https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nevyuzite-stovky-milionu-kc-z-rekultivace-lomu-csa-pujdou-na-rozvoj-tamnich-obci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí

23.2.2024 00:55 (ČTK)
Foto | Jirka Dl / Wikimeda Commons
Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
 

"Přesná výše finanční úspory bude známa až po schválení plánu sanací a rekultivací ze strany Českého báňského úřadu. Řádově by se mělo jednat o stovky milionů korun. Je to vlastně nejlepší win-win situace, kdy těžařská firma dostojí svým závazkům, příroda se postará o obnovu území a místní obce získají prostředky na svůj rozvoj po ukončení těžby. Půjde o obce, které se nachází ve stejném katastru jako lom ČSA,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nevyužité peníze bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR, který je podle ministerstva následně použije na projekty v regionu.

Dominantní vlastnický podíl k pozemkům v lomu ČSA má Česká republika, pozemky na jeho území spravuje převážně státní podnik Diamo, dále pak Povodí Ohře, Státní pozemkový úřad či Národní památkový ústav. Na území lomu, k němuž má dominantní vlastní podíl stát, vznikne maloplošné zvláště chráněné území o rozloze zhruba 11 kilometrů čtverečních. V něm bude podle ministerstva pokračovat rekultivace s využitím ekologické obnovy. Území tak bude de facto ponecháno přírodě, což má podpořit rozmanitost tamní přírody a krajiny. Návrh tak počítá například s přirozeně napouštěným jezerem.

Území lomu ČSA chce stát využít také k instalaci solárních elektráren. Plán rekultivace pak obsahuje také územní rezervu pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny.

Rekultivace formou přirozené obnovy krajiny v současné době pokračuje například na části velkolomu Čertovy schody ve středních Čechách, v pískovně Cep na Třeboňsku nebo v pískovně Erika na Karlovarsku.

"Přirozená obnova znamená finanční přínos pro obce v regionu a také pro státní rozpočet. Podle původních plánu by bylo nutné financovat hydrické rekultivace, lesnické výsadby a výrazné úpravy terénu, což příroda udělá zadarmo, rychleji a efektivněji. Ušetřené finanční prostředky nezůstanou těžaři, ale na základě rozhodnutí vlády je získá Státní fond životního prostředí ČR pro využití v regionu,“ podotkl náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09).


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

23.2.2024 11:06
tolik vředovitý kráter si snad tolik radosti nezaslouží.
Odpovědět
HH

Honza Honza

23.2.2024 14:08
v nejnižším místě bych tam udělal jezero. Příroda to taky zvládne?
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.2.2024 14:41 Reaguje na Honza Honza
Samozřejmě. Dycky to zvládne:-) Jezero tam je a bude. Nejdůležitější ovšem je přečerpávací elektrárna v době, kdy ČR už není čistým vývozcem elektřiny. A na tu peníze naopak nedali.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.2.2024 10:41 Reaguje na Jarka O.
a jaký bude mít výkon?
To je jako jásat nad panelem FVE ale už nechápat, že s ním neuděláte nic jiného než jednu varnou konvici a to ještě za "jasných" podmínek.
Nehledě na to, že když velká část zaujatých straší nedostatkem vody, kde jí chtějí brát?
Ten důlní vřed v podstatě celé své okolí odvodnil dost důkladně.
Nedělejme si iluze, že odtok podzemní vody funguje jen v Turowě a ČSA je vyjímkou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.2.2024 10:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
O vaření vody solárem vykládejte smažkám, já vím, co je to za nesmysl bez baterie. Stejné by to bylo s PVE napájené jen soláry. V zimě, kdy slunce nesvítí, ale elektřinu potřebujete nejvíc, by fungovala špatně, s baterií nebo bez. Zkrátka bez stabilní energie nebude spolehlivě fungovat ani PVE. Její výkony samozřejmě neznám, ale vy víte, že má jinou funkci než OZE. S vodou máte trochu pravdu. Jezero v dole je, protože tam vytéká voda z obnažených prasklin. Na druhé jezero bude nutný průzkum, ale v horách je obvykle vody dost. Nechápu, proč ji nestaví Tykač nebo ten Křetínský místo zbytečných nákupů vydavatelství v Tramtárii, kopálistů nebo stavění v cizině. Že by zlomili hůl nad těmito odpornými byrokraty?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist