Nejvyšší soud USA omezil možnost vlády regulovat uhlíkové emise elektráren
Soud poměrem šesti hlasů ku třem rozhodl, že přelomový "zákon o čistém vzduchu" z roku 1963 neumožňuje federální Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) vydávat zásadní pravidla týkající se emisí oxidu uhličitého z amerických elektráren. Většinové stanovisko sepsal předseda nejvyššího soudu John Roberts, k němuž se připojila pětice konzervativních členů včetně tří jmenovaných exprezidentem Donaldem Trumpem.
Kromě svých důsledků je verdikt mimořádný i tím, že pramení ze sporu, jehož jádrem je opatření, které aktuálně není v platnosti. Tím je vyhláška EPA zavedená za prezidentství Trumpova předchůdce Baracka Obamy, která by vyžadovala snížení emisí z výroby elektřiny. Obamův plán na bázi obchodování s emisemi nikdy nevstoupil v platnost, neboť nejvyšší soud jej zablokoval už v roce 2016, načež byl za Trumpa úplně odvolán. Po dalším střídání v Bílém domě se čekalo jeho oživení, Bidenova vláda ale zatím s novou verzí nepřišla.
Přesto se nejvyšší soud rozhodl věcí dál zabývat. Přiklonil se přitom k argumentaci žaloby několika států s republikánským vedením, podle nichž by o emisních limitech a dalších regulacích měl rozhodovat Kongres. Republikáni se společně se zástupci uhelného průmyslu loni opět obrátili na nejvyšší soudní instanci, patrně ve snaze zabránit vzkříšení politiky z Obamovy éry, napsal web veřejnoprávního rozhlasu NPR.
Soud vyhlásil, že EPA "by neměla utíkat od své zodpovědnosti vytvářením nových limitů, které prostý text zákona nevyžaduje". Podle Robertse a dalších pěti soudců byl náhled Obamovy administrativy na pravomoci EPA, vtělený do tehdejšího emisního plánu, "bezprecedentní". Zastropování emisí oxidu uhličitého s cílem vyvolat odklon od uhelné energetiky je možná rozumným řešením, píše Roberts, ovšem "rozhodnutí takového rozsahu a významu" může prý učinit pouze Kongres nebo úřad s jasným mandátem od zákonodárného sboru. Verdikt přitom ponechává prostor pro některé méně ambiciózní regulace, píše deník The New York Times (NYT).
Podle soudkyně Eleny Kaganové, která formulovala nesouhlasné stanovisko trojice liberálů, většinové rozhodnutí zbavuje EPA schopnosti reagovat na "nejnaléhavější ekologickou výzvu naší doby". "Soud se pasuje, namísto Kongresu nebo specializované agentury, do role toho, kdo rozhoduje o klimatické politice. Neumím si představit mnoho strašidelnějších věcí," napsala. Odkazovala tím zřejmě i na skutečnost, že Kongres ve věci boje proti změnám klimatu není v posledních letech příliš aktivní.
List NYT uvádí, že verdikt by svými důsledky mohl zasáhnout mnohem více než jenom environmentální politiku USA. Nový rozsudek je ukázkou "doktríny významných otázek", kterou aktuální soudní většina začíná prosazovat a která požaduje pro jakékoli zásadní opatření federálních úřadů jasnou autorizaci ze strany Kongresu. Tento přístup "by mohl přinést problémy i dalším agenturám, které by se snažily za použití existujících norem regulovat novými způsoby nebo reagovat na nové výzvy," píše web Politico.
Pokud jde o snahy Bidenovy vlády bojovat proti klimatickým změnám, ty dostávají další ránu poté, co se administrativě nepodařilo nejvýznamnější plány prosadit v Kongresu. Biden deklaroval cíl snížit do konce desetiletí emise skleníkových plynů v USA o polovinu, po rozsudku už by ale splnění tohoto cíle podle NYT mohlo být "matematicky nemožné".
Bílý dům na rozhodnutí soudu reagoval prohlášením, že právníci prezidentské kanceláře jej prostudují a vláda najde způsoby, jak postupovat na základě federálního práva. Nový plán týkající se regulace emisí elektráren se podle amerických médií čeká do konce roku.
NPR ve své analýze kauzy z konce února podotkl, že koncept nastolený Obamovou vládou fungoval. "Dokonce fungoval tak dobře, že i poté, co byl Obamův plán o čisté energii dočasně zablokován nejvyšším soudem a zrušen Trumpovou administrativou, tržní síly pokračovaly po dané trajektorii," uvádí veřejnoprávní rozhlasová společnost. Tvrzení dokládá pozorováním ekologické organizace Sierra Club, podle níž USA už v roce 2019 dosáhly snížení emisí prosazovaného Obamovou vládou.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Svatá Prostoto
1.7.2022 10:07Miroslav Vinkler
1.7.2022 10:14Pavel Hanzl
1.7.2022 10:48 Reaguje na Miroslav VinklerJoska Malý
1.7.2022 12:13Břetislav Machaček
2.7.2022 11:01ze stolu. Já se spíše zamýšlím proč existuje zastupitelská demokracie tvořící zákony, které pak zruší pár nedemokraticky jmenovaných soudců. Má vůbec smysl volit parlamenty a vlády, když mají poslední slovo nakonec někým jmenovaní soudci? Není to pouze hra na demokracii i s tím, že si
neúspěšné strany u Ústavního soudu objednají třeba změnu volebního zákona?
Demokracie se dostala do slepé uličky kupčení s hlasy i zákony a je tak
parodií na demokracii(vládu lidu). Nakonec nevládne lid, ale ti soudci,
soudící na zakázku skutečných vládců a lobbistů. Udělají si co chtějí
se zákony a politici mlčí, protože mohou zbavit mandátu i je samotné.
Vždy se na každého něco najde a nebo jen vytvoří a je odstraněn. Je to
opravdu ta vysněná demokracie a nebo pouze diktatura šíbrů a lobbistů?
Nedělám si iluze ani o našich soudech a soudcích, když soudí rozdílně
stejné činy u různých pachatelů a někdy i u pachatelů stejných, ale na
jiném stupni soudu. Zákony mají taková kvanta obezliček, že umožňují
mnoho možností jak trestat a netrestat. A proč tomu tak je? No protože
zákony píši ti soudci, aby měli tyto možnosti a schvalují je poslanci,
kterým nedochází, že tak umožňují vytvořit moc soudní nezávislou na
vůli lidu(demokracii) a moc šíbrů ovlivňujících soudce. Smutné, ale je
to výsledek pokřivenosti hry na demokracii, která ztratila svoji moc.