Návrat dudka chocholatého na východ Čech souvisí s pastvou i oteplováním klimatu
Návrat jednoho z nejpestřeji zbarvených evropských ptáků označil za splněný přírodovědný sen. "Z mnoha oblastí České republiky během 20. století téměř vymizel. Celý život jsem po dudcích pátral. Dudek pro mě představoval něco, co jsme z české krajiny ztratili. O to větší radost mám, že dnes už slyšíme jeho typické dudání i ve východních Čechách," řekl ČTK Číp.
Návrat dudků podle něj připomíná, jak vypadala česká krajina před nástupem intenzivního zemědělství. "Když z krajiny začala mizet pastva a hospodářská zvířata se přesunula z luk do velkochovů, začali mizet i dudci," řekl Číp.
Dudci tráví většinu času na zemi. Dlouhým zahnutým zobákem vybírají z půdy brouky, larvy a další bezobratlé živočichy. Potravu hledají také v trusu pasoucích se zvířat, kde jsou larvy hmyzu. "Lidé často vidí budky a myslí si, že právě ty jsou hlavním důvodem návratu dudků. Ve skutečnosti jsou ještě důležitější šetrně obhospodařované pastviny. Dudek potřebuje otevřenou krajinu s nízkou vegetací a dostatkem hmyzu. Bez toho žádná budka nepomůže," uvedl Číp.
Skupina JARO v posledních letech instalovala ve východních Čechách přibližně deset dudníků. Ochránci přírody upozorňují, že návrat dudků nelze chápat jako důkaz, že změna klimatu přírodě prospívá. Zatímco některé teplomilné druhy rozšiřují své areály, řada chladnomilných, ale i celkově citlivějších rostlin a živočichů z české krajiny naopak ustupuje, zejména tam, kde se nedaří zajistit vhodnou šetrnou péči.
"Návrat dudků je především výsledkem dlouhodobé práce na obnově krajiny. Velkou roli přitom sehrály krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí, které v posledních desetiletích podporovaly výsadbu alejí, obnovu a údržbu pestrých luk a pastvin, péči o staré stromy a další opatření důležitá pro biodiverzitu," dodal Číp.
reklama





Na Broumovsku vylétlo 14 sokolích mláďat, podle vědců nadprůměrný počet
Speciální dům pro vlaštovky nahradil v Havlíčkově Brodě zbouranou budovu, v níž dříve hnízdily
Jak hnízdí ptáci šoupálci?