Nejvíce alejí loni přibylo v Pardubickém a Ústeckém kraji
Ve srovnání s předchozími lety se sázelo podle Arniky poměrně hodně. V některých krajích už výsadba převážila nad kácením. „K tomu, aby byl nahrazen masivní úbytek silničních stromořadí v předchozích letech, je však ještě daleko," dodává.
V roce 2014 se nejvíce sázelo v Pardubickém a Ústeckém kraji. V obou regionech vysadili silniční správy za každý vykácený strom čtyři nové. Přibližně stejný počet vykácely a naopak zasadily kraje Středočeský, Moravskoslezský, Pardubický a Jihomoravský.
Arnika mimo jiné oceňuje také silniční správu v Pardubickém kraji, která obnovila a zachovala dřeviny podél silnic II. a III. třídy, i správu Moravskoslezského kraje, kde byl loni realizován projekt využívající stromů a keřů jako izolačního pásu zachycujícího prach podél frekventovaných silnic.
Nejméně stromů zasadili v Libereckém a Královéhradeckém kraji. „Silniční správy těchto krajů patří dlouhodobě k nejhorším a počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně. Není také jasné, zda všechny stromy byly vysazeny opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa," kritizuje současnou praxi Arnika. Podle ní v ČR chybí zákon, který by umožnil obcím vytvořit fond využívaný cíleně ve prospěch stromů. Na správách silnic také chybí odborníci na údržbu stromů, tvrdí.
Stromy u cest nemají podle ochránců přírody jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich ekologická funkce. Ke způsobům, jak ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří podle nich pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí“. Podobně, jak to funguje v sousedním Německu.
reklama