Nevládní organizace kritizují návrh politiky územního rozvoje
Vendula Povolná z Ekologického právního servisu (EPS) není spokojena už s propagací přípravy celého dokumentu. Podle ní MMR zveřejnilo pracovní verzi PÚR ČR 2008 na svém webu až na podnět EPS. Umožnilo tak občanům i nevládním organizacím, aby vyjádřily svůj názor a zasílaly své podněty na případné změny. „Je to sice první vstřícný krok, ale současně zůstává zoufale nedostatečný,“ hodnotí situaci Vendula Povolná z EPS.
Domnívá se, že lidé ani odborná veřejnost o dokumentu neví. Podle ní by se měla udělat rozsáhlejší kampaň, která by občany o možnosti zasílání svých podnětů a ovlivnění konečné verze dokumentu informovala.
Podle MMR je ale vše v pořádku. „Odborná a laická veřejnost již reagovala na zveřejněnou verzi pracovního návrhu PÚR ČR 2008 zasíláním svých připomínek či podnětů. Do současné doby jsme obdrželi 68 podnětů od 8 subjektů,“ říká Radomíra Kotlářová z MMR.
Podněty od subjektů se však vztahovaly k lednové verzi pracovního znění návrhu PÚR ČR. Od této doby bylo vypracováno další znění, ve kterém došlo ke změně samotné koncepce dokumentu. „Místo jednotlivých úkolů pro územní plánování u každého rozvojového záměru se společné úkoly zobecnily a předřadily před rozvojové záměry v jednotlivých kapitolách,“ vysvětluje Kotlárová. Těmito úpravami MMR vyřešilo řadu zaslaných podnětů, které se tak staly bezpředmětnými.
 |
|
| Silniční koridory v návrhu Politiky územního rozvoje ČR 2008 z června 2008. | |
| Mapa: MMR ČR |
EPS se nelíbí, že existují rozdíly mezi konkrétností vymezení toho, jak jednotlivé dopravní stavby zasáhnou do území. U některých jsou uvedeny konkrétní zasažené oblasti, jinde jsou uvedeny jen okrajově. Dále nejsou popsány varianty staveb a navíc není požadováno vyhodnocení vlivu tras na životní prostředí a ani jejich dopad na evropskou soustavu území Natura 2000, stejně jako dotčených zvláště chráněných území. „Je nepřípustné, aby základní územně plánovací dokument určoval, jaká trasa má být zvolena pro vedení konkrétní rychlostní silnice nebo dálnice. Tyto otázky musí být řešeny na nižších úrovních, zejména na úrovni zásad územního rozvoje,“ uvádí se v dokumentu, který vydalo EPS ve spolupráci s Děti Země, Hnutí DUHA, NESEHNUTÍ apod.
Takové připomínky prý ale vznikly z nepochopení smyslu dokumentu. PÚR ČR je nástroj územního plánování, nikoli územně plánovací dokumentace. „Připomínky týkající se koridorů dopravní infrastruktury v řadě případů vyplynuly z nepochopení vymezení koridorů dopravy,“ objasňuje Kotlárová další připomínky občanů. V PUR ČR 2008 se vymezením koridorů dopravní infrastruktury rozumí uvedení míst, která mají být spojena příslušnou pozemní komunikací, dráhou nebo vodní cestou. Stát tak dává najevo potřebnost daného spojení a požadavek jeho zohlednění v územně plánovací činnosti i v činnosti příslušných resortů. „Tomu odpovídá i zvolená míra konkrétnosti. Zpřesňování umístění těchto rozvojových záměrů v území bude v souladu se stavebním zákonem provedeno až navazujícími nástroji územního plánování,“ dodává Kotlárová.
K tomuto zpřesňování má dojít v územně plánovací dokumentaci krajů, kde bude vymezení koridoru zpřesněno v příslušné podrobnosti odpovídající územně plánovací dokumentaci (zpravidla v měřítku 1:100 000). „V rámci takto zpřesněných koridorů budou územně plánovací činností dotčených obcí a příslušným územním rozhodnutím stanoveny podmínky pro umístění staveb, včetně posouzení jejich vlivu na udržitelný rozvoj území, resp. na životní prostředí,“ říká Kotlárová.
Připravovaná PÚR ČR 2008 obsahuje podle ekologických nevládních organizací řadu kontroverzních záměrů. Jedná se např. o poměrně přesně vymezené trasy dálnic a rychlostních silnic bez variantního řešení namísto vymezení obecných koridorů se stanovením úkolů pro územní plánování.
Nejvíce diskutované jsou dálnice D3 přes Posázaví nebo rychlostní silnice R52 přes Mikulov. Jmenované dopravní stavby se vyskytují již ve PÚR ČR schválené vládou ČR dne 17. 5. 2006 usnesením vlády č. 561. Kotlárová jejich zařazení vysvětluje: „Tyto záměry jsou tedy přebírány do nové Politiky územního rozvoje ČR 2008, která je nyní pořizována v souladu se stavebním zákonem.“ Miroslav Patrik z Dětí Země je jiného názoru: „Nemůžeme souhlasit s výstavbou dálnice D3 přes rekreační oblast Posázaví, silnicí R52 z Pohořelic do Mikulova přes území NATURA 2000 a CHKO Pálava, a silnicí R49 od Fryštáku na Slovensko přes přírodní park Vizovické vrchy.“ Podle něj jsou tyto stavby příliš drahé, dopravně a ekonomicky neefektivní či mají zásadní ekologické dopady.
Evropská komise pro poskytnutí spolufinancování z fondů EU např. požaduje posouzení alternativ. Tomuto požadavku by nevyhověla navržená stavba rychlostní silnice R52, u které je uvedeno pouze vymezení trasy: Pohořelice – Mikulov - Drasenhofen/Rakousko. Do celostátního územního plánu by se mohla dostat zcela konkrétní stavba bez posouzení a konstatování, že hrozí střety s Naturou 2000.
V PÚR ČR 2008 jsou také jmenovitě vytipovány obce, na jejichž území mají být vybudována úložiště jaderného odpadu nebo nové elektrárny. Jde např. o jadernou elektrárnu v Blahutovicích nebo Tetovu, mezi potenciální plochy pro vybudování hlubinného úložiště patří Lodhéřov, Budišov, Blatno, Božejovice-Vlksice, Rohozná nebo Pačejov-nádraží.
Kotlárová namítá: „Co se týče spornosti těchto záměrů, tak je logické, že mohou vyvolávat střety v území, ale od toho tu jsou jednotlivé nástroje územního plánování, aby se o věcech diskutovalo a prověřovalo zejména v rámci připomínkovacího řízení."
Povolná se však obává, že pokud bude PÚR ČR 2008 schválena v současné verzi, kraje mohou nabýt dojmu, že o vymezení řady záměrů je již rozhodnuto a přijmou je do svých územních plánů bez dalšího hodnocení variant. Takový postup by byl podle ní v rozporu se zvláštními právními předpisy jako je zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
|
PÚR jako nástroj územního plánování
PÚR je celostátní nástroj územního plánování, který je připravován v souladu s § 186 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s usnesením vlády č. 561 ze dne 17. 5. 2006. Má sloužit ke koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 je zveřejněn na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-cr-2008. Veřejnost může své připomínku zasílat do 25. září 2008, vláda by měla dokument projednat do 31. 12. 2008. |
Návrh Politiky územního rozvoje by měl podle jejích autorů vycházet z dokumentů jako jsou např. Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu a ochrany území evropsky významných lokalit a ptačí soustavy Natura 2000. Má také zohledňovat požadavky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie), a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv vztahujících se k územnímu rozvoji. A brát v potaz i záměry obsažené v dokumentech územního rozvoje sousedních států.
Vendula Povolná je přesvědčena, že návrh PÚR ČR těmto požadavkům nevyhovuje. „Politika nerespektuje obecné cíle Strategie udržitelného rozvoje, vůbec nedává krajům úkoly směřující k udržitelnému rozvoji, ochraně životního prostředí a rozvoji sídel z hlediska sociálního. Navíc není v této pracovní verzi nijak řešena mj. otázka udržitelného zastavování území, zejména suburbanizace nebo ochrana greenfields,“ kritizuje Vendula Povolná. PÚR ČR 2008 v současné podobě vidí spíše jako energetickou koncepci a dopravní politiku.
Ke znění konečných návrhů může veřejnost vznést připomínky a návrhy nebo dokonce vyjádřit svůj nesouhlas. Dokumenty budou v rámci oficiálního připomínkového řízení zveřejněny po dobu minimálně 90 dnů na internetových stránkách MMR „Je zřejmé, že sice formálně má veřejnost určitou možnost do přípravy zasáhnout, ale fakticky je její účast výrazně omezena. Těžko si lze představit, že se bude již hotový a vyhodnocený návrh na základě nezávazné připomínky občana nebo obce přepracovávat,“ tvrdí Povolná.
Po schválení dokumentu se může stát, že některá obec s návrhem PÚR ČR 2008 nebude zásadně souhlasit. PÚR se schvaluje jako usnesení vlády, nikoliv jako opatření obecné povahy, které by bylo možno napadnout žalobou u Nejvyššího správního soudu. Jak uvádí EPS, v úvahu připadá napadnout dokument jako opatření obecní povahy – ale jen z materiálního hlediska, nebo zkusit usnesení vlády o ní napadnout u Ústavního soudu, výsledek takových kroků by byl ale značně nejistý.
Politika územního rozvoje ČR 2006 není politikou územního rozvoje podle nového stavebního zákona, neboť byla přijata před jeho účinností. Na rozdíl od PÚR ČR 2008 nebyla dána veřejnosti k připomínkování tak, jak to vyžaduje nový stavební zákon. Obsahově se PÚR ČR 2006 od PÚR ČR 2008 neliší, rozdíl je ale v závaznosti. PÚR ČR 2006 prakticky nebyla pro kraje ani obce při územním plánování závazná, šlo pouze o resortní koncepci, jakých jsou desítky. PÚR ČR 2008 je ze stavebního zákona závazná, v čemž Povolná shledává problém: „Lze očekávat, že kraje se budou snažit prosadit všechny záměry, které se v Politice ocitnou, do svých zásad územního rozvoje a to bez dalšího hodnocení právě s odkazem na závaznost Politiky.“
reklama
