Nejvyšší správní soud potvrdil verdikt o uzavření šumavské trasy na Modrý sloup
Podle krajského soudu, který rozhodoval na popud Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické, úřady před povolením trasy neměly k dispozici všechna potřebná stanoviska. "Nebylo tak posouzeno, zda může mít vyznačení stezky rozcestí Březník - Modrý Sloup samostatně nebo kumulativně s jinými záměry významný vliv na příznivý stav nebo celistvost Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Šumava," stálo tehdy v rozsudku.
NSS zatím plné odůvodnění nezveřejnil. Na jeho zpracování má měsíční lhůtu. Jasné je tak pouze to, že kasační stížnosti zamítl.
Sporná trasa prochází Luzenským údolím. Pohyb lidí by tam podle některých ekologů mohl ohrozit populaci vzácného tetřeva hlušce. Správa národního parku ale dlouhodobě usiluje o zpřístupnění atraktivní trasy. Měla se otevřít už 15. července 2013, pár dní předtím se ale proti tomu vyslovil krajský soud.
Modrý sloup (Blaue Säulen) je hraniční přechod mezi Českou republikou a Německem v sedle mezi Luzným a Špičníkem v nadmořské výšce 1197 metrů nad mořem. Dříve tam hranice překračovala kašperskohorská větev Zlaté stezky. Po odsunu Němců a vzniku železné opony se přechod přestal používat.
Správa Národního parku Šumava letos v létě informovala, že by se o případném otevření trasy mohlo rozhodnout příští rok. "Všechny záměry ale musí projít procesem EIA (posudek vlivu na životní prostředí), což je jediná možná zákonná cesta, jak právě i cestu k Modrému sloupu otevřít veřejnosti," uvedl v červenci ředitel správy Pavel Hubený. K přechodu je nyní možné z české strany dojít jen klikatější a méně atraktivní trasou úbočím Špičníku
reklama
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů