Návrat dudka chocholatého na východ Čech souvisí s pastvou i oteplováním klimatu

Z klimatických změn se stalo zaklínadlo na všechny problémy současnosti.
Pokud se vrací V DŮSLEDKU KLIMATICKÝCH ZMĚN, tak proč tu žil před těmi
změnami? Jeho návrat nemá s klimatickými změnami nic společného a důvodem
je změna hospodaření v některých místech od intenzivního hospodaření k
nicnedělání a důvodem je to, že domácí produkci nahrazuje stále více
dovoz. Přibývá tak ploch ze kterých nemají už lidé užitek a fungují
jako dotovaná příroda. Pokud je to trend, tak těch dudků určitě přibude
a nikoliv díky klimatickým změnám.

Rádo se zapomíná, že u ptactva se mění i jejich zimoviště, nástrahy na tahových cestách a s oteplením se jim nabízejí možnosti k hnízdění severněji. A ano, "přiblížení venkova městu" vedlo k likvidaci záhumenek, domácích i družstevních chovů dobytka, takže krajina doznala podstatných změn. Zajímavé ale je, že u takového špačka žádné "změny k horšímu - početností" nebyly zjištěny. Přitom má dosti podobné složení potravy, u dudka je ale více hmyzu, dutin nachází dostatek. A netřeba též zastírat, že dudkům velké budky pomáhají, tak snadno kuna na ně nedosáhne. Pomalý let ho hendikepuje před dravci, takže nějaké enormní počty očekávat nelze, bude to spíše raritní než hojný druh.

Je to tak. On byl vzácný vždy a vzácný i bude. Limitujícím
faktorem je pokles hmyzu a není to vždy pouze chemií, ale i
ptáky, kteří když zjistí jeho početnost na daném místě, tak
se tam doslova sletí z celého okolí. Nyní například ježkovi
a ptákům pomáhám zavlažováním půdy v "lesní zahradě". Po
vydatné závlaze jejího povrchu se na ni sletí dva u mně
žijící páry kosů a jejich potomci. Bez zavlažení by hledali
pracně potravu v nedalekém lese, ale tak ji mají zde stejně,
jako po setmění ježek, kdy z mokré půdy vylézaní "noční"
žížaly k páření. O pár metrů dál na kostelní louce sečené
jako golfové hřiště bez závlahy není pták ani jeden. Takže
místně mohou ptáci v nouzi zamávat i s populací hmyzu a to
se stalo s namnožením strak a sojek s lučními kobylkami v
mém okolí. Jednak je semelou "hmyzomlýnky"(rotační sekačky)
a zbytek dokonají straky, sojky, žlůny, špačci atd. Nelze
z vymizení v tady vinit chemii, která se nepoužívá široko
daleko, ale způsob sečení a taky ta predace na zbytku té
relativně zdravé části obce. Ptákům to nemám za zlé, ale
je mi líto toho, jak ubývá právě toho hmyzu a jak se proti
němu neustále bojuje chemií, technikou a změnou hospodaření.
Za socíku se u nás páslo asi na 200 ha cca 300 jalovic s
kvanty kravinců a hmyzu. Dnes se tu chová cca 100 jalovic
ve stájích a naváží se jim krmivo získané z polí, které
vznikly rozoráním pastvin. Hnůj sice nelikvidují, ale
skladují ho až do zaorání na jednom místě a není jako kdysi na polních hnojištích rozptýlen po krajině. Je koncentrován
na jednom místě a schází hmyzu v celém okolí. Včera jsem
získal od cirkusáků prvou hromadu hnoje, ale co s ním,
abych neobtěžoval sousedy? Uskladnil jsem ho do stínu
mého zahradního "lesa" a zaizoloval plastovými plachtami,
takže žádná potrava pro hmyz mimo žížal a dostupnost hmyzu
pro ptáky nulová. Kdysi co dům to hnojiště a nikomu smrad
nevadil. Dnes skoro nikde a ještě obava ze stížností.

Jj, to pupkovi pankáčovému vyhynutí nehrozí...