https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nic-jako-setrna-tezba-morskych-chaluh-neexistuje-tvrdi-skotsti-ochranci-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nic jako šetrná těžba mořských chaluh neexistuje, tvrdí skotští ochránci přírody

6.9.2018 01:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Skotsko oplývá bohatstvím i pod hladinou moře. Zdejší kelpové lesy, husté nárosty chaluh, mají totiž velký průmyslový potenciál.
Skotsko oplývá bohatstvím i pod hladinou moře. Zdejší kelpové lesy, husté nárosty chaluh, mají totiž velký průmyslový potenciál.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Will Rose/Greenpeace / / theguardian.com
Skotsko oplývá bohatstvím i pod hladinou moře. Zdejší kelpové lesy, husté nárosty chaluh, mají totiž velký průmyslový potenciál. Jejich sklizeň se ještě donedávna jevila jako velmi udržitelný způsob využívání obnovitelných zdrojů. Místní ochránci přírody z Marine Conservation Society s tím ale nesouhlasí. Píše o tom Guardian.
 

Způsobů, jak získat z chaluh v kelpových porostech co nejvíc, je celá řada. Můžete z nich izolovat jód a ten využít při výrobě skla nebo mýdla. Lze z nich izolovat kyselinu alginovou, kterou využijete v potravinářství. Můžete je různě upravovat a jíst. Alginátový prášek zase s oblibou využívají zubaři a vlákna zase zhodnotí chirurgové. Samozřejmě, mohou také sloužit jako surovina pro energetické zpracování v bioplynových stanicích, což platí i pro jejich odpady po předchozím zužitkování. Anebo je můžete, tak, jak by ráda učinila skotská společnost Marine Biopolymers, využít k izolaci přírodních polymerů.

Podmořské lesy si zaslouží ochranu, ne těžbu

Všechny tyto postupy mají něco společného: sklizený mořský plevel při nich nahrazuje zdroje produkované na souši. A činí tak bez zbytečného záboru zemědělské půdy, spotřeby hnojiv nebo vody. Navíc se jedná o zdroj, který je ve svém principu obnovitelný. Podobně jako dřevní biomasa. I proto byla kelpu předpovídána zářná budoucnost. Jenže ve Skotsku společnost Marine Biopolymers tvrdě narazila. Zdejším ochráncům se představa těžby kelpu nelíbí, stejně jako způsob, kterým by měla být prováděna.

Chaluhy tu měly být vyzvedávány z mělkého mořského dna hřebenovým drapákem. Ten by byl umístěn na lodi, která by v pomalém tempu (5,5 km/h) proplouvala nad porostem. Přibližně půl metru ode dna by byly listy měřící 3-4 metry odřezávány, sbírány do košů a předávány k dalšímu zpracování. Marine Biopolymers dodala skotské státní správě obsáhlý materiál, popisující tuto praxi jako šetrnou a v zásadě nenarušující životní prostředí. A ta dala projektu na těžbu 34 000 tun kelpu ročně (odhadovaných 0,15 % skotských mořských zásob) předběžně zelenou. Jenže to už se ozvali ochránci přírody.

Pět let na regeneraci? A bude to stačit?

Nejhlasitěji z nich se proti záměru staví lidé z Marine Conservation Society (MCS), kteří také nabízí silné proti-argumenty. Například? Nevěří, že by mechanické zařízení dokázalo „vyzvedávat“ kelpový porost, a přitom nepoškozovat dno. Mohlo by tak dojít k narušení cenného ekosystému. Mezi listy totiž nachází úkryt celá řada mořských živočichů, kteří by byly odchyceni též. „Zdravý kelpový porost dokáže absorbovat ničivou sílu vlnobití podél pobřeží, a přitom je schopen vázat miliony tun uhlíku každý rok. Z tohoto úhlu pohledu neexistuje nic jako šetrná těžba, protože každá bude mít následky,“ doplňuje Calum Duncan z MCS.

Marine Biopolymers argumentují tím, jak podobná praxe funguje v Norsku a ve Francii, ale to lidem z MCS nestačí. „Zatím totiž nevíme, nemáme dost ekologických informací o tom, jak fungují podmořské kelpové lesy u nás. Těžaři slíbili, že by materiál vyzvedávaly z vybraných lokalit s pětiletým odstupem. Tedy po čase, během kterého by byly schopny porosty regenerovat. Ale my zatím nevíme, jestli je pětiletý cyklus dostatečný. Možná se za tu dobu vzpamatuje porost, ale co přítomní živočichové. Bude jim pět let stačit?“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist