https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/narodni-park-neni-pro-soutok-vhodnym-resenim-mini-lesnicky-expert
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Národní park není pro Soutok vhodným řešením, míní lesnický expert

3.3.2022 12:26 (ČTK)
Soutok se rozprostírá na více než 4000 hektarech a před 15 lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit zde chráněnou krajinnou oblast.
Soutok se rozprostírá na více než 4000 hektarech a před 15 lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit zde chráněnou krajinnou oblast.
Obora Soutok, která leží v jižním cípu jižní Moravy mezi řekami Moravou a Dyjí, je územím promarněných šancí a snaha vlády vytvořit zde národní park není zdaleka ideální řešení, řekl ČTK ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška. Řadu let se jako vědec podílel na výzkumech tamější přírody. Ve střední Evropě je unikátní, tím, že jsou zde ještě lužní pralesy a zároveň se zde těží nejkvalitnější dubové dřevo v Česku.
 

Vrška poukázal na to, že dodnes nemá stát data, na jejichž základě by se mohl správně rozhodnout, jak a jakou část území chránit a jakou část ponechat hospodaření. Přitom je potřeba co nejdříve ochranu zdejší přírody vyřešit, protože se k tomu Česko zavázalo a při současném stavu péče unikátní přírodní fenomény pomalu mizí.

Na Soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy a zbytek je bez ochrany. Nyní už podle Vršky mohla mít vláda k dispozici dostatek dat na základě výzkumů a praktických pokusů. Z nich by bylo možné objektivně posoudit, kde je třeba ponechat přírodu samovolnému vývoji, kde a na jak velkých plochách je potřeba do přírody zasahovat, aby byly zajištěné podmínky pro významné přírodní fenomény, které se Česko zavázalo chránit, a v jakých lokalitách se může dále pěstovat dub pro hospodářské využití. Ochrana přírody zde totiž není tak jednoduchá, protože jen malá část je ponechaná samovolnému vývoji a řada přírodních fenoménů je navázaná na světlý les a louky, které vznikly a jsou udržované po desetiletí lidskou činností. Žijí tu velcí draví ptáci, čápi bílí a také velké druhy hmyzu.

Soutok se rozprostírá na více než 4000 hektarech a před 15 lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit zde chráněnou krajinnou oblast. Současná vláda se rozhodla pro národní park a ještě než bude vyhlášen, by měla paradoxně vyhlásit na celém území národní přírodní památku, což je ovšem institut pro malá území. Vrška to přičítá tomu, že stále chybí koncepce ochrany území.

"V minulosti nebyla vůle vymezit experimentální plochy pro obnovní management (cílené zásahy pro ochranu druhů - pozn. ČTK) a nezkoušelo se nic, tak se místo expertních rozhodnutí činila taková, která odpovídala tomu, kdo měl jaké silové postavení. Podle mě by bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou krajinnou oblast, protože jejím cílem je chránit kulturní harmonickou krajinu. Zůstane místo jak pro hospodaření, tak bude možné ponechat část území nerušenému vývoji a bude možné na určitých plochách dělat takové zásahy, které povedou k ochraně vytipovaných druhů. A administrativa bude jednoduchá," uvedl Vrška.

Národní park podle něj naopak neposkytne takovou ochranu, jaká je nutná, a ještě nebude možné dostatečně pěstovat dub pro hospodářské využití. "Národní park nemůže naplnit na Soutoku všechny současné požadavky a závazky v ochraně přírody, které Česko má," řekl Vrška a dodal, že kdyby se přestal pěstovat dub, musel by zpracovatelský průmysl dovážet dříví z Balkánu. Soutok je podle něj územím, kde se střetává až příliš zájmů a pohledů a stát je slabým hráčem, který nedokáže říct, jak se o území starat.


reklama

 
Zdeněk Meitner
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

4.3.2022 00:06
Je důležité umět ŽÍT Z DARŮ PŘÍRODY, tedy dobře hospodařit. A zvelebovat ji pro život dalších generací. Nechat ji zdivočet pro potěšení experimentátorů mě nadšením nenaplňuje.
Odpovědět
Pe

Petr

4.3.2022 14:25 Reaguje na Josef Střítecký
To je možná důležité pro lidi, ale rozhodně ne pro přírodu. Příroda je totiž právě ta divočina.
Příroda nestojí o cosi, čemu lidé říkají zvelebování, a žádné dary nemá a nerozdává. Vše, co lidé nazývají dary, si prostě jen bez ptaní z přírody bereme a je to vždy na něčí úkor.
Vaše nadšení z hospodaření vždy znamená nějakou tragédii pro jiné životní formy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.3.2022 15:34 Reaguje na Petr
To čemu říkáš příroda je dílo lesníků a zemědělců starého knížete Liechtensteina. A právě proto že se zejména stará o krajinu a pracuje méně a i jinak tak to tak vypadá, zarůstá buření..... Je nutno obnovit péči, která je odzkoušená stovky let.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.3.2022 15:37 Reaguje na Petr
Souhlas s CHKO a pečlivým (odzkoušeným) obhospodařováním. Starej Vrška ví co mluví.
Odpovědět
MF

Michal Fejfar

4.3.2022 07:32
Po zkušenostech se státem, příliš tomu molochu plnému tupých úředníků nevěříme. Kde stát začne něco regulovat, tam se nikdy dařit nebude. Tedy krom přebujelé byrokracie.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

4.3.2022 10:04
chápu, pán potřebuje pěstovat dub.. u nás v čechystánu je problém i vyhlášení NP na území 40km2-))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2022 11:43 Reaguje na Robert Jirman
Ty dnešní dubové monokultury tam vysázeli Lichtenštejnové po vykácení původních na výrobu pražců pro stavby tehdejších železnic. Tyto porosty kvalitního dubového dříví jsou zdrojem i pro historické
stavby. Kvalitního dubového dříví je u nás minimum a i na most
u Stádlece museli trámy na vozovku dovézt až z Balkánu, protože
tu prostě takové stromy už nejsou a nebo jsou, ale chráněné.
Je to už dvě století hospodářský les a žádná cenná divočina. Udělat
z dubové monokultury lužní les by znamenalo ty duby z velké části
nahradit typickými dřevinami pro lužní les. Národním parkem tak
lze asi vyhlásit cokoliv a totálně to změnit podle přání ochranářů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.3.2022 17:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Ne tak docela. Není to divočina, ale velmi cenný anglický park, tedy zámecká zahrada. A o tu je třeba jako o zahradu se starat. Bez údržby to zaroste buření, tedy žádný NP, a přivazování ke stromům. Ale taky ne hospodářský les s pasečnou těžbou po velkých plochách, následné přefrézování, výsadba jiných než místních stromů a údržba herbicidy, jako se teď děje. Tedy nejlepší řešení je chráněná krajinná oblast s údržbou této zámecké zahradě odpovídající
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.3.2022 19:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono ten stejnověký a jednodruhový les je nejsnazší
a nejlevnější těžit i zalesňovat pasečně. Absence
ruční práce bude do budoucna pouze narůstat a
bude to realizovatelné pouze pomocí techniky
i s tím frézováním, které v prvých letech po
frézování snižuje potřebu ruční likvidace buřeně
a chemie. Ano vypadá to hrozně, ale už za pár
měsíců si příroda poradí a mladým stromům takto
upravená půda svědčí. Nemají tam konkurenci jakými
jsou zmlazující pařezy a už zakořeněná buřeň.
Východiskem je tak šachovnicová těžba s výsadbou stromů na těchto malých plochách. Okolí není zasaženo, je zde tak možnost náletu travin,
bylin a semen stromů z okolí. Takto se snáze
vychovává stejnověký a jednodruhový porost, než
porost vícedruhový s rozdílnou rychlostí růstu
jednotlivých dřevin. Cílová dřevina je nakonec
stíněna necílovou a při těžbě necílových krátkověkých dřevin vzniká poškození cílových.
Nesněme, že se v budoucnu bude někdo hrnout na
ruční výběrovou těžbu, likvidaci buřeně a výchovné
práce v hospodářských lesích. Snad tak jedině při
zchudnutí společnosti, které bude vděčna za práci
v lesích. V mém okolí se takto těží i zalesňuje
a je to nádherný mozaikový porost s ostrůvky tu
dubů, tu lip, tu habrů, olší atd. podle půdních
a vláhových podmínek. Prostě kde se daří olším,
tak nikdo necpe habry a kde dubům, tak tam nikdo
necpe topoly. Je to zde tradice po staletí a je
zatím praktikována. Přesně kopíruje i přírodu,
kde po požáru, či nějaké kalamitě narostl vždy
jednodruhový a stejnověký ostrůvek. Proto známe
z historie dubiny, olšiny, březiny, vrbiny a jiné
jednodruhové lesy kopírující i ty půdní a vláhové
podmínky vhodné pro jednotlivé druhy dřevin. Máme
ale štěstí, že není pro ochranáře předmětem zájmu
a tak tu vznikají i ostrůvky borovic vhodných v
zimě jako kryt pro zvěř. Střídání světlého vzrostlého lesa s ostrůvky mlazin s mladými
stromy jsou pestré tu pro potravu a tu pro kryt.
Takže i to může být cesta a nikoliv pouze ta
pestrost druhová a věková na stejné ploše ve
které budou lidé s pilou pomalu pořád, protože
jednou se bude kácet to a podruhé zase ono.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2022 07:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Kecáte. Byl jste tam v minulosti? Snaha přeměnit anglický park na čistě produkční les s výmluvou na ruční práci je slušně řečeno - neslušné. Původní podrosty byly bohaté a různorodé. Jako česnek medvědí, sněženky, ladoňky, jarní aspekt atd. Po frézování jen kopřiva ošetřovaná herbicidem, Jaká druhová pestrost? ani po100 letech se tam nevrátí ladoňky, sněženky, česneky ... Těžba výběrová jak prováděli dříve je vhodná, ale velkopasečná s herbicidy v parku - zahradě? Jiste že ne taky bezzásahová zona.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2022 16:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Popisuji lesy u nás a píšu o budoucích pracích
v lesích, které asi nebudou bez strojů, neboť
budou bez lidských rukou. Ono i pozemek vedle
porostů těch bylin má naději, že se tam tyto
byliny při vhodných podmínkách rozšíří. V lese
za barákem stačilo rozhodit před léty pár semen česneku medvědího a dnes tam na něho chodí celá vesnice. Tak lze pomoci i sněženkám, kterých mám z pár cibulek za pár let plný trávník. Cibulky a oddénky techniku často přežijí, ale při absenci ruční práce
pak užívanou chemii nikoliv. Ty dubové monokultury tam jsou odkdy, když ty stromy mají sto a více let? Pestrost je pouze tam, kde to člověk časem dovolil a nebo nestačil čistě druhově udržovat. Analogii hledejte v zemědělství, kde už taky nikdo s motyčkou neokopává brambory a nejednotí řepu. O to se pokouší pár nadšenců, ale bez dotací je to neuživí. Hospodářské lesy půjdou časem buď cestou jednodruhových stejnověkých lesů těžených těžkou technikou a nebo nálety pro energetickou štěpku. Smíšené druhově i věkově budou časem divočinou a nebo skončí taky jako štěpka po odtěžení několika cenných kmenů na masiv. Zeptejte se někde ve škole, kdo chce být dřevorubec a lesní dělník. Přemýšlejte, kdo to bude jednou dělat. Už dnes se bez zahraničních dělníků lesy neobejdou a nelze
se spoléhat, že tomu tak bude věčně. Takže
vám zbývá jediné a to se nechat zaměstnat
jako nadšený lesní dělník pracující den co
den okusován komáry a klíšťaty za pár korun,
aby jste zastal práci strojů. Přeji vám
pocit uspokojení, že alespoň trochu zbrzdíte
neodvratné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.3.2022 07:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Já o voze a vy o koze. Je rozdíl čistě produkční les a anglický park. Tady neustále záměrně mlžíte. Může být v Česku obojí. A soutok je typický letitý anglický park. A ne čistě produkční les. Park-zahradu je třeba zachovat. Je to odkaz předků součást Lednicko-Valtického areálu. Je nutná CHKO. Nebo totální devastace převodem na čistě průmyslový les. V CHKO lze taky pěstovat a těžit duby, ale šetrnějším způsobem. A to chce zkušený lesník - vědec vyjádřit. Vaše snaha je maximalizovat ekonomiku za cenu vytvoření sterilní plantáže.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.3.2022 12:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč se tomu říká "Moravská Amazonie"? Viděl už někdo v té Amazonii Anglický park? Je potřeba také vzpomenout učel. No a ten by čistě lovecký. Je potřeba rozlišovat mezi záplavovým a nezáplavovým uzemím. Vylišovat uzemí často zaplavované od uzemí s méně častými záplavami atd.
Nejkrásnější ale je vaše kategorické buď a nebo? Buď CHKO nebo devastace. Naštěstí to takto nefunguje a devastace se ani po víc jak sto letech nekoná. No a to odtama ještě v polovině devatenáctého století vyháněla armáda dobytek vesničanů. Jinak ten Anglický park je o myšlence prostupu zahrady, parku do volné přírody a naopak.
Jinak ten česnek medvědí,ty sněženky, ladoňky, tedy ten váš jarní aspekt je tam pořád.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.3.2022 13:14 Reaguje na Jarek Schindler
To, že se tomu říká moravská Amazonie není argument,. To že to bylo pohraniční pásmo 50 let, částečně přispělo k ochraně , byl by dávno plošně vytěžen ale i částečně k devastaci zdivočením. Byla to součást panství lednicko valtického s opatrným obhospodařováním, tedy anglický park. Jarní aspekt je jen ve starém nevyfrézovaném a neherbicidovaném lese. Byl jste tam? Devastace je i převedení na čistě produkční frézovaný a herbicidovaný les. To pak je dubová plantáž, nikoli jak píšete "Amazonie"
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.3.2022 10:33
Ať se na to dívám zleva nebo zprava pravdou je, že Šumava po vyhlášení NP Šumava na tom těžce prodělala z pohledu ochrany přírody.
Co jiná politická garnitura ve Sněmovně, to jiný ředitel NP a jiná, zcela opačná koncepce správy a rozvoje.
Nakonec se do sebe pustili i vědátoři, ekomagoři se přivazovali ke stromům a developeři vlezli kam se dalo.

Takový NP je na dvě věci, na nic a na h...o.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.3.2022 16:22
Že jsem pro mozaiku biotopů, jsem uvedl již v minulých diskusích o Soutoku.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist