Nejohroženější skupinu obratlovců tvoří býložravci, nikoli predátoři
1.9.2020 12:06 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Když se každý rok vydá 800 000 antilop - vodušek kob - k mokřinám v cípu jižního Súdánu vyvolávají v nás jejich ohromná stáda zdání čísly nevyjádřitelného množství. Přesto jejich počty rapidně klesají.
Když se každý rok vydá 800 000 antilop - vodušek kob - k mokřinám v cípu jižního Súdánu, případně když půl milionu pakoňů vyrazí na pastvu z Keni do Tanzanie, vyvolávají v nás jejich ohromná stáda zdání čísly nevyjádřitelného množství. Přesto jejich počty rapidně klesají. Podle IUCN je dnes 25,5 %, tedy jeden ze čtyř druhů býložravců na světě, vystaven riziku vyhynutí. Takže popravdě by smutnými ikonami světově ohrožených druhů neměli být masožraví polární medvědi a tygři, ale spíše antilopy, nosorožci a mořské želvy. Býložravci.
Masožravcům z řad predátorů se rozhodně ve světě nevede dobře, ale riziku vyhynutí momentálně čelí jen 17,4 % druhů (u všežravců je to ještě méně, 15,8 %). Býložravci jsou na tom hůř. Vychází to ze srovnávací studie, kterou vypracovala zooložka Trisha Atwoodová. Ta vzala v potaz 22 166 druhů obratlovců (ptáků, plazů, savců), areál jejich rozšíření a velikost jejich populací. A zjistila, že jen s počty exemplářů se tu operovat nedá. „Jde tu o proporcionalitu, vyvážení celkového zastoupení početnosti,“ vysvětluje. „Na světě existuje více druhů predátorů než býložravců. A proto se predátoři jeví více zranitelnou skupinou, protože jich je prostě víc.“
Data prý hovoří jasně, a to i na úrovni již vyhubených druhů. Z dvou tisícovek už nežijících druhů byla většina herbivorů, býložravců. Ostatně, i stávající příčiny ohrožení – konkurenční přítomnost invazních druhů, klimatické změny, ztráta habitatů – dopadají více na býložravce než živočichy s odlišným modelem příjmu potravy. „Jedním z důvodů může být jejich velikost,“ dodává Atwoodová. „Potřebují větší objem rostlinné potravy, vyžadují větší teritoria, širší prostor k migracím.“ O to častěji ale naráží na mantinely tvořené lidským osídlením.
Predátorům a všežravcům se vede lépe. Jsou menší, přizpůsobivější. A to jim v měnícím se světě pomáhá přežít. Mauro Galetti, biolog z univerzity v Miami (který se na studii nepodílel) doplňuje, že informace ze studie Atwoodové „dávají perfektní smysl“. A poukazují prý na to, jak vychýlený je současný přístup k ochraně přírody, když investuje svou energii do ochrany vrcholových predátorů.
„Svět bez býložravců by byl katastrofální pro jakýkoliv ekosystém,“ říká Galetti. „Velcí spásači jsou zásadní, zvlášť v zalesněných oblastech.“ Jenže právě ti, podle Attwoodové, patří k vůbec nejohroženější skupině býložravců.
reklama
Dále čtěte |
Jaký je rozdíl mezi záchranným programem a programem péče?
COP16: Domorodé národy budou mít poradní orgán při OSN pro ochranu biodiverzity
V novém červeném seznamu hub je dvakrát více ohrožených druhů. I díky objevům těch vzácných
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
AL
Alena Lyskova
1.9.2020 11:23Vrána k vráně sedá, už i reklama na pivo se nese v duchu ochrany predátorů. Predátoři nás vyhubí všechny. Útočník má v dnešní společnosti větší provilégia nežli spořádaný člověk. Bejvávalo, že nás učili chránit slabšího. V dnešní době býložravec pro ochránce přírody nemá žádnou hodnotu. Možná tak žáby, hraboši atd. ale já se už ničemu nedivím.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.9.2020 11:36 Reaguje na Alena LyskovaZbývá ještě dodat, že nejhorším predátorem (nejen pro ohrožené býložravce)je druh Homo sapiens. Kvůli jeho přemnožení a necitlivému přizpůsobování si krajiny k uspokojování lidských potřeb.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
1.9.2020 14:22 Reaguje na Alena LyskovaČeho se bojíte, že vám predátoři sežerou domací zvířectvo na kšeft, a vy budete muset do práce?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.9.2020 15:58 Reaguje na Josef MozekPokud si myslíte, že chov domácích zvířat je taková
selánka a výnosný kšeft, tak je běžte chovat.
Vyplodit takovou hloupost není poplatné vašemu jménu.
Moudrý člověk si váží práce všech, pokud sám není
agresivní predátor požírající své oběti podnikání.
Odpovědět
selánka a výnosný kšeft, tak je běžte chovat.
Vyplodit takovou hloupost není poplatné vašemu jménu.
Moudrý člověk si váží práce všech, pokud sám není
agresivní predátor požírající své oběti podnikání.
JM
Josef Mozek
1.9.2020 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekJak je možné si chovatelů vážit, když pod každým článkem o vlcích apod. spustí hysterický nářek.
Moc dobrý kšeft to je, jinak by to nedělali. Proč asi nejdou radši do práce?
Odpovědět
Moc dobrý kšeft to je, jinak by to nedělali. Proč asi nejdou radši do práce?
AL
Alena Lyskova
1.9.2020 19:06 Reaguje na Josef MozekOna je to naše práce pane Mozek, každý v naší rodině máme ještě vedlejší jednu práci, abychom mohli to co vyděláme v ostatních činnostech investovat zpět do zemědělství. Naši předci vlka vyhubili, protože jim škodil, nám zase škodí lidé, kteří nám vlka do naší krajiny přivádějí zpět to jim máme tleskat?
Nemám nic proti vlkovi, ale musí ho myslivci držet dál od našich pastvin a domovů. Dnešní vlk je jen kreatůra vlka z původní plachou šelmou nemá nic společného. Ale to vy así stěží pochopíte, když se Vám mozek přestěhoval z hlavy do příjmení.
Odpovědět
Nemám nic proti vlkovi, ale musí ho myslivci držet dál od našich pastvin a domovů. Dnešní vlk je jen kreatůra vlka z původní plachou šelmou nemá nic společného. Ale to vy así stěží pochopíte, když se Vám mozek přestěhoval z hlavy do příjmení.
MK
Majka Kletečková
1.9.2020 21:19 Reaguje na Alena LyskovaJá bych se na prvním místě spoléhala na pastevecké psy.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
1.9.2020 22:35 Reaguje na HunterJá osobně s nimi praktickou zkušenost nemám, ale moji známí - chovatelé domácích zvířat včetně ovcí - si pochvalují, že od té doby, co si pořídili dva kavkazáky, zcela ustaly ztráty na zvířatech způsobované zloději.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
1.9.2020 22:48 Reaguje na Majka KletečkováVlk a zloděj jsou dva zcela odlišné druhy obratlovců.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.9.2020 10:23 Reaguje na Jiří DanešAno, dvounozí zloději jsou nebezpečnější než vlci. A také by se na ně podle zákona nemělo střílet flintou.
Odpovědět
Hu
Hunter
2.9.2020 06:50 Reaguje na Majka KletečkováTo jsem si tak nějak myslel. Pastevecký pes rozhodně není pro každého a pro každou situaci a podmínky a rozhodně to není všelék. Nic ve zlém, ale takto sebevědomě, ale zcela teoreticky, doporučovat pořízení pasteveckých psů je podle mě nezodpovědné.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.9.2020 10:29 Reaguje na HunterPláč chovatelů nad strženými ovcemi mne bude dojímat až tehdy, pokud před tím udělali maximum pro jejich ochranu.
Ano, každý si pasteveckého psa nemůže dovolit. Tihle skvělí hlídači ovcí nejsou pro každého. A proto ani chov ovcí v nových podmínkách není pro každého.
Odpovědět
Ano, každý si pasteveckého psa nemůže dovolit. Tihle skvělí hlídači ovcí nejsou pro každého. A proto ani chov ovcí v nových podmínkách není pro každého.
Hu
Hunter
2.9.2020 13:25 Reaguje na Majka KletečkováDobře, a mohla byste prosím definovat to maximum, které má chovatel ovcí udělat? Co si pod tím představujete konkrétně?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.9.2020 13:46 Reaguje na HunterDefinovat maximum si netroufám. Za nutné, nikoliv postačující opatření považuji hlídání ovcí pasteveckými psy.
Odpovědět
Hu
Hunter
2.9.2020 16:13 Reaguje na Majka KletečkováTo jsem si taky tak nějak myslel. Přesto děkuji za upřímnou odpověď.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
1.9.2020 22:54 Reaguje na Alena LyskovaKdyby se tomu individu přestěhoval mozek jen do přijmení, tak to by nebylo to nejhorší, ale on semu ten mozek přestěhoval bůhví kam. Nehnal bych toho dobráka od počítače na statek aspoň na týden, aby poznal, co to je vlastně ten "moc dobrý kšeft".
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.9.2020 20:54 Reaguje na Josef MozekAž toho nechají, tak budete zase brečet, že louky
zarůstají borůvčím, klečí, keři a stromy. Chce to
si ujasnit priority a nechtít všechno, za peníze jiných a nebo z daní všech. Pokud se domníváte, že
odškodnění za zvíře zabité vlkem je nějaké terno,
tak vás mohu ubezpečit, že to je i chovatelská újma, když přijdete o chovný kus mající větší hodnotu, než ty peníze za jateční hmotnost. To ale
chovatelé křečků a bílých myšek nepochopí a melou
si stále to samé. Některým dokonce už přeji i to
kousnutí do zadku nějakým tím vlkem či medvědem, aby se konečně probrali do reality 21.století.
Odpovědět
zarůstají borůvčím, klečí, keři a stromy. Chce to
si ujasnit priority a nechtít všechno, za peníze jiných a nebo z daní všech. Pokud se domníváte, že
odškodnění za zvíře zabité vlkem je nějaké terno,
tak vás mohu ubezpečit, že to je i chovatelská újma, když přijdete o chovný kus mající větší hodnotu, než ty peníze za jateční hmotnost. To ale
chovatelé křečků a bílých myšek nepochopí a melou
si stále to samé. Některým dokonce už přeji i to
kousnutí do zadku nějakým tím vlkem či medvědem, aby se konečně probrali do reality 21.století.
MJ
Marcela Jezberová
1.9.2020 16:07„Svět bez býložravců by byl katastrofální pro jakýkoliv ekosystém,“ - už se to dostalo k evropským ochráncům přírody a klimatu, kteří hodlají likvidovat chovy býložravců v Evropě v obavě, že jimi vykrkaný metan zničí život na zeměkouli? Možná by bylo dobré se zastavit a ještě chvíli popřemýšlet, než spustí evropskou kravskou genocidu.
A než si začnete ťukat na čelo, zkuste si vzpomenout nebo zjistit, jak vypadaly osevní postupy v ČR před revolucí a nyní. A namontujte si to na dnešní proklamace o nutnosti zajistit pestrost krajiny a návrat pícnin. Slova o katastrofě spojené s vymizením býložravců z krajiny se netýkají jen Afriky, ale i naší domoviny. Ten zásadní rozdíl zní - počty krav (= býložravců).
Odpovědět
A než si začnete ťukat na čelo, zkuste si vzpomenout nebo zjistit, jak vypadaly osevní postupy v ČR před revolucí a nyní. A namontujte si to na dnešní proklamace o nutnosti zajistit pestrost krajiny a návrat pícnin. Slova o katastrofě spojené s vymizením býložravců z krajiny se netýkají jen Afriky, ale i naší domoviny. Ten zásadní rozdíl zní - počty krav (= býložravců).
BM
Břetislav Machaček
2.9.2020 10:36 Reaguje na Marcela JezberováNěkterým lidem to vysvětlujete zbytečně. Oni nechápou elementární souvislosti mezi půdou, pícninou, zvířaty, půdními mikroorganismy a půdním hmyzem. Takové posklizňové kukuřičné zbytky se v půdě rozloží někdy až po dvou létech, ale po průchodu zažívacím traktem zvířat
za pár dnů. Některé pícniny jako jetel a hlavně vojtěška jsou
schopny zakořenit velice hluboko, půdu provzdušnit a vytáhnout z hloubky takové živiny, které nejčastěji osévané plodiny nedokážou. To už znali naši předkové a věděli, že co půdě vemu, bych ji měl i vrátit. Bez dostatku dobytka a jeho hnoje se tak bude v zemědělství stále více používat hnojiv umělých a bude stále více docházet
k zasolování půd a jejich zhutňování. Pokud se nezmění radikálně přístup státu k půdě a k chovu zvířat, tak všechna ostatní
opatření budou k ničemu.
Odpovědět
za pár dnů. Některé pícniny jako jetel a hlavně vojtěška jsou
schopny zakořenit velice hluboko, půdu provzdušnit a vytáhnout z hloubky takové živiny, které nejčastěji osévané plodiny nedokážou. To už znali naši předkové a věděli, že co půdě vemu, bych ji měl i vrátit. Bez dostatku dobytka a jeho hnoje se tak bude v zemědělství stále více používat hnojiv umělých a bude stále více docházet
k zasolování půd a jejich zhutňování. Pokud se nezmění radikálně přístup státu k půdě a k chovu zvířat, tak všechna ostatní
opatření budou k ničemu.
