Ředitel NP Šumava odstoupil. Nemohu pracovat bez podpory ministra, říká
František Krejčí, který byl na postu ředitele od 30. března 2007, se podle ministerstva rozhodl rezignovat, aby jeho osoba nebránila postupu dalších jednání o nové koncepci NP Šumava a o budoucím uspořádání NP Šumava. „Neumím dělat v týmu, kde nemám podporu nadřízeného. Je to nepříjemná situace a radši jsem rezignoval, než abych pracoval bez podpory pana ministra Drobila,“ řekl pro Ekolist Krejčí. Dále uvedl, že s novou ministerskou koncepcí NP Šumava souhlasí, ale nesouhlasí s tím, jak ji ministr prosazuje. Ochraně přírody by se Krejčí rád i nadále věnoval. Případné nabídce od ministerstva životního prostředí by se nebránil.
Jaromír Bláha z Hnutí Duha si myslí, že rezignace je výsledkem tlaku na ředitele ze strany Pavla Drobila. „Je evidentní, že ředitele Krejčího dotlačil svými kroky k rezignaci ministr Drobil. Myslím, že tady vůbec nejde o to, zda kácet zbytky šumavských pralesů. František Krejčí naštval velké těžařské společnosti zavedením takzvaných minitendrů na práce v parku. Správa sice dostala cenu za jejich transparentnost a rovné podmínky pro všechny, stát ušetřil asi třicet procent peněz za zakázky a dodavatelé, kteří dělali chyby, dostali pokuty či výpověď. Ale právě to vlivným firmám vadí. Na šumavské dřevo si teď brousí pily nejen kmotrovská lesní akciovka z Hluboké,“ řekl Bláha a na otázku Ekolistu, jaký bude podle něj nový ředitel, odpověděl: „Obávám se, že nebude vybrán ředitel, který by zachoval kontrolu v lesích jako ředitel Krejčí. A mám obavy také o oblasti divočiny, kam se budou chtít podívat těžařské firmy.“
Podle Hnutí Duha ředitel Krejčí skončil zrovna v době, kdy se Šumavě vrací renomé mezinárodně uznávaného parku a návštěvnost roste. Vedením Správy parku byla prozatím pověřena Zdeňka Šartnerová z ekonomické sekce, na místo ředitele Správy NP a CHKO Šumava bude v nejbližší době vyhlášeno výběrové řízení. Cílem je, aby se nový ředitel mohl ujmout funkce nejpozději k 1. lednu 2011.
Pavel Drobil navštívil NP Šumava začátkem letošního září. Ministr tehdy pro ČTK řekl, že do konce roku spolu s kraji a obcemi připraví návrh zákona o šumavském parku, který je zatím zřízen nařízením vlády. Pokud vše půjde, mohl by platit od 1. července 2011. "Koncepce se musí kompletně změnit. Například ta šílená fragmentace, kdy je v parku 135 malých bezzásahových zón, které nám ale kvůli kůrovci splývají v jednu. Za chvíli by se skutečně mohlo stát, že národní park bude mrtvou zónou, a to já nehodlám připustit," prohlásil Drobil. Toto ocenil Jaromír Bláha z Hnutí Duha, pozastavil se však nad faktem, že ministr přijel bez odborníků. "Ministr Drobil dnes svým komentářem k situaci na Šumavě ukázal nejen, že je odborně nekompetentní, ale že není ani dost chytrý na to, aby si od odborníků, kteří zde dělají výzkum lesů, vyžádal informace," řekl ČTK Bláha.
reklama
Dále čtěte |
Na Šumavě je sucho. Situace bude pravděpodobně horší než před 10 lety
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo SerengetiOnline diskuse
Ředitel NP šumava... - 2. 11. 2010 - fafnirRostislav Adambravo chlapče,dostáváte se na zelený standard, lžete a ani poledne nedržíte.Já jsem od začátku tvrdil,že v případě kůrovce měla být provedena selektivní těžba (rozumítze tomu slovu vůbec,není na vás příliš složité)napadených stromů a jejich odstranění.Pak by nepadl celý les okolo 1. zón,jen pár set stromů.Když byla ovšem založena farma na velkochov lýkožrouta,pak se opravdu kolem musí masivně těžit.A už jsem to napsal,těží se násobně více než za ekologisty proklínaného ředitele Žlábka. A chlapče,vždy jsem tvrdil,že je nutno přírodě pomoci a vysázet nový les.Z toho co tam je, vám sama,pokud vůbec něco,vyroste zase jen horská smrčina,již jako monokulturu v Krkonoších v tomto listě tak adoroval bývalý zelený mluvčí Kašpar.A už chápu ten požadavek na zřízení NP Křivoklátsko.Lidé jako vy hodlají z toho mrtvého zeleného lesa učinit živý les z mrtvých stromů,přičemž mají v plánu v rámci zachování biodiverzity vykácet nepůvodní modříny.A také byste se chlapci měli pustit do Krušných hor a Jizerek.Tam už byly krásné živé lesy z mrtvých stromů,a datlík tříprstý prosperoval.Jenž ti ničemové lidé vysazením dokonce kapitalistických kanadských pichlavých a stříbrných smrků a dalších stromů ty lesy úplně zabili a teď jsou ty hory zase hnusně zelené. |
