Návrat vlků do Čech: Vlk byl vyfocen těsně za českými hranicemi v Německu
V oblasti Hohwald těsně za hranicemi Šluknovského výběžku bylo během letošního podzimu zaznamenáno několik útoků na hospodářská zvířata. Spolupracovníci německé organizace zabývající se sběrem informací o vlcích v lužické oblasti zde proto umístili několik fotopastí. Jedna z nich vlka zachytila čtrnáctého října. O několik týdnů později německý zemědělec vyfotografoval i mládě vlka, což dokládá, že se v oblasti vyskytuje celá smečka. Dalším důkazem o výskytu smečky jsou fotografie letos narozené vlčice, která byla v sobotu 24. listopadu sražena automobilem.
Je přitom prakticky jisté, že vlci jsou přítomni už i na českém území. "Přímý důkaz v podobě fotografie sice nemáme, ale po ohledání stržených ovcí v oblasti Velkého Šenova máme opravdu signály o přítomnosti vlků i na české straně," řekl Ekolistu Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko. "Bylo by ostatně naivní domnívat se, že vlci budou respektovat nějaké politické hranice," dodal.
Přítomnost vlků byla letos zaznamenána i ve východních Krkonoších. V obou případech jde pravděpodobně o zvířata, která se do oblasti rozšiřují z Lužice ve východní části Německa a z Polska. Do německé Lužice se vlci dostali v polovině 90. let minulého století právě z Polska a v krajině opuštěných vojenských prostorů, povrchových dolů a rozsáhlých vřesovišť se jim daří. V současnosti žije v Lužici přes deset smeček a vlci se dál šíří Německem.
Jak před časem Ekolistu řekla bioložka Ilka Reinhardtová, která se sledování lužických vlků profesionálně věnuje dlouhé roky, vlci jsou schopní při hledání nového teritoria urazit stovky kilometrů.
„Návrat vlků na sever Čech je vzhledem k postupnému rozšiřování německé populace vlka v posledních deseti letech očekávanou a radostnou událostí. Zkušenosti z Německa a dalších evropských zemí ukazují, že vlk není lidem nebezpečný," komentuje návrat vlků Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, které se dlouhodobě zabývá ochranou a sledováním velkých šelem především v Beskydech. "Dokázali, že jsou schopní žít i v kulturní krajině, ačkoliv to nemají jednoduché. Podobně, jako další divoká zvířata, i vlky ohrožují střety s dopravou nebo pytláci."
Návrat vlků vítá i ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda. "Vlci jsou pro naši krajinu důležití. Pomáhají regulovat vysoké stavy spárkaté zvěře. Zejména v případě divokých prasat by byla jejich pomoc více než vítána," říká Pavel Benda.
Podle Salova je ovšem otázka, zda si vlci pro případné usídlení vyberou hojně navštěvované oblasti, jako jsou třeba národní parky. Velký počet návštěvníků by totiž mohl znamenat rušení vlků při vyvádění mláďat. Příhodnější oblastí by proto mohly být třeba bývalé vojenské prostory, jako je oblast Hradčan nedaleko Máchova jezera.
Mapa | Google Maps
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Jinak nás divoká prasata sežerou - 29. 11. 2012 - fesojJá si rozhodně nemyslím, že veškerou srnčí, kančí atd. zvěřinu by museli sežrat jen lidi - velké šelmy sem patří a je logické, že se nepůjdou pást na jetelíček - jenže myslivci musí z něčeho financovat nájem honiteb, krmení pro zvěř a škody, které ta zvěř působí v lese a na poli a proto také většinu zvěřiny musí prodat, aby na to měli. Problém tedy nevidím v tom, že mě šelmy připraví o kus masa, ale ve vysokých nájmech a náhradách škod. Zvěř - jelen stejně jako vlk - je naším národním bohatstvím, o které musíme pečovat. Tu péči zajišťují myslivci, ať si říká kdo chce co chce. Krmíme, vysazujeme remízky, staráme se o dobrý zdravotní stav zvěře - ať již léčením nebo odstřelem nemocných, chovatelsky nevhodných či přespočetných kusů. Děláme to rádi a ten kousek zvěřiny je pro většinu z nás až tou poslední motivací.Ale ukažte mi, prosím Vás, jiný příklad, kde skupina občanů pečuje o národní bohatství a musí na to doplácet z vlastní kapsy ! |