Ředitel NP Šumava odstoupil. Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká
František Krejčí, který byl na postu ředitele od 30. března 2007, se podle ministerstva rozhodl rezignovat, aby jeho osoba nebránila postupu dalších jednání o nové koncepci NP Šumava a o budoucím uspořádání NP Šumava. „Neumím dělat v týmu, kde nemám podporu nadřízeného. Je to nepříjemná situace a radši jsem rezignoval, než abych pracoval bez podpory pana ministra Drobila,“ řekl pro Ekolist Krejčí. Dále uvedl, že s novou ministerskou koncepcí NP Šumava souhlasí, ale nesouhlasí s tím, jak ji ministr prosazuje. Ochraně přírody by se Krejčí rád i nadále věnoval. Případné nabídce od ministerstva životního prostředí by se nebránil.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha si myslí, že rezignace je výsledkem tlaku na ředitele ze strany Pavla Drobila. „Je evidentní, že ředitele Krejčího dotlačil svými kroky k rezignaci ministr Drobil. Myslím, že tady vůbec nejde o to, zda kácet zbytky šumavských pralesů. František Krejčí naštval velké těžařské společnosti zavedením takzvaných minitendrů na práce v parku. Správa sice dostala cenu za jejich transparentnost a rovné podmínky pro všechny, stát ušetřil asi třicet procent peněz za zakázky a dodavatelé, kteří dělali chyby, dostali pokuty či výpověď. Ale právě to vlivným firmám vadí. Na šumavské dřevo si teď brousí pily nejen kmotrovská lesní akciovka z Hluboké,“ řekl Bláha a na otázku Ekolistu, jaký bude podle něj nový ředitel, odpověděl: „Obávám se, že nebude vybrán ředitel, který by zachoval kontrolu v lesích jako ředitel Krejčí. A mám obavy také o oblasti divočiny, kam se budou chtít podívat těžařské firmy.“
Podle Hnutí Duha ředitel Krejčí skončil zrovna v době, kdy se Šumavě vrací renomé mezinárodně uznávaného parku a návštěvnost roste. Vedením Správy parku byla prozatím pověřena Zdeňka Šartnerová z ekonomické sekce, na místo ředitele Správy NP a CHKO Šumava bude v nejbližší době vyhlášeno výběrové řízení. Cílem je, aby se nový ředitel mohl ujmout funkce nejpozději k 1. lednu 2011.
Pavel Drobil navštívil NP Šumava začátkem letošního září. Ministr tehdy pro ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde, mohl by platit od 1. července 2011. "Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil. Toto ocenil Jaromír Bláha z Hnutí Duha, pozastavil se však nad faktem, že ministr přijel bez odborníků. "Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace," řekl ČTK Bláha.
reklama
Dále čtěte |
Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo SerengetiOnline diskuse
Ředitel NP šumava... - 3. 11. 2010 - fafnirV.J.musím se pousmát,ale spolknu svojí jedovatost.Opravdu by to věci samé neprospělo. Tedy ad selektivní těžba:Kde vidíte problém?Těžké mechanisace není třeba,jedná se o "lékařský" zásah,nikoli těžba v akordu,tedy úplně stačí pila byť ruční motorová,sekera a staletá mechanisace zvaná kůň na přiblížení,v extrému pak vrtulník.Tedy věc se stejným dopadem na žp jako ten přivázaný Bláha. Tetřev, koexistoval s lidmi celou dobu,přestože byl lovnou pernatou,není důvod k obavám.On to psal M.Z. vícekrát,kupodivu se mu daří v místech,kde příroda není lidem uzavřena. Ad prales,sousloví vytvoříme nový prales je verbální nesmysl,stačí se zamyslet nad přeponou pra....A fakticky vytvoříte pouze zpustlý hosp les. Ad intenzivní hospodaření.Ono by to šlo,přesto,že je to NP.Ale holt,když už zlo zvané dotace existuje,třeba u biopotravin,kde jsou nesmyslné,protože na superkvalitu(dle mínění propagátorů a konzumentů) si každý jistě rád připlatí.Kdežto na tvorbu a údržbu kulturní krajiny je vidím jako smysluplné.A vědci,chtící zkoumat rozvoj divočiny mohou využít grantů a zvednout zadek a jet zkoumat tam,kde je skutečná divočina.Pravda bude to spojeno s určitým nepohodlím,ale pro vědu to jistě rádi udělají,a nám zbyde zelený les. Proč jsem tak zarputilý.Já to psal o kousek výš.Jsem tím i povinen svým předkům z hájovny v Horní Plané.Ti tam hospodařili v lese a s lesem.A hospodařit s lesem je vize na staletí,po desetiletí naplňovaná,a odkazovavaná dalším generacím.A pak přijde polovdělaný tvor,který prohlásí,že ví vše,Zabere cizí území a vládne tam jak nikomu neodpovědný paša ve svém pašalíku.A navíc,bez jakékoliv vize do budoucnosti.Neřeknu,kdyby vědecká obec byla jednotná,nebo aspoň většinově pro,ale ona je rozdělená,jen nafoukanec by tvrdil,že ví jak.Přinejmenším tento moment,by měl vést k pozornosti.A že jsou zelení bez vize,dokazuje hospodaření v jiných NP.Celá leta uzavírali a to i v zimě,celé oblasti,aby nebyla poškozena kleč,kterou nyní kácejí s oslnivým argumentem,že není původní. A na závěr:Je mi už skoro64 let.Tuhle naši zemi jsem od mládí pročundral pěšky,stopem,naběžkách,na kajaku,a za tu dobu lecos viděl leckde byl.Tenkrát jsem nemohl do pásma,zato všude jinde ano.Neexistovala zakázaná územi,kromě vojenských újezdů, atedy pásma..Viděl jsem umírat a vstávat Krušné hory,Jizerky,Krkonoše a další.Je děsivé že se toho dožívám,tedy té první půlky na Šumavě,a to nikoli průmyslvými imisemi,ale činností pomatených tzv.ochránců.Já už toho mnoho nenaběhám,jestli se pro mě nenajde včas náhradní ledvina,ale mám děti a vnoučata ,kterým by ta krása měla zůstat a být přístupná.No a když ne,Rakousko se svým Waldviertlem a lidem přátelským rezervacím je blízko,a mají vlastně otevřený celý svět.Ale stejně je škoda,když nějaký magor mrší pro své ego tak krásnou krajinu. |
