Ne v jádře, ale v obnovitelných zdrojích je budoucnost energetiky, tvrdí odborníci
Jádro: Jen můstek k OZE
V Německu je jaderná energetika chápána pouze jako můstek k obnovitelným zdrojům, uvedl Lutz Mez z Freie Universität Berlin. „Obecný názor je, že obnovitelným zdrojům energie patří budoucnost,“ dodal. Podíl jaderné energetiky na celkové spotřebě je dnes podle něj relativně malý a nebude tedy problém jej v budoucnosti nahradit obnovitelnými zdroji.
Mez zdůraznil, že zavírání jaderných elektráren v Německu není novinkou. O tom bylo rozhodnuto již před více než dvaceti lety, po havárii v Černobylu. Tato katastrofa prý zapůsobila v myslích Němců daleko intenzivně než v myslích Čechoslováků. V té době také začal vývoj OZE a nastaly první diskuze, co by mohlo být zdrojem energie v budoucnosti.
Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů (EREF) Rainer Hinrichs-Rahlwes uvedl, že si lidé stále myslí, že obnovitelné zdroje mají pouze marginální podíl. Ale v roce 2009 byly podle jeho slov dvě třetiny nově instalované kapacity v energetice právě v OZE. Německo plánuje v roce 2020 využívat 50 % energie z OZE a pouhé procento z jaderných elektráren. Nejpozději v roce 2022 by pak měla německá energetika od jádra upustit zcela. Rychlejšímu rozvoji OZE by podle Hinrichs-Rahlwese pomohly spolehlivý a flexibilní plán podpory a odstranění nejen legislativních překážek.
Hinrichs-Rahlwes prohlásil, že nyní jsou v Německu v provozu jen 4 jaderné elektrárny, ostatní jsou odstaveny z bezpečnostních důvodů nebo kvůli probíhající inspekci. Jedná se tak o jistý zátěžový test pro německou energetiku. A jak se zdá, půjde to i bez jádra. „Jaderná lobby má dost nepružné argumenty,“ říká Mez na hlasy kritiků. Německo je totiž exportérem elektrické energie a také není pod tlakem případně chybějící energie.
Je potřeba posílit síť
Decentralizace energetiky související s rozvojem OZE bude pak podle Hinrichs-Rahlwese zřejmě potřebovat výstavbu nové infrastruktury. Tento názor sdílí také energetický poradce Michal Šváb. Podle něj si rozvoj OZE vyžádá posílení přenosové sítě i v ČR. Ta současná totiž pochází ze 70. let, kdy se s možností decentralizované výroby elektrické energie vůbec nepočítalo.
Šváb se domnívá, že mezi obnovitelnými zdroji má velký potenciál zejména biomasa, bioplyn a střešní fotovoltaické instalace. Zároveň ale také varuje před zbrklými rozhodnutími. Hodně projektů na biomasu vzniká na úrovni samospráv a hrozí podle něj, že nebudou mít dostatek paliva.
Další 2 bloky Temelína? Nebudou!
Seminář se věnoval také otázce dostavby, nebo spíše výstavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. K výstavbě dalších dvou bloků v Temelínu podle poradce pro energetiku a životní prostředí Petra Holuba nikdy nedojde, neboť v roce 2025 už bude elektřina z OZE levnější než ta z jádra.
Edvard Sequens z organizace Calla zmínil koncepci Chytrá energie (www.chytraenergie.info), společné dílo několika ekologických organizací. Podle ní by v České republice mohlo být v roce 2020 vyráběno více než 13,5 % elektřiny z OZE, přestože Národní akční plán s výraznějším zapojením těchto zdrojů nepočítá. Sequens ale zároveň připouští, že ČR se v případě obnovitelných zdrojů kvůli zeměpisným podmínkám nikdy zcela neobejde bez importu.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Tady je ale pitomcu - 4. 6. 2011 - Jan ŠimůnekProblém je mj. v tom, že první mráček donutí fotovoltaické domy začít brát elektřinu ze sítě, pokud se tedy firmy nesmíří s tím, že jim několikrát denně nespadnou počítače a oni budou sedět při svíčkách v neklimatizovaných prostorách dokud se zase mrak nepřežene (budou vás strašně milovat zaměstnanci, pro které to nejspíš budou neplacené pauzy).A nebo na to ta síť bude dimenzovaná a mít záložní "horké" zdroje (uhelné a plynové elektrárny, které budou jenom na udržování tohoto stavu spotřebovávat velké množství paliva), nebo to budou jaderné elektrárny (pro které režim prudkých výkyvů výkonu není vhodný, ale mohly by třeba 90 procent energetické páry stabilně pouštět do vzduchu a jen v případě mraků ji začít hnát na turbiny). Nicméně pak se nabízí otázka, proč stavět fotovoltaiku s přibližně desetinásobnými cenami za instalovaný výkon v porovnání s JE, což je nutno ještě cca 5 - 10 krát vynásobit při porovnání využitelného výkonu, a energii z jaderek pouštět pánubohu do oken, pokud zrovna náhodou vysvitne slunce. Nehledě k tomu, že z FV elektrárny je po pár letech hromada toxického šrotu a z FV instalace, schopné dávat v průměru výkon JE, je ta hromada podstatně větší než ta JE. Přitom účinnost FV panelů od prvního vystavení světlu neustále klesá (a tím i výkon FV elektrárny), zatímco výkon JE je prakticky stabilní od předání do rutinního provozu do jeho ukončení a odstávky lze zpravidla plánovat dlouhodobě dopředu. |



Liberec začal se sdílením elektřiny, zatím jen mezi svými budovami
Havlíček: Regulovaná část ceny elektřiny klesne dva týdny po rozhodnutí vlády
Ministerstvo životního prostředí rozdělí přes 100 milionů korun pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů