sto letech nekoná. No a to odtama ještě v polovině devatenáctého století vyháněla armáda dobytek vesničanů. Jinak ten Anglický park je o myšlence prostupu zahrady, parku do volné přírody a naopak.
Jinak ten česnek medvědí,ty sněženky, ladoňky, tedy ten váš jarní aspekt je tam pořád.
Slavomil Vinkler
8.3.2022 13:14 Reaguje na Jarek SchindlerMiroslav Vinkler
4.3.2022 10:33Co jiná politická garnitura ve Sněmovně, to jiný ředitel NP a jiná, zcela opačná koncepce správy a rozvoje.
Nakonec se do sebe pustili i vědátoři, ekomagoři se přivazovali ke stromům a developeři vlezli kam se dalo.
Takový NP je na dvě věci, na nic a na h...o.