https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemohu-pracovat-bez-podpory-ministra-rika-byvaly-reditel-np-sumava?ids%5Bx871a6b1395fe89ab95a4fcb37c08ed1c%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ředitel NP Šumava odstoupil. Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká

1.11.2010 16:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká odstoupivší František Krejčí.
Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká odstoupivší František Krejčí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP
Ministr životního prostředí Pavel Drobil přijal dnes rezignaci Františka Krejčího na funkci ředitele Správy NP a CHKO Šumava. Ministr poděkoval Krejčímu za jeho práci v čele Národního parku a vyjádřil přesvědčení, že jeho odborné znalosti a zkušenosti bude možné v budoucnu využít při jiné činnosti i v rámci resortu životního prostředí. Krejčí svou demisi zdůvodnil tím, že postrádal podporu ze strany ministra.
 

František Krejčí, který byl na postu ředitele od 30. března 2007, se podle ministerstva rozhodl rezignovat, aby jeho osoba nebránila postupu dalších jednání o nové koncepci NP Šumava a o budoucím uspořádání NP Šumava. „Neumím dělat v týmu, kde nemám podporu nadřízeného. Je to nepříjemná situace a radši jsem rezignoval, než abych pracoval bez podpory pana ministra Drobila,“ řekl pro Ekolist Krejčí. Dále uvedl, že s novou ministerskou koncepcí NP Šumava souhlasí, ale nesouhlasí s tím, jak ji ministr prosazuje. Ochraně přírody by se Krejčí rád i nadále věnoval. Případné nabídce od ministerstva životního prostředí by se nebránil.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha si myslí, že rezignace je výsledkem tlaku na ředitele ze strany Pavla Drobila. „Je evidentní, že ředitele Krejčího dotlačil svými kroky k rezignaci ministr Drobil. Myslím, že tady vůbec nejde o to, zda kácet zbytky šumavských pralesů. František Krejčí naštval velké těžařské společnosti zavedením takzvaných minitendrů na práce v parku. Správa sice dostala cenu za jejich transparentnost a rovné podmínky pro všechny, stát ušetřil asi třicet procent peněz za zakázky a dodavatelé, kteří dělali chyby, dostali pokuty či výpověď. Ale právě to vlivným firmám vadí. Na šumavské dřevo si teď brousí pily nejen kmotrovská lesní akciovka z Hluboké,“ řekl Bláha a na otázku Ekolistu, jaký bude podle něj nový ředitel, odpověděl: „Obávám se, že nebude vybrán ředitel, který by zachoval kontrolu v lesích jako ředitel Krejčí. A mám obavy také o oblasti divočiny, kam se budou chtít podívat těžařské firmy.“

Podle Hnutí Duha ředitel Krejčí skončil zrovna v době, kdy se Šumavě vrací renomé mezinárodně uznávaného parku a návštěvnost roste. Vedením Správy parku byla prozatím pověřena Zdeňka Šartnerová z ekonomické sekce, na místo ředitele Správy NP a CHKO Šumava bude v nejbližší době vyhlášeno výběrové řízení. Cílem je, aby se nový ředitel mohl ujmout funkce nejpozději k 1. lednu 2011.

Pavel Drobil navštívil NP Šumava začátkem letošního září. Ministr tehdy pro ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde, mohl by platit od 1. července 2011. "Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil. Toto ocenil Jaromír Bláha z Hnutí Duha, pozastavil se však nad faktem, že ministr přijel bez odborníků. "Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace," řekl ČTK Bláha.


reklama

Martin Singr
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

to to ale trvalo - 2. 11. 2010 - Martin

Kdo nechce pochopit, nepochopí...
Tak tedy: smrčiny na Šumavě rostly posledních osm tisíc let, aniž by je kdo sázel, bez naší pomoci zvládly i větrné a kůrovcové kalamity. Díky tomu tam populace datlíků přežila do dnešních dnů. V nejvyšších polohách začal člověk významěji kácet až v 18. století, výsadby však prováděl jen tam, kde přirozené zmlazení nebylo dostatečné. Experimentem je tedy lesnictví, přírodní vývoj je již tisíciletími prověřen. Partie, kde jsou klimaxové (tedy původní) smrčiny, kulturní krajinou s.str. nikdy nebyly. V nižších polohách je samozřejmě existence smrčin závislá na člověku a velmi nestabilní - samovolným vývojem se přemění v bučiny.
Navíc ty "celé generace", co na Šumavě hospodařily byly po válce vyhnány a vývoj kulturní krajiny tak byl přerušen. Dnes nejsme schopni udržovat kulturní krajinu ani v nížině, kde tomu teoreticky nic nebrání. Je tedy i z ekonomického hlediska levnější ponechat určitou část parku samovolnému vývoji.
Apriorní zákazy vstupu do chráněných území (týká se 1. zóny a národních přírodních rezervací) vyplývají z legislativy, která je dost konzervativní. Současné trendy jsou povolit vše, co neohrozí předmět ochrany (viz legislativa Natury 2000). Vás ale zřejmě uspokojí jedině, když budete smět vyrazit na čtyřkolce přes rašeliniště...
K poslednímu dotazu: já nic nechráním. Ale park by měl chránit přírodu pro zachování přírodního dědictví - druhové rozmanitosti, přirozených ekosystémů. Z toho mají prospěch druhy, které považujeme za ohrožené a důležité (což pro Vás jistě není vhodný důvod) a také pro člověka, jehož zájmy se dají měřit i jinak než finančním kapitálem. (ačkoliv mnohé studie prokázaly pozitivní dlouhodobý vliv národních parků na lokální ekonomiky). Dnes navíc máme "lepší" energetické zdroje a tak si můžeme dovolit ten luxus a šumavské kubíky dřeva z nejcennějších partií hor nechat přírodě.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist