Německo rok po ničivých povodních hledá udržitelnou budoucnost regionů

Německo si připomíná rok od ničivých povodní, které zejména na západě země zpustošily celé regiony a které si vyžádaly přes 180 obětí. Následky povodní jsou a ještě dlouho budou viditelné, v oblastech se navíc diskutuje, co má smysl obnovovat a jak se podobným přírodním katastrofám bránit. Zatímco někteří mají z budoucnosti obavy, jiní hovoří o přeměně zničených regionů ve vzorové oblasti.

Jedním ze symbolů loňských povodní se stalo údolí řeky Ahr v Porýní-Falci, kde zemřelo přes 130 lidí. Malebné údolí lemované vinicemi a hrázděnými domy prochází náročnou obnovou, která potrvá roky. Již nyní je přitom jasné, že se ke staré podobě zcela nevrátí. Opětovnou výstavbu některých objektů totiž úřady kvůli protipovodňovým nařízením zakázaly.

Šéf Spolkového úřadu pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofách (BBK) Ralph Tiesler tento týden u příležitosti výročí povodní prohlásil, že kvůli extrémním podmínkám a klimatickým změnám nebude možné v některých oblastech Německa bezpečně žít. "Není pochyb, že se nacházíme v nejistých dobách. Krizové situace budou stále častější," řekl.

O budoucnosti nedávno diskutovali obyvatelé vesnice Dernau, kde řeka Ahr poničila na 90 procent domů. Okolo 40 objektů zde muselo být strženo a dalších zhruba deset na demolici ještě čeká. Starosta Alfred Sebastian v debatě s občany, která se konala ve velkokapacitním stanu, prohlásil, že i přes dosud odvedenou práci je obnova stále daleko.

"Rozvoj vesnice nás bude zaměstnávat v příštích letech i desetiletích," řekl Sebastian. "Chceme ale tento čas využít jako příležitost a šanci, jak po zničujících povodních vybudovat udržitelnou, moderní a ekologickou vesnici," uvedl.

O příležitosti k novému začátku hovoří také ekologické organizace, které navrhují přeměnit údolí řeky Ahr v modelový a klimaticky neutrální region. Projekt nese název SolAHRtal, který je slovní hříčkou spojující solární energii s názvem údolí řeky Ahr (Ahrtal). Organizace se opírají o průzkum Energetické agentury Porýní-Falce, podle kterého si 84 procent procent respondentů přeje výstavbu udržitelné energetické infrastruktury.

Podle projektu SolAHRtal by porýnsko-falcký okres Ahrweiler, kterým řeka Ahr protéká, byl do roku 2030 energeticky zajištěn výhradně z obnovitelných zdrojů. Okres by se tak stal pionýrem v cestě za klimatickou neutralitou, které chce Porýní-Falc dosáhnout do roku 2040.

Aby se okres Ahrweiler opravdu stal modelem, je nezbytné v regionu výrazně urychlit budování obnovitelných zdrojů energie. Propočet projektu udává, že každý rok musí být postaveny větrné elektrárny s výkonem 40 megawattů a že na střechách domů a dalších plochách musí ročně vzniknout solární elektrárny o výkonu 70 megawattů. V loňském roce zde přitom vznikla solární zařízení o zhruba desetinovém výkonu.

Ekologové rovněž upozorňují, že povodeň poskytla možnost lepšího uspořádání krajiny. Jako hlavní příklad zmiňují novou podobu říčních koryt, která si voda prorazila, aby měla více možností k odtoku. To, že se na některých místech koryta opět regulují a mění, jen podle ekologů zvyšuje riziko další katastrofy.

Vedle obnovy je v postižených regionech všudypřítomná také otázka odpovědnosti za vysoký počet obětí. Vyšetřovací komise zemského sněmu Porýní-Falce, která odpovědi hledá, zmiňuje celou sérii pochybení od špatné komunikace úřadů přes neexistenci systému varování až po komplikovanou organizaci technických operací či nedostatečnou předvídavost úřadů.

V Porýní-Falci nebo v Severním Porýní-Vestfálsku, které byly katastrofou nejvíce postiženy, dokonce kvůli hněvu a kritice obyvatel rezignovalo několik politiků. Ukázalo se totiž, že nehledě na nejničivější povodně za poslední desetiletí odjeli na dovolené. To letos v dubnu zlomilo vaz i tehdejší spolkové ministryni pro rodinu Anně Spiegelová. Ta se loni po povodních ještě jako ministryně životního prostředí Porýní-Falce vypravila na měsíční dovolenou do Francie.

Povodně zasáhly i do loňských spolkových parlamentních voleb. Tehdejšího konzervativního kandidáta na kancléře a někdejšího premiéra Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta totiž poškodil moment, kdy se při vážném projevu prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na místě živelné katastrofy čemusi smál. O závažnosti události svědčilo i to, že se Laschet následně veřejnosti omluvil.

---

reklama

---