Největší lavina v Obřím dole za poslední léta sjela nedávno v Úpské rokli

V Krkonoších stále platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné stupnice, což značí mírné nebezpečí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Pudelek / Wikimedia Commons

V období 8. až 10. února platil v Krkonoších třetí lavinový stupeň, jedním z jeho rysů je možnost samovolného uvolnění lavin velkých a ve výjimečných případech i velmi velkých rozměrů. A to se také zřejmě v Úpské rokli stalo. Lavina se uvolnila v celé šíři Úpské rokle, která je 380 metrů. Lavina dosáhla délky 1250 metrů, výškový rozdíl mezi hranou Úpské rokle a jezírkem, kam dojela, je zhruba 400 metrů, uvedla horská služba na svém facebooku.

"V Krkonoších za poslední roky jde určitě o jednu z největších zaznamenaných lavin. Využila prakticky své maximální dráhy, delší lavinová dráha v Krkonoších není," řekl ČTK Spusta.

Plochu zasaženou lavinou odhadl na 67 000 metrů čtverečních, celkový objem sněhu na 128 000 metrů krychlových a celkovou hmotnost při zhruba 340 kg/ m3 na 43 000 tun sněhu. "Podle znalosti terénu a mocnosti sněhových polštářů na sousedních svazích se dá odhadnout výška sněhových polštářů na několik metrů," uvedl Spusta.

Od počátku února převládalo silné západní proudění doprovázené sněžením a teplotou vzduchu kolem minus pěti stupňů Celsia. Pod hranou se tak vytvořil mohutný sněhový polštář. Dva dny před pádem laviny se prudce oteplilo a teplota vystoupala k nule.

"Toto byl pravděpodobně impulz k uvolnění této laviny, která byla deskového typu. Pravděpodobně došlo k utržení převěje, ta následně strhla celý nafoukaný polštář i sníh pod ním až k okraji skalních stěn, přes něž pak lavina přelétla. Přesný charakter odtrhu ani jeho výšku se bohužel nepodařilo zjistit," uvedla horská služba.

Lavina vylámala v mírně se svažující dolní části visutého dna jámy odhadem 180 stromů. Přesný počet bude znám až po odtání sněhu. "Je pravděpodobné, že se počet zvýší, protože zvláště ve střední části dráhy je terén nyní sněhem zcela zakryt a destrukční účinky laviny nejsou vidět," uvedl Spusta. Dosud největší lavina od počátku měření v 50. a 60. letech minulého století se na této lavinové dráze uvolnila v březnu 1956.

V nynější zimě krkonošská horská služba lavinové nebezpečí poprvé vyhlásila 2. prosince, a to první stupeň. Od 22. ledna lavinové nebezpečí vzrostlo na druhý stupeň a následně po silném sněžení platil od 2. února třetí lavinový stupeň. Lavinové nebezpečí z třetího na druhý stupeň kleslo v pátek 11. února.

Lavinovými lokalitami na české straně Krkonoš jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki nebo Bialy Jar.