Ředitel NP Šumava odstoupil. Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká
František Krejčí, který byl na postu ředitele od 30. března 2007, se podle ministerstva rozhodl rezignovat, aby jeho osoba nebránila postupu dalších jednání o nové koncepci NP Šumava a o budoucím uspořádání NP Šumava. „Neumím dělat v týmu, kde nemám podporu nadřízeného. Je to nepříjemná situace a radši jsem rezignoval, než abych pracoval bez podpory pana ministra Drobila,“ řekl pro Ekolist Krejčí. Dále uvedl, že s novou ministerskou koncepcí NP Šumava souhlasí, ale nesouhlasí s tím, jak ji ministr prosazuje. Ochraně přírody by se Krejčí rád i nadále věnoval. Případné nabídce od ministerstva životního prostředí by se nebránil.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha si myslí, že rezignace je výsledkem tlaku na ředitele ze strany Pavla Drobila. „Je evidentní, že ředitele Krejčího dotlačil svými kroky k rezignaci ministr Drobil. Myslím, že tady vůbec nejde o to, zda kácet zbytky šumavských pralesů. František Krejčí naštval velké těžařské společnosti zavedením takzvaných minitendrů na práce v parku. Správa sice dostala cenu za jejich transparentnost a rovné podmínky pro všechny, stát ušetřil asi třicet procent peněz za zakázky a dodavatelé, kteří dělali chyby, dostali pokuty či výpověď. Ale právě to vlivným firmám vadí. Na šumavské dřevo si teď brousí pily nejen kmotrovská lesní akciovka z Hluboké,“ řekl Bláha a na otázku Ekolistu, jaký bude podle něj nový ředitel, odpověděl: „Obávám se, že nebude vybrán ředitel, který by zachoval kontrolu v lesích jako ředitel Krejčí. A mám obavy také o oblasti divočiny, kam se budou chtít podívat těžařské firmy.“
Podle Hnutí Duha ředitel Krejčí skončil zrovna v době, kdy se Šumavě vrací renomé mezinárodně uznávaného parku a návštěvnost roste. Vedením Správy parku byla prozatím pověřena Zdeňka Šartnerová z ekonomické sekce, na místo ředitele Správy NP a CHKO Šumava bude v nejbližší době vyhlášeno výběrové řízení. Cílem je, aby se nový ředitel mohl ujmout funkce nejpozději k 1. lednu 2011.
Pavel Drobil navštívil NP Šumava začátkem letošního září. Ministr tehdy pro ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde, mohl by platit od 1. července 2011. "Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil. Toto ocenil Jaromír Bláha z Hnutí Duha, pozastavil se však nad faktem, že ministr přijel bez odborníků. "Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace," řekl ČTK Bláha.
reklama
Dále čtěte |
Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo SerengetiOnline diskuse
Ředitel NP šumava... - 2. 11. 2010 - V.J.Nečetl jsem všechny vaše příspěvky, stejně jako vy jste evidentně nečetl všechny moje, jinak Vaše odpověď, je dost podobná (nemyslím konkrétním obsahem, ale konstrukcí) jedné mé odpovědi na Váš starší příspěvek pod jiným článkem, na který jste mi už neodpověděl.Ale tedy k věci - selektivní kácení zní rozumně, ale nejsem si úplně jistý, jestli je realizovatelné - napadené jednotlivé stromy v lese se kácet sotva dají (těžká technika se k nim musí nějak dostat a to nejde přes zdravý vzrostlý les, ale přes dočasně vzniklé lesní cesty), hlavně by pak náklady na pokácení jednoho stromu prudce vzrostly a sotva by do toho nějaká firma šla. Pokud se bavíme o otázce kácení malých zasažených ploch (třeba část hektaru atd.), je to trochu lepší, ale stejné problémy budou platit i tady. Tady je hlavně silná zájmová skupina, která si brousí zuby na šumavské dřevo, to je naprosto evidentní. Hospodaření je nastavené tak, že les je objektem zisku, proto jsou naše lesy smrkové (nejrychleji rostoucí běžná dřevina) a většinou monokulturní. OK, je to také třeba, jenže tam kde je vidina zisku se vždycky objeví spousta zájemců co se snaží na tom si namastit kapsu a pak "po nás potopa". Národní park má smysl, pokud se proti tomuto staví a současně nepůsobí jako opačný extrém, což dnes vcelku platí. Obstrukce které dělají CHKO a národní parky sice bohužel taky existují, ale jsou rozhodně menší, než obstrukce vytvořené úředníky jiných ministerstev. Problém není ani tak v MŽP jako v úřednících. Takže otázka zní jestli nechat šumavské lesy bezzásahové s rizikem kalamitního rozšíření kůrovce po velkých větrných smrštích, a postupně dosáhnout existence pralesa (který už teď do značné míry existuje) a nebo prosadit stejné metody jako v jiných hospodářských lesích s rizikem vyhynutí zajímových druhů (jako třeba tetřev které díky změně hospodaření vyhynul takřka na celém území ČR a některé další druhy, drží se jen tam, kde má vyhovující podmínky co se týká kvality lesního porostu). Logicky vás asi napadne (jak jste zmínil už dřív) proč by takové druhy na Šumavě dávno nevymřely. Je to tím, že lesnické metody byly v minulosti mnohem méně intenzivní, protože jsme neměli takové možnosti (mechanizace místo povozů tažených koňmi, motorové pily, mechanické příprava půdy atd. - násobně větší výtěžky a taky násobně větší dopad na životní prostředí) + uzavřeností Šumavy v době totality (tedy v době kdy už moderní lesnictví vcelku existovalo). Pokud prosadíme hospodaření na Šumavě jako všude jinde, riskujeme že hodně druhů ztratíme (a otázka není - skutečně ztratíme, ale spíš jak rychle ztratíme - děje se to nakonec všude tam, kde se intenzivně lesnicky hospodaří, včetně Slovenska), Šumava tím ztratí část svého kouzla, které dnes ještě má. |