MK
Majka Kletečková
2.9.2020 14:04 Reaguje na Marcela JezberováNemám znalosti na to, abych mohla posoudit, zda stávající počet skotu v ČR je optimální. Určitě ale fandím tomu, aby se používalo méně umělých hnojiv ve prospěch těch vyprodukovaných hospodářskými zvířaty. Dívala jsem se do statistik ČSÚ a při porovnání roků 1960 a 2017 u některých ukazatelů jsem viděla, že skotu významně ubylo (a to i v přepočtu na 100 ha zemědělské půdy). Významně se zvýšil počet ovcí, ale ne tak, aby nahradil úbytek krav.
Z toho, co jsem slyšela a četla, jsem nabyla dojmu, že by v ČR bylo žádoucí při péči o pole snížit použití umělých hnojiv a upřednostnit hnůj. To, že se tak neděje, je dáno malým počtem hospodářských zvířat (skotu, prasat, drůbeže)?
Odpovědět
Z toho, co jsem slyšela a četla, jsem nabyla dojmu, že by v ČR bylo žádoucí při péči o pole snížit použití umělých hnojiv a upřednostnit hnůj. To, že se tak neděje, je dáno malým počtem hospodářských zvířat (skotu, prasat, drůbeže)?
JP
Jaroslav Prukner
2.9.2020 14:00Dobrý den. Když čtu příspěvky o pasteveckých psech, musím se smát, až se za břicho popadám. Kde by jste u nás chtěli pořídit skutečného pasteveckého psa? Výstavové kreatury chované v kotcích, které po 6 generací neviděly slepici, natož stádo ovcí, či koz? Cha cha cha! Pastevecký pes měl po tisíciletí nekompromisní plemenitbou zakořeněné vlastnosti - teritorialita, silný vztah k domácím pastevním zvířatům, agresivita a bojovnost vůči dravcům jakéhokoli typu. Dále zakořeněná taktika střežení stáda, kdy vlci provedou fingovaný útok z jedné strany, ale faktický lov probíhá na straně protilehlé. Psi musí být rovnoměrně rozprostřeni kolem stáda a neopouštět své pozice ani při útoku. Psi, kteří jsou blízko konfliktu jdou v případě potřeby na pomoc a zbytek smečky se rovnoměrně posune tak, aby bylo pokryté uvolněné území. Kde by jste chtěli takovéto psy sehnat zde v Evropě, kde se pastevci chovají i v bytech? Chce li Evropa velké šelmy, nesmí podléhat aktivistickým zmetkům, kteří ničemu nerozumí, ale začít tvrdě pracovat na selekci vhodných jedinců jak pastevního dobytka (suffolk je tupec, že mu jde o život pochopí, až když je dáven), tak i psů. Navíc evropská tzv. kulturní krajina zamezuje rovnoměrnému rozprostření geneticky dostatečně početné vlčí populace, tedy se tato bude kumulovat ve vhodných lokalitách a tedy tam bude docházet k velkému predačnímu tlaku. Naši evropští psi (beru západ, ne balkán) při navětření vlka vezmou do zaječích. Jak chcete u nás chovat bojeschopné psy, když nemáte možnost jejich bojeschopnost ověřit? Vlk je zvíře přírody, okamžitě pozná, jakého oponenta má před sebou. Slabší bez boje odchází, stačí důrazná výzva. Zkuste si tipnout, jak při takovéto konfrontaci dopadne šampion z výstav. Tato situace nemá rychlé řešení, evropská civilizace na toto není připravena. I kdyby jste věc chtěli skutečně řešit, tak narazíte na legislativní bariéru. Už jenom v tom, že nemůžete nechat psa bez přístřešku a suchého místa k odpočinku. Zkuste to na pastvině, kde stádo migruje dle spasení. První aktivní blbec Vám nadělá potíže se stejně zmatenými ochránci zvířat. Za vše vděčíme FCI, která dnes sdružuje více byznysmeny se psy, než skutečné chovatele.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.9.2020 14:20 Reaguje na Jaroslav PruknerDobrá poznámka na téma chovu ovcí versus pasteveckých psů.
Moji známí si na doporučení jiných jejich známých zajeli pro oba své kavkazské pastevecké psy až na Kavkaz. Ale to by bylo pro většinu chovatelů velmi omezující.
Odpovědět
Moji známí si na doporučení jiných jejich známých zajeli pro oba své kavkazské pastevecké psy až na Kavkaz. Ale to by bylo pro většinu chovatelů velmi omezující.
JD
Jiří Daneš
2.9.2020 18:17 Reaguje na Majka KletečkováMnohem jednodušší řešení je vlky chovat v zoo. Je to také výrazně levnější. Vlci byli našimi předky vyhubeni proto, že škodili!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.9.2020 08:56 Reaguje na Jaroslav PruknerDěkuji za reálný popis situace ohledně pasteveckých plemen psů.
Je to přesně tak a chtěl bych pouze dodat, že ti opravdoví
pastevečtí psi nerozlišují mezi vlkem a domácím mazlíčkem turisty.
I s ním udělá krátký proces a taky s páníčkem,který by chtěl mazlíčka chránit. Nemohou tak být na pastvině bez dozoru chovatele.
Většina našich chovatelů nedisponuje stohlavými stády, ale chove
ovce ,kozy a telata na malých loukách roztroušených v krajině.
Počty se pohybují tak do 20 ks,pořizovat k nim dva a více psů
a být s nimi na pastvině je utopie z hlav ekoaktivistů. Bez
vypásání ty louky zaniknou ,ale bez vlků jsme tu bez problémů
žili už 2OO let. Není lépe to neměnit a umožnit vlkům život
v NP a tam, kde žili v souladu s chovateli doposud? Degenerace
přirozených pudů středoevropských vlků je evidentní, když se
nebojí lidí a jsou ochotni v době hojnosti přirozené potravy
napadat stáda v centrech obcí. O to tu jde, že tato kreatura vlka není a nebude nikdy regulátorem ,ale pouze příživníkem na úkor těch
chovatelů a potažmo všech, kteří z daní hradíme škody jimi
způsobené. Tak jako pes musí být navyklý na svoji ochraňovatelskou
práci ve stádu, tak i ten vlk si musí navyknout na to, že se má
obávat člověka, pušky a psa. Pokud toto nebude mít vlčí populace
do svých genů vštěpeno, tak je budu nazývat tou kreaturou a tak
samo nazvu kreaturami jeho zastánce a propagátory. Ač se honosí
vzděláním, tak jim chybí elementární znalosti o přírodě. Vlk by
měl být plachá šelma obloukem se vyhýbající člověku, jeho obydlím
a taky pouhému pachu člověka. Pokud tak tomu není, tak je to pouze
další z mazlíčků našich aktivistů.
Odpovědět
Je to přesně tak a chtěl bych pouze dodat, že ti opravdoví
pastevečtí psi nerozlišují mezi vlkem a domácím mazlíčkem turisty.
I s ním udělá krátký proces a taky s páníčkem,který by chtěl mazlíčka chránit. Nemohou tak být na pastvině bez dozoru chovatele.
Většina našich chovatelů nedisponuje stohlavými stády, ale chove
ovce ,kozy a telata na malých loukách roztroušených v krajině.
Počty se pohybují tak do 20 ks,pořizovat k nim dva a více psů
a být s nimi na pastvině je utopie z hlav ekoaktivistů. Bez
vypásání ty louky zaniknou ,ale bez vlků jsme tu bez problémů
žili už 2OO let. Není lépe to neměnit a umožnit vlkům život
v NP a tam, kde žili v souladu s chovateli doposud? Degenerace
přirozených pudů středoevropských vlků je evidentní, když se
nebojí lidí a jsou ochotni v době hojnosti přirozené potravy
napadat stáda v centrech obcí. O to tu jde, že tato kreatura vlka není a nebude nikdy regulátorem ,ale pouze příživníkem na úkor těch
chovatelů a potažmo všech, kteří z daní hradíme škody jimi
způsobené. Tak jako pes musí být navyklý na svoji ochraňovatelskou
práci ve stádu, tak i ten vlk si musí navyknout na to, že se má
obávat člověka, pušky a psa. Pokud toto nebude mít vlčí populace
do svých genů vštěpeno, tak je budu nazývat tou kreaturou a tak
samo nazvu kreaturami jeho zastánce a propagátory. Ač se honosí
vzděláním, tak jim chybí elementární znalosti o přírodě. Vlk by
měl být plachá šelma obloukem se vyhýbající člověku, jeho obydlím
a taky pouhému pachu člověka. Pokud tak tomu není, tak je to pouze
další z mazlíčků našich aktivistů.
